Zajímavosti: lidožravé štiky ze Sibiře

V některých sibiřských jezerech mají podle domorodých obyvatel ukrývat obrovské vodní tvory, které zapříčinily smrt mnohým zdejším lovcům a rybářům. Podle očitých svědků jde hlavně o gigantické štiky, které mají na délku dosahovat až neuvěřitelných deset metrů. Mohou takové štiky vůbec existovat?

Tajuplná Sibiř

Desítky let se po celé Sibiři vyprávějí různé příběhy o obrovských lidožravých štikách, s nimiž se domorodci setkali tváří v tvář. Některé se jim dokonce podařilo i chytit.

Alexey_Okladnikov

Zprávy o gigantických štikách

se dostali až k ruskému etnografovi, historikovi a archeologovi Alexeji Okladnikovi, který se tyto legendy rozhodl ověřit přímo u obyvatel v různých částech Sibiře.

V nehostinných oblastech Sibiře

strávil s místními obyvateli několik let, a tak si mohl legendy o gigantických vodních tvorech ověřit i u několika sibiřských kmenů. Zdokumentované svědectví po jeho návratu vědce na celém světě šokovaly, a většina z nich ani neuvěřila, že něco podobného tam může v jezerech žít.

Neuvěřitelné příběhy domorodců

Alexej Okladnikov zemřel sice již v roce 1981, ale jeho cestovatelské zážitky po Sibiři jsou ještě i dnes předmětem několika odborných diskusí. Během svého putování zaznamenal mnohé neuvěřitelné příběhy místních obyvatel, které by podle něj mohly být skutečně pravdivé.

Okladnikov všechny příběhy slyšel vyprávět z úst lidí, kteří byli přímými svědky těchto událostí. Jeden z příběhů mu říkal starý muž, který přišel o svého syna během lovu na jeleny.

stika-440x250

Lov neprobíhal podle jejich představ, a dlouho se jim nedařilo natrefit na jelení zvěř. Po několika hodinách si všimli menší stádo na protějším břehu jezera. Syn se proto na loďce, kterou se během lovu přesouvali, rozhodl jít sám k druhému břehu jezera.

Tam se mu jednoho z jelenů podařilo zastřelit. Kořist si naložil na loďku, a plavil se zpátky k otci. Stala se však neuvěřitelná věc, uprostřed jezera se z ničeho nic vynořila obrovská rybí hlava, která popadla jelena i s mužem, a zmizela s nimi v hlubinách jezera.

Otec tak přišel o svého syna, ale rozhodl se, že rybu, která způsobila smrt jeho syna, se pokusí chytit. O několik dní později připravil na vodního obrovského dravce past. Do loďky, kterou předtím uvázal pevným lanem, naložil čerstvě zastřeleného jelena.

Pak loďku s jelenem pustil na jezero, a čekal zda se obrovská ryba ukáže. O pár hodin se skutečně ukázala, a muž loďku s jelenem začal rychle táhnout ke břehu. Obrovská ryba však nechtěla o lehkou kořist přijít, a tak pronásledovala loďku.

Dostala se však do mělké vody, kde uvízla v řídkém bahně. Starý muž se pak na obrovskou rybu vrhl a začal do ní bušit sekerou. Rybu se mu nakonec podařilo usmrtit. Zjistil, že to je obrovská štika, kterou pak i rozřezal a v jejích útrobách našel lebku i kosti svého syna.

kladnikov tomuto příběhu ze začátku ani neuvěřil, ale něco podobného zažili i obyvatelé jiného vzdáleného kmene.

tundra4

Obyvatelé této sibiřské osady – Selkupovia měli ještě v živé paměti tragédii, která se tam měla odehrát před několika lety. V letních měsících se v místním jezeře koupaly tři pětileté děti, to se jim však stalo osudným.

Nějaký obrovský vodní dravec je ve vodě chytil, a stáhl pod hladinu. Obyvatelé vesnice se proto rozhodli děti pomstít, a na speciální sestrojený vor naložili čerstvě poražené svině.

Vor, který uvázali na pevné lano, pak pustili do středu jezera, a čekali, zda se vodní dravec ukáže. Krev z vepřů, která stékala do jezera za nějaký čas skutečně přilákala i dravce, který zapříčinil smrt tří dětí.

Vor však byl sestrojen tak, že když se obrovská štika zakousla do mrtvých prasat, zaklínila se do připevněných zahnutých rohů na voru, které byly něco jako velké rybářské háky.

Vesničané pak vor i s obrovskou štikou přitáhli až na břeh, kde ji sekerami zabili. V obou případech měly tyto štiky na délku kolem deseti metrů. Podobných neuvěřitelných příběhů shromáždil Alexej Okladnikov několik desítek.

Existují gigantické štiky?

Zdokumentované příběhy Alexeje Okladnikova byly i pro vědce neuvěřitelné, ale potvrzovaly již dříve shromážděné informace jiných etnografů – Vladislava Kulemzina a Naděždy Lukinových.

Oba se na Sibiři setkali s podobnými příběhy, a přinesli dokonce i důkazy v podobě velkých zubů, které jak se ukázalo patřily obrovským štikám. Místní rybáři z Jakutska měli z těchto zubů udělané háky, na kterých sušili své oblečení.

114012901000

Rybáři z různých částí Sibiře svorně tvrdí, že některé obrovské štiky mohou mít až kolem sto let, protože o nich věděli i jejich předkové. Pokud by tomu tak opravdu bylo, i biologové se shodují v tom, že takto staré štiky mohly narůst i do nepředstavitelné délky deseti metrů.

Štika totiž roste po celý svůj život, a její růst i když se v dospělém věku zpomalí, nikdy nepřestane. Mohou být tedy příběhy o desetimetrových sibiřských štikách opravdu pravdivé?



1 komentář
  1. Ivan

    Aspoň měli na dlouhou dobu jídlo při jejich velikosti…

    Lis.26.2014 na 19.13
Zanechat komentář