Duši se uleví, když tvoří. Jak může lidem kreativita dopomoci k psychické pohodě

Myšlenky o propojení kreativity a narušeného mentálního zdraví přetrvávají dodnes.

Lidé obdivují a uznávají kreativitu. Někdy se rádi nechávají uklidněni myšlenkou, že kreativní proces a tvořivost jsou vlastní pouze talentovaným jedincům, připisují jim tuto záhadnou vlastnost, se kterou se prý třeba narodit nebo která je darem od boha.

Pokud by i bylo zdrojem talentu cokoliv opředené mýty, co nevíme explicitně pojmenovat, je mnohem jasnější, že samotný talent je zdrojem dalších dílků řetězce – uměleckých děl či různých jedinečných tvůrčích výplodů.

Kreativita však patří všem a je důležité pochopit, jak může každému z nás pomáhat.

„Šílení“ a kreativní

Není žádným tajemstvím, že ještě dodnes přetrvávají myšlenky o propojení kreativity a narušeného mentálního zdraví. Psychologové a výzkumníci o tom diskutují už léta. Bipolární porucha, ADHD, schizofrenie či deprese jsou prý svázané s tvořivostí.

Z výzkumného hlediska však existují dva pohledy – zkoumání již známých tvůrců, géniů a umělců a zjišťování míry jejich „šílenství“, nebo zkoumání lidí s mentálním onemocněním, u kterých se hledá zvýšená míra kreativity.

Výzkumy naznačují spojitost, avšak zatím nenašli definitivní odpověď.

Albert Rothenberg, profesor psychologie z Harvardu, uznává, že zkoumání kreativity není jednoduché, protože je v této problematice mnoho proměnných.

„Faktem však zůstává, že mnozí lidé, kteří trpí mentální poruchou se pokoušejí pracovat v profesích, které souvisí s uměním a literaturou ne proto, že by v nich vynikali, ale proto, že je jednoduše přitahují,“ řekl pro Guardian.

Opět se tak ukazuje, že není důležitý talent, ale především chuť.

léčba uměním

Jednoznačně platí, že víra v silnou spojitost kreativity a emocionálního fungování roste. Pokud se člověk vzdá přesvědčení, že nedokáže být kreativní, otevře se mu přístup k výhodám tvůrčích aktivit, které mohou mít pozitivní dopad na jeho duševní pohodu a zdraví.

Nemusí přitom jít o „vysoké umění“, kreativita a tvořivost se skrývá například i v psaní deníku, vstřikovanou, zahradničení, pečení či kreslení.

Arteterapie, tedy léčba uměním, je dokonce častým postupem v psychoterapii. Zaměřuje se na rozvoj tvůrčích vlastností člověka, přičemž není důležitá kvalita či estetika jeho výsledného díla, ale samotný proces. Právě ten je pro člověka léčivý a umožní mu porozumět vlastním emocím a vnitřnímu prožívání.

Používá se například i při vojácích, kteří se vrátili z misí s určitou traumatem nebo při manažerech pod tlakem, lidech zatížených množstvím stresu, ale i dětech a dospělých s osobními problémy.

Jednoduše řečeno, z používání vlastní představivosti a rozvíjení vlastní kreativity dokáže profitovat kdokoliv. Díky tomu je člověk produktivnější, dokáže si vytvářet lepší pouta s ostatními i porozumět sám sobě.

Nepředjímá ho k tomu pouze fakt, že je součástí daného „oboru“. Nemusí být profesionální zpěvák, aby mu zpěv pomohl k lepšímu prožívání, nemusí být ani vystudovaný malíř nebo tanečník.