Příběh kutilů, kterým nářadí do rukou nepatří

Mezi jednoznačně kladné vlastnosti nás Čechů určitě patří šikovnost. Přestože je její častým důvodem neochota platit za něco, co si dokážeme udělat i sami. Mezi kutily se však najdou i tací, kteří by raději nářadí neměli chytat do rukou. Za žádných okolností.

Zkuste si například představit čerstvě vystudovaného právníka či programátora, který celý život prožil v městě v rodičovském bytě a kladivo znal jen z vlajky SSSR, kterou viděl na internetu. Najednou se chce osamostatnit, vypadnout z domu a žít svůj vlastní život. Výměnu žárovky zvládá hravě, přestože téměř vždy zapomene nejprve zhasnout a pár zásahů proudem už dostal.

Co se ale stane, když se pustí do svízelné práce?
Hypotetická situace: mladík zajede do nejmenovaného švédského hororového obchodu, nadšeně mine dvě výplaty na nábytek, spokojeně si ho naloží do auta a jde domů. První problém nastává již tehdy, když má obrovské krabice vynést do bytu a nedokáže se na schodišti otočit.

Po dvou hodinách promyšleného plánování a několika náčrtů schodiště to vzdá a zavolá na pomoc souseda. Ten mu věci naloží do výtahu. Nadějný kutil za sebou zamkne a hrdě se rozhlédne po bytě. „Tak, a jdu na to,“ pomyslí si.
 

2340291

Rozbalí první krabici, v níž by podle všeho měla být stolička. Rozloží si plánek a začne ho studovat jako učebnici z trestního práva procesního. Vedle toho si mumlá o šroubech (ano, spisovně se řekne šroub, ale toto slovo používají jen jazykovědci v Ústavu Ludvíka Shtoora) číslo šest, které patří do díry „A“ a směje se na dvojsmyslech.

Při první zmínce o šroubováku (v návodech se zásadně nepoužívá šroubovák) mu ale úsměv na tváři zamrzá. S poctivě napsaným seznamem všeho nářadí, které bude potřebovat, hledá nejbližší železářství. Po dvou hodinách se zoufale vrací domů a opět zvoní sousedovi. Ten ho naviguje do železářství, které je vzdáleno pět minut chůze.

 
2340277

Kutil se s taškou plnou nářadí opět vrací do bytu a začíná pracovat. První židle je po dvou hodinách usilovného utahování šroubů hotová. Montér se na ni s hrdostí zahledí a zjišťuje, že zapomněl namontovat opěradlo a zůstalo mu podezřele mnoho kovových kruhů s dírou uprostřed. Po půlhodině hledění do návodu zjišťuje, že jsou to podložky pod šrouby, takže mu nezbývá než židli rozebrat.

Přitom strhá z několika šroubů hlavičky. Opět následuje cesta do železářství. Při pomyšlení na to, že má židle čtyři a k nim stůl, noční stolek a stolek pod televizi se mu zatočí hlava. Je sobota, ale kutil si už pro jistotu bere dovolenou i na pondělí.

Ve středu je vše hotovo. V bytě se povalují prázdné krabice a igelit.
Nábytek je poškrábaný a kutil absolvoval i cestu do nemocnice, protože si vrtačkou (kterou utíkal koupit do železářství, ale zapomněl přitom na vrtáky) udělal do levé dlaně pěknou symetrickou díru. Obaly od nábytku rituálně vyhazuje do kontejneru a tváří se přitom, jako kdyby objevil lék na rakovinu. V tom zjišťuje, že si zapomněl klíče od bytu. Ještěže tu je soused.

 
2340297

Jak se stát domácím kutilem



Zanechat komentář