Na těchto trasách umírají lidé.

Turistika má své kouzlo v každém ročním období. Ať už raději do přírody vyrážíte na podzim, kdy jsou stromy krásně zbarvené, nebo v zimě, kdy je země pokryta silnou vrstvou sněhu, odnesete si z túry krásné vzpomínky. Neplatí to však vždy, protože některé trasy jsou opravdu nebezpečné.

 

Setkání s divokým zvířetem nepatří mezi ty nejhorší zkušenosti z přírody.
Takový medvěd je například mnohem klidnější než opilý myslivec s kulovnicí na rameni. V některých zemích se ale můžete setkat i s ozbrojenými milicemi nebo partyzány, a pak budete na české myslivce vzpomínat s radostí, byť zřejmě ne na moc dlouho.

 

Nebezpečí na člověka číhá i v Česku, a to nejen v podobě zvířat.
Dobrovolníci sice odvádějí kus práce, přesto se však vždy najde nějaký dobrák, který turistické značky z chodníků odstraňuje. A ztratit se například uprostřed hustých lesů v Česku, by asi nechtěl nikdo. Přesto se to stává a turisté, kteří jdou na výšlap na Praděd jdou třeba v sandálech.

 

„Vždyť mně stáli tisícovku, tak v nich musím v pohodě udělat výšlap i na nějakej kopeček.“ Smyk, zlomený kotník, telefonát, horská služba, absence pojištění, tisícový účet za výjezd záchranářů, averze k horám.

Fotografie, které naleznete v naší galerií, však z Česka nejsou. Pocházejí z turistických tras, kde vám hrozí mnohem větší nebezpečí než padající turista či absence značek.