Mrtvý muž, který opustil svůj hrob

S nevysvětlitelnými záhadami se můžeme setkat i na africkém kontinentu, kde je jednou z nejbizarnějších ta, která se odehrála v Jihoafrické republice v druhé polovině 19. století.

Severovýchodně od Kapského města se nachází město Paarl, kde byl v roce 1856 popraven nevinný muž. Justiční omyl měl pak i svoji, neobyčejnou dohru – pohřbený muž záhadně zmizel ze svého hrobu.

Spravedlnost se spletla
V roce 1856 uznal soud ve městě Paarl Johna Gebharda vinným za vraždu francouzského pěstitele Pierra Villierse. Gebhard ho podle soudu okradl a poté zabil, a za svůj skutek byl odsouzen k smrti oběšením. John Gebhard však svou vinu až do poslední chvíle odmítal, a ještě před vstupem na popraviště řekl řediteli věznice, že je nevinný.

Svá slova neviny pak adresoval i faráři, který mu přišel dát poslední pomazání, když mu řekl: „Otče, neztrácejte čas. Mé tělo můžete zničit, mou ​​duši však ne. Dokonce ani moje tělo vám nezbude!“ Na popravišti, když už měl na hlavě nataženou kapuci, řekl svá poslední slova:

„Žádný hrob a žádná rakev mě neudrží, protože umírám nevinný!“ Za malou chvíli se už Gebhard houpal na šibenici. Dvě hodiny po popravě bylo tělo prohlédnuto lékařem, tak jak to vyžadovaly předpisy, a John Gebhard byl oficiálně prohlášen za mrtvého.

Pohřeb „zločince“
Tělo mrtvého Gebharda bylo uložené do černé rakve, víko bylo důkladně zatlučené hřebíky a úředně zapečetěné. Rakev byla pak pod přísným dohledem, tak jak bývalo zvykem při pohřbech zločinců, aby se k tělu nedostali příbuzní a přátelé, byla odvezena na vězeňský hřbitov, který se nacházel na úpatí Perlové hory, kde byla rakev uložena do země a zakopána zeminou.

Na hroby zločinců se pak dávali ještě i hromady kamení, což platilo i v případě hrobu Gebharda. Dva měsíce po pohřbu se při jeho hrobu střídala ozbrojená stráž, aby se jeho příbuzní nepokusili jeho tělo z vězeňského hrobu přemístit.

Za osm týdnů po popravě Johna Gebharda však zvítězila spravedlnost, byl totiž chycen skutečný vrah Pierra Villierse, jehož peněženka byla nalezena u sluhy Petra Lorenza. Právě Lorenz vystupoval v procesu proti Gebhardt jako korunní svědek.

Kromě peněženky se u Lorenza našel i Villiersův prsten a hodinky. Pod tíhou důkazů se Lorenz nakonec k vraždě sám přiznal. Po tomto odhalení dal guvernér kapské provincie okamžitě exhumovat Gebhardovho tělo, aby byly jeho ostatky přemístěny do posvěcené země.

 
paarl-13g

Kam se poděla mrtvola z rakve?
Ke Gebhardovmu hrobu přišla během exhumace, kromě úředníků a chlapů, kteří měli rakev ze země vytáhnout, i jeho matka. Už při vytahování rakve ze země chlapi zjistili, že je jakási lehká. Po odstranění nepoškozené pečeti a následně i víka se ukázalo proč – rakev byla úplně prázdná.

Všichni byli šokováni, a nikdo si tuto skutečnost nedovedl vysvětlit. Jak se mohlo mrtvé tělo dostat ze zapečetěné rakve, která byla navíc střežena? Guvernér okamžitě nařídil, aby byly otevřeny i okolní hroby. Ve všech ostatních hrobech však byly mrtvoly v rakvích, chybělo jen tělo Johna Gebharda.

Jeho tělo se už nikdy nepodařilo najít, a dodnes je tato záhada nevyřešená. Tento bizarní příběh dnes připomíná už jen náhrobní kámen, který byl osazen na Gebhardově hrobu, a zůstal by možná v zapomnění, kdyby ho v roce 1956 (přesně po 100 letech! ) neobjevila skupina mladých lidí, která se vybrala k Perlové hoře.

Náhrobní kámen se dnes nachází v paarlskom muzeu – Oude Pastorie Museum. Na náhrobku jsou vytesány tato slova: „Na památku Johna Gebharda – požehnaný, kdo spočívá v Bohu.“



Zanechat komentář