Příběhy o přežití, kterým nebudete chtít věřit

Ocitnout se v bezvýchodné situaci, sám na milost a nemilost přírody, odříznutý od lidí a společnosti – to je pocit naprosté bezmocnosti. Pravdou je, že nikdo z nás neví, jak bychom reagovali na takovou situaci. Ale jak se ukázalo, lidský duch může být překvapivě odolný.

 
New Picture 80_thumb[2]

Robert McLaren si v džungli sám vyoperoval slepé střevo
V roce 1942 Robert „Jock“ McLaren utekl ze zajateckého tábora v Singapuru, bojoval několik týdnů s místními partyzány a znovu padl do rukou Japoncům, takže byl umístěn ve vysoce střeženém zajateckém táboře na Borneu, kde se u něj vyvinul zánět slepého střeva. Jelikož ho pronásledovali Japonci, možnost dostat se k lékaři byla mizivá.

McLaren musel udělat zoufalé rozhodnutí. Měl jen zrcadlo, ostrý kapesní nůž a vlákna z rostlin v džungli na stehy rány. Musel si vyoperovat slepé střevo ven sám, bez jakéhokoliv umrtvení. Operace trvala čtyři a půl hodiny. Dva dny po operaci už McLaren stál na nohou a znovu utíkal před Japonci.

 
brian-in-the-field-350

Gareth Wood bojoval s tuleněm v Antarktidě
V roce 1984 se Gareth Woodovi na zpáteční cestě z jižního pólu rozdrtila jeho loď Southern Quest o led a potopila se. Wood daleko putoval pěšky přes zamrzlé Backdoor Bay. Led byl v těchto místech tenký, takže se Wood pohyboval opatrně, testoval nohama opatrně povrch ledu. Najednou se z chladných hlubin vynořilo něco obrovského a prorazilo led.

Wood to později popsal tak, že povrch ledu explodoval a dospělý tuleň leopardí prolomil tenký led a zaťal mu zuby kolem nohy. Tuleň se pokusil stáhnout Wooda zpět dírou v ledu a jisté smrti se dalo zabránit jen jedním způsobem – bojem. Nějak se mu podařilo bojovat s tvorem, než jeho společníci přišli a začali tuleně kopat po hlavě.

Přesto, že tuleň odmítal pustit Wooda, nakonec klesl zpět pod led. Společníci s úlevou Garetha vytáhli zpět od okraje díry. V tom tuleň opět vyskočil přes led a opět zakousl zuby do stejné nohy jako předtím, a celé to začalo znovu. Wood měl štěstí, že se mu nakonec podařilo uniknout, neboť například v roce 2003, leopardí tuleň držel britskou bioložku pod vodou až do její smrti, což byl první zaznamenaný případ zabití člověka tuleněm.

 
MTR31023a_lavi

Britský horolezec přeplaval přes lavinu
Na začátku roku 2013 se tři britští amatérští horolezci vypravili na výlet svého života, protože se chtěli vyšplhat na slavný Mont Blanc v italských Alpách. Mont Blanc je známý pro své časté laviny, které patří k nejnebezpečnějším na celém světě, každý rok v nich umírá více než 100 horolezců a turistů. Když zaslechli výmluvné dunění blížící se laviny, dva z horolezců byli schopni dostat se do bezpečí.

Ale třetího horolezce, který si nepřál, aby se jeho jméno dostalo do médií, zasáhla plnou silou drtivá vlna sněhu a ledu. V zoufalé snaze vyhnout se jisté smrti dělal jedinou věc, kterou mohl vymyslet. Více než 700 m plaval s lavinou, která ho nesla po úbočí. Samozřejmě, že není technicky možné plavat ve sněhu, ale široké kruhové pohyby rukama ho drželi v blízkosti povrchu. Když lavina odezněla, byl dost blízko k povrchu, takže byl schopen vytáhnout se ze sněhu a jít do bezpečí.

 
article-2168061-13E6FD3B000005DC-911_634x418

Dobrodruh postavil motorku z auta
V roce 1993, francouzský dobrodruh Emile Leray projížděl na Sahaře ve svém autě Citroen 2CV, když ho zastavila vojenská zátaras. Vojáci mu řekli o bojích v této oblasti a nedovolili mu pokračovat v cestě. Leray se však rozhodl pokračovat. Obešel zátarasu a pokračoval jízdou přes poušť po chodníku, kde ho vojáci nemohli vidět.

Plán by mu možná vyšel, kdyby Citroen nebyl narazil na skálu, která roztříštila rám a proměnila vozidlo na zbytečný kus kovu. Sám uprostřed pouště bez dopravy a bez způsobu, jakým si přivolat pomoc, se zdálo, že Leray je odsouzen k smrti. Ale Leray si uvědomil, že motor auta stále pracuje. A tak se bývalý elektrikář rozhodl postavit motocykl z vraku svého auta.

