amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ span.acssf62a8{font-weight:400;}ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}
covid

Covid-19 souvisí s následnými psychickými a neurologickými potížemi

I když nejvyšší riziko bylo u pacientů, u kterých se rozvinul vážný covid-19, riziko se neomezovalo pouze na ně.

Nedávná studie, která byla doposud největší a kterou provedli výzkumníci z Oxfordské univerzity, zjistila, že 1 ze 3 lidí, kteří prodělali covid-19, získalo do 6 měsíců od infekce neurologickou nebo psychiatrickou diagnózu. Zjištění ze studie byla publikována v časopise The Lancet.

„I když jsou jednotlivá rizika pro většinu poruch malá, účinek na celou populaci může být pro systémy zdravotní a sociální péče podstatný kvůli rozsahu pandemie a skutečnosti, že mnohé z těchto diagnoz jsou chronické,“ uvedl Paul Harrison, hlavní autor studie. „Výsledkem je, že systém zdravotní péče (v každé zemi) musí být vybaven zdroji, aby zvládl očekávanou potřebu, a to jak v rámci služeb primární, tak sekundární péče.“

Pro tuto studii výzkumníci analyzovali data ze zdravotních záznamů 236 379 pacientů s covid-19 ze sítě TriNetX založené na USA. Databáze obsahuje záznamy od více než 81 milionů lidí. Data poté porovnali se 105 579 pacienty s diagnostikovanou chřipkou a 236 038 pacienty s diagnostikovanou infekcí dýchacích cest. Zjištění ze studie ukázala, že odhadovaný výskyt diagnóz neurologických poruch nebo jiných duševních poruch byl 34 %, přičemž se u 13 % pacientů jednalo o první zaznamenanou diagnózu (v této oblasti). Mezi nejčastější patří úzkost (17 %), poruchy nálady (7 %) a nespavost (5 %). Počet nových případů neurologických výsledků byl nižší, a to včetně krvácení do mozku (0,6 %), ischemické cévní mozkové příhody (2,1 %) a demence (0,7 %). Pacienti, u kterých se rozvinul závažný covid-19, měli největší riziko neurologické nebo psychiatrické diagnózy.

„Naše výsledky naznačují, že onemocnění mozku a psychiatrické poruchy jsou častější po covid-19 než po chřipce nebo jiných respiračních infekcích, a to i když mají pacienti spojení s jiným rizikovými faktory,“ uvedl Max Taquet, spoluautor studie. „Potřebujeme vědět, co se bude dít za 6 měsíců a déle. Studie nemůže odhalit použité mechanismy, ale ukazuje na naléhavou nutnost výzkumu k jejich identifikaci s cílem předcházet jim nebo je léčit. “

 

alice

Share
Published by
alice
Tags: covid¨

Recent Posts

Jak fungují DeFi peněženky

DeFi peněženka je kryptoměnová peněženka bez úschovy, která uživatelům umožňuje spravovat, ukládat a interagovat s…

1 měsíc ago

Kancelářský nábytek pro malé prostory: Jak efektivně využít každý metr čtvereční

Moderní kanceláře už dávno nejsou výhradně doménou velkých open-space prostor. Stále častěji se setkáváme s…

1 měsíc ago

Parkování na letišti LINZ

Parkování na letišti ve městě Linz nabízí široké spektrum možností a je navrženo tak, aby…

2 měsíce ago

Reklamní áčko: Efektivní reklamní poutač, který zvyšuje návštěvnost i tržby

V dnešní době, kdy je pozornost zákazníků roztříštěná mezi desítky podnětů, je důležité využívat vizuální…

3 měsíce ago

Čím je Barcelona nejvíce známá?

Barcelona, hlavní město Katalánska a jedno z nejvýznamnějších měst ve Španělsku, je známá svou bohatou…

4 měsíce ago

Využijte možnosti 1denní vstupenky do barcelonské zoo

Zažijte nezapomenutelný den v barcelonské zoo, kde na vás čeká více než 4 000 zvířat…

4 měsíce ago