Gigantický pás děr v Peru – výtvor lidí nebo mimozemšťanů?

Peruánská náhorní planina Nazca s obrovskými obrazci zvířat viditelnými jen z velké výšky je všeobecně známá. Méně se už ví o druhé náhorní planině Cajamarquilla, kde jsou do země vyhloubeny stovky mělkých děr, které jsou uspořádány vedle sebe a táhnou se do délky několika kilometrů.

Z velké výšky tyto díry vyvolávají dojem paměťového média – děrné pásky starých počítačů, na kterém byli zachyceny různá data. Co si o těchto dírách myslí archeologové? Paměťové médium nebo jen díry v zemi?

Děrné pásky už dnešní generace mladých lidí ani nezná, neboť se používaly dávno před prvními počítači k záznamu textů na dálnopisech, a pak našli uplatnění i u některých počítačů jako vstupní média – dnes je nahradili paměťové karty, USB klíče, či externí disky. Děrné pásky však byly mnohem odolnější proti smazání dat, a mohly být uchovávány neomezeně dlouhou dobu bez poškození.

Navíc se děrné pásky daly vyrobit v jakékoli velikosti, a proto je podle mnoha odborníků pravděpodobné, že takovou gigantickou děrnou páskou může být i ta, která se nachází na peruánské planině Cajamarquilla. Pokud bude člověk stát na této planině s dírami, kromě děr různé hloubky si nic významné nevšimne.

Když se však člověk podívá na tyto díry v zemi z ptačí perspektivy, zjistí, že díry jsou uspořádány podobně jako v děrných páskách, a člověk se fakticky dívá na gigantickou děrnou pásku.

Zvláštní díry v zemi jsou seskupeny do krátkých řad nejčastěji s osmi dírami vedle sebe. Někde je jen šest případně sedm děr, ale na některých místech je i deset děr v jedné řadě, ale jsou tam i části, kde jsou díry uspořádány velmi chaoticky.

Hloubka jednotlivých děr je v průměru asi jeden a půl metru, a všechny díry z ptačí perspektivy tvoří několikakilometrový dlouhý pás. Z jakého důvodu by však někdo vytvářel tyto díry, je dodnes záhadou.

 
cajamarquila

Známý švýcarský spisovatel Erich von Däniken, který tento geoglyf (motiv vytvořený na zemském povrchu) jako první přirovnal k děrné pásce, si myslí, že díry pro někoho na oběžné dráze naší planety měly být vlastně zakódované zprávy. Díry prý mohly být ponechány volné nebo se přikrývali, kdy by vlastně tvořily klasický binární kód s různými informacemi.

Otázkou však zůstává, jaký smysl by mělo dělat takovou gigantickou děrné pásky, protože by se návštěvníci z vesmíru určitě dorozumívali sofistikovanější metodou? V úvahu tak podle Däniken přicházelo jedině to, že na Zemi havaroval nějaký vesmírný průzkumný modul, a jeho posádka chtěla dát své mateřské lodi nějakou zprávu.

Stále však zůstává otázka, proč právě tímto způsobem, když byly i jiná řešení předat nějakou zprávu. Ne všichni však v dírách vidí děrné pásky. S vysvětleními záhadologů z celého světa nesouhlasí hlavně archeologové. Ti totiž v dírách vidí úplně něco jiného. Archeologické nesmysly?

Jedna skupina archeologů a historiků si myslí, že díry v zemi byly vlastně gigantickou sypký, av dírách se měla uchovávat kukuřice a obiloviny. Tato teorie je však poněkud přitažená za vlasy. Nač by si starověcí zemědělci uskladňovali potraviny takovým divným způsobem? Navíc ani v jedné z děr se nenašlo byť jen zrnko obiloviny.

Druhá skupina archeologů přišla s teorií, že díry sloužily jako obrovský hřbitov, kde se pohřbívali takzvaným vertikálním způsobem – tedy v sedě. Některé staré indiánské kultury takto skutečně své mrtvé druhů pohřbívali, kdy vykopali mělkou jámu, do kterého mrtvého posadili, a jeho tělo uvázali o kůl vřazen do země.

Některým dává tato teorie smysl, ale odborníci se dosud ještě nesetkali s tak obrovským hřbitovem, kde by se pohřbívali vertikálně. Navíc archeologové ani v jedné z děr dosud nenalezli žádné kosti ani jiné artefakty, které pozůstalí dávali mrtvým do hrobů.

Část z archeologů to vysvětluje tím, že hroby byly zloději vykradeny is mrtvolami. Nač by však zlodějům byly i mrtvoly, nebylo vysvětleno. Třetí skupina historiků si dokonce myslí, že díry byly jakousi obrannou stavbou. Otázkou však je, jak dlouho by takové mělké díry zadrželi útočníků?

Smysl tohoto pásu děr táhnoucích se do délky několika kilometrů je proto stále nejasný, a ani renomovaní archeologové zatím nepřišli s jasným vysvětlením, nač vlastně sloužily. O dírách nenašli etnografové v pověstech místních Indiánů žádnou zmínku, a samotní Indiáni tvrdí, že jejich předkové tento útvar určitě nevytvořili.

Byl tu už prý před jejich příchodem. Kdo toto záhadné dílo vytvořil je velkou záhadou, ale podle všeho byl tento výtvor určen pro pozorovatele, kteří se na něj měli dívat z velké výšky. Děrných páska může být jedním z vysvětlení tohoto Geoglyfy, ale je to stále jen teorie, kterou také ještě nikdo nepotvrdil. Díry na náhorní planině Cajamarquilla tak zůstávají i nadále záhadou.

 
cajamarquilla1



1 komentář
  1. Novanská

    K čemu by asi dnešní „Daniken“ přirovnal tento pás s děrami, když o děrných páscích dnešní generace 35 a mladší nic neví?
    A že děrné pásky jsou oddolnějí než….? To snad ani nejde myslet vážně.

    Čvc.28.2016 na 8.55
Zanechat komentář