Nacistická základna na Antarktidě – fakt nebo fikce?

Adolf Hitler si chtěl podmanit celý svět, a v jeho představách tedy bylo zabrat pro Třetí říši i nejjižnější část Země – Antarktidu. V prosinci roku 1938 proto k Antarktidě vyslal průzkumnou expedici, která měla jeho plány zrealizovat. První expedici vedl kapitán Alfred Richter, který se s lodí Schwabenland dostal až k břehům Antarktidy, kde zabral území o rozloze 9 kilometrů čtverečních, a nazval ho Neuschwabenland, tedy Nové Švábsko. Co tu vlastně nacisté v dalších letech vybudovali?

 

Nacisté na Antarktidě
O první výpravě kapitána Alfreda Richtera nelze pochybovat, protože existuje množství důvěryhodných záznamů, které o této expedici mluví. Zda tam však nacisté skutečně vybudovali nějakou základnu, není dodnes jasné. Jedna část historiků a vědců se přiklání k názoru, že nacisté na Antarktidě museli mít svou základnu, druhá část vědců to považuje jen za ničím nepodloženou fikci.

Existuje však množství svědectví od kapitánů a námořníků z ponorek, kteří se na konci 2. světové války pohybovaly u břehů Jižní Ameriky, a tedy teorii o nacistech na Antarktidě jen potvrzují. Jedním z nich byl i kapitán ponorky U-530 Wilhelm Bernhard, jehož ponorka vyplula z přístavu v německém městě Kiel a 13. dubna 1945 se dostala až na Antarktidu.

Podle jeho výpovědi tam jeho šestnáctičlenné posádka vyhloubila v ledovci jeskyni, do které uložili množství beden, které měly obsahovat různé předměty a důležité dokumenty Třetí říše. Celá operace nesla kódové označení Valkýra-2. Ponorka U-530 pak vplula do argentinského přístavu Mar-del-Plata, kde se celá posádka vzdala.

Podobně se o své cestě na Antarktidu zmínil i kapitán ponorky U-977 Heinz Schäffer, který při výslechu amerických a britských tajných služeb po skončení 2. světové války uvedl, že i jeho ponorka vezla na Antarktidu množství zapečetěných beden, které tam nechali, a pak se vzdal úřadům v Mar-del-Plata.

 

Základna 211 nebo Nový Berlín
Jak tedy dokládají výpovědi těchto dvou kapitánů ponorek, nacisté museli Antarktidu pravidelně navštěvovat, a proto je podle části historiků více než pravděpodobné, že tam měli i svou