Bylo to těžší, než se zdá, Leray měl jen automobil, sadu nástrojů pro opravu a pilku na železo. Pustil se do boje s časem a s malými zásobami. Demontuje Citroen a z dílů stloukl syrovou konstrukci motorky. Trvalo mu to 12 dní konstantní práce v horku Sahary, 12 dní zoufalého strachu, nejistoty, a žízně, ale na konci Emile Leray vyjel z pouště na motocyklu, který si sám postavil.

 
davey-du-plessis

Davey Du Plessis unikl smrti na Amazonce
V roce 2012 se 24-letý Jihoafričan Davey Du Plessis vydal na šestiměsíční cestu do Amazonie. Jeho cílem bylo stát se nejmladším člověkem, který cestoval sám po celé řece od pramene až k moři. Davey věděl, že by to mohlo být nebezpečné, neboť předtím nikdy nepádloval na skládacím kajaku, ale první tři měsíce mu ubíhaly docela dobře.

Du Plessis přejel na kole 800 kilometrů podél břehu řeky a pádloval na kajaku dalších 1100 kilometrů. Dne 25. srpna však ucítil ránu do zad, palčivou bolest, a pak byl pod vodou. Když se pokusil plavat na hladině, zjistil, že jeho paže nefungují. Zoufale lapal po vzduchu použil na plavání nohy, jakmile se jeho hlava vynořila nad vodu, něco ho udeřilo do obličeje.

Omámenému se mu podařilo dostat na břeh řeky, kde se posadil. Když ho zasáhla třetí kulka, uvědomil si, že někdo na něj střílel. Běžel přes pět kilometrů, kličkoval džunglí, dokud nebyl v bezpečí. Pak šel ještě dál, mířil hluboko po proudu řeky v naději, že najde pomoc. Veškerý jeho majetek zůstal v kajaku. Broky mu zasáhly srdce a plíce. Jeho krční tepna byla téměř zcela oddělena a brzy se udusil vlastní krví.

Zbídačeného si místní obyvatelé nemohli dovolit odvézt celou cestu až do nejbližšího města, takže si ho předávali od vesnice k vesnici. Tvrdohlavě lpěl na životě celé dny. Když se konečně dostal do nemocnice, lékaři ho odmítli léčit, dokud jeho rodina nepotvrdila, že mohou zaplatit. Ale Du Plessis si řekl, že laskavost místních obyvatel, s nimiž se setkal hluboko v Amazonii, mu dala sílu, aby zůstal naživu a úplně se uzdravil.

 
perry-10

Král džungle
Během druhé světové války, Herman Perry byl součástí pracovní čety americké armády v Barmě. Afroamerický prapor trávil 16 hodin denně lámáním skal při stavbě silnice v nelítostném slunci v kombinaci s nemocemi, monzuny, pijavicemi a útoky tygrů. Perry strávil tři měsíce v místní vojenské věznici poté, co odporoval nadřízenému.

Vězení bylo opravdu děsivé místo pro trestání vězňů, šlo o buňku s okénkem v kovové střeše, tzv. „Pot-box.“ A tak, když Perry slyšel, že bude poslán zpět za simulování, vybuchl. Se slzami v očích, vystřelil na důstojníka, který se ho snažil zatknout, a utekl. Úžasné je, že Perry nezemřel v neproniknutelné divočině.

Namísto toho ho přijali do obávaného místního kmene Headhunters a vzal si dceru náčelníka. S jeho podporou se uchytil jako úspěšný lovec pěstitelů marihuany. Když pověst o jeho přežití pronikla ven, stal se legendou mezi americkými vojáky v regionu, kteří ho začali nazývat „Král džungle.“ Mezitím se americké úřady rozhodly Perryho dostat. Po jednom z náletů ho chytili a odsoudili k trestu smrti. Krátce předtím, než měl být trest vykonán, však unikl z vězení přes odvodňovací příkop.

O dva týdny později, byl obklíčen, ale rozjel se přes krupobití kulek a plaval po proudu řeky na kládě, zatímco jeho pronásledovatelé se bezmocně přihlíželi. Armáda ho pak vlákala do pasti, v níž byl třikrát postřelen, ale unikl ještě jednou. Nakonec byl zajat o den později, když se tvářil jako místní. Byl poslán na šibenici hned druhý den, kterou obklopovalo 17 ozbrojených vojenských policistů, kteří měli rozkaz okamžitě ho zabít, kdyby se pokusil o útěk.



Zanechat komentář