Prospívají nebo škodí umělá sladidla?

Mnoho lidí si kupuje nápoje s umělými sladidly a chtějí tímto způsobem snížit příjem cukru. O škodlivosti sladidel se hodně mluví, ale existují důkazy, že jsou pro člověka opravdu nebezpečné?

Zřejmě nejznámějším umělým sladidlem je aspartam, který má zároveň i nejhorší pověst. Jde o sloučeninu dvou aminokyselin a methanolu a je přibližně 180-krát sladší než cukr. Mluví se o něm, zejména v souvislosti s mozkovými nádory a jinými typy rakoviny.

stevin-e-shop

Výzkum amerického Národního institutu pro rakovinu z roku 2006, kterého se zúčastnilo téměř půl milionu lidí s rakovinou však dokázal, že mezi aspartamem a rakovinou mozku, leukémií či jinými druhy rakoviny neexistuje.

Studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zase dokázala, že při doporučené dávce aspartamu (40 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti denně) je tato látka bezpečná i pro děti a těhotné ženy.

IMG_2649

Chrání zuby
Příčinou je zřejmě fakt, že do krevního oběhu se dostane jen málo aspartamu, protože trávicí enzymy ho rychle rozkládají. Jedinou výjimkou jsou lidé trpící ojedinělou genetickou poruchou zvanou fenylketonurie. Ti nedokáží rozkládat fenylalanin, jednu z látek, na které se aspartam rozkládá. Jiné umělá sladidla však mohou mít vedlejší účinky.

Pokud jste někdy snědli příliš mentolových bonbónů s obsahem xylitolu, víte, o čem je řeč. Xylitol je sacharid, který se extrahuje zejména z břízy. Má o 30 procent méně kalorií než cukr, ale když ho sníte příliš, můžete dostat průjem. Na druhé straně však snižuje riziko zubního kazu.

sladidlo-p-1-prev

Nejnovějším přírůstkem do rodiny umělých sladidel je extrakt z rostliny jménem stévie. Ačkoliv u nás se stal populárním až nedávno, v Paraguayi či Brazílii se používá pro medicínské účely již stovky let. Neobsahuje kalorie a je až 300krát sladší než cukr. Jeho jedinou nevýhodou je, že v ústech zanechává nahořklou příchuť, takže se často směšuje s jinými sladidly.

Sladidla si tedy zřejmě nezaslouží svou negativní reputaci v očích veřejnosti. Nebo zaslouží? Nedávný výzkum izraelských vědců ukazuje, že myši, kterým podávali vodu s obsahem aspartamu, sacharinu a sukralózy, vykazují známky zvýšené intolerance na glukózu.

gift_giftig

Ta se často spojuje se vznikem cukrovky druhého typu. Příčinou je zřejmě vliv umělých sladidel na střevní bakterie. Výsledky pokusů na myších se však vždy nedají aplikovat i na lidi. Vědci tak zašli ještě dále. Dobrovolníkům podávali maximální doporučenou denní dávku sacharin (přibližně 40 plechovek slazeného nápoje) a už po pěti dnech vykazovaly někteří z nich známky intolerance na laktózu. Klíčem jsou opět střevní bakterie.

h

Nad sladidly však ještě netřeba lámat hůl. Výzkum se totiž uskutečnil jen na sedmi lidech a tak nelze považovat za relevantní. I vědci tvrdí, že je nutný další, mnohem podrobnější studie. Průzkum z roku 2013, který se uskutečnil v osmi evropských státech na vzorku více než 300 tisíc lidí nezjistil žádnou spojitost mezi konzumací umělých sladidel a cukrovkou druhého typu.

Je ale pravděpodobné, že účastníci průzkumu nepili denně 40 plechovek slazených nápojů. Jisté je jen to, že se nedá přesně říci, zda jsou umělá sladidla zdravé nebo ne. Každé z nich je třeba podrobit podrobnému výzkumu. Na rozhodnutí vyměnit nápoje s umělými sladidly za ty s cukrem je ještě brzy.



Zanechat komentář