Energie z větru v Německu zlomila nový rekord

Německo postavilo loni rekordní počet větrných zařízení.

Německo postavilo loni rekordní počet větrných zařízení. Jak uvedli Německá asociace pro větrnou energii a Německý svaz strojírenského průmyslu, v roce 2017 se v Německu uvedlo do provozu 1792 nových větrných turbín s celkovým výkonem 5333 megawattů.

Větrná energie je klíčová

Na začátku tohoto roku tak bylo v Německu celkem 28 675 větrných turbín na souši. Výrazně se však zvýšil i počet větrných zařízení na moři.

Další růst výkonu se očekává i letos, i když ne už tak vysoký. Zástupci obou sdružení očekávají, že v roce 2018 se do provozu uvedou zařízení s celkovým výkonem kolem 3500 megawattů.

Větrná energie je v Německu jedna z klíčových na splnění cíle v oblasti podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie. Do roku 2020 by podíl OZE v Německu na konečné hrubé spotřebě energie měl představovat 18 procent.

V roce 2016 dosáhl podíl OZE v zemi 14,8 procenta, zatímco v celé Evropské unii tento podíl činil 17 procent. To byl podle informací statistického úřadu Evropské unie Eurostat dvojnásobek ve srovnání s rokem 2004, což byl první rok, za který jsou příslušné údaje k dispozici. V daném roce podíl OZE činil v rámci EU 8,5 procenta. Cílem EU je do roku 2020 zvýšit tento podíl na 20 procent a do roku 2030 minimálně na 27 procent.

Podíl zvýšilo 15 zemí

Za rok 2016 dosáhlo ze zemí EU nejvyšší podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie Švédsko (53,8%). Vysoký podíl mělo i Finsko (38,7%), Lotyšsko (37,2%), Rakousko (33,5%) a Dánsko (32,2%). Naopak nejnižší zaznamenaly Lucembursko (5,4%), Malta a Nizozemsko (v obou případech to bylo 6%). Jak dodal Eurostat, od roku 2004 se podíl OZE neustále zvyšoval, přičemž například v porovnání s rokem 2015 zvýšilo svůj podíl OZE na konečné spotřebě energie celkově 15 zemí EU.

Slovensko se do zmíněné patnáctky nezařadilo. Jeho podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie v roce 2016 oproti předchozímu roku klesl. Zatímco v roce 2015 dosáhl podíl 12,9%, v roce 2016 se snížil na 12%. Pokles o 0,9 procentního bodu byl přitom nejvýraznější ze všech států EU, kde podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie meziročně klesl. Cíl stanovený pro rok 2020 je v případě Slovenska 14%. Pro srovnání, v roce 2004 dosáhl podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie 6,4%, v roce 2013 to bylo 10,1% av dalším roce 11,7%.

V roce 2016 klesl mírně podíl OZE iv případě Česka, tomu se však i při snížení podílu podařilo překonat cíl stanovený na rok 2020. Ten totiž země překonala už v roce 2015. V roce 2020 by se OZE měli na konečné hrubé spotřebě energie v Česku podílet 13%, přičemž již v roce 2015 dosáhla země podíl 15%. V roce 2016 tento podíl klesl na 14,9%.

Kromě Česka stanovený cíl pro rok 2020 v roce 2016 překonaly i Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Finsko av žebříčku nejlépe Švédsko.

Na druhé straně, Nizozemsko, Francie, Irsko, Británie či Lucembursko výrazně zaostávají. Nejvíce Nizozemsko a Francie, kterým do splnění cíle pro rok 2020 chybělo v roce 2016 ještě 8 procentních bodů, respektive 7 procentních bodů. Irsku chybělo 6,5 procentního bodu, Británii 5,7 a Lucembursku 5,6 procentního bodu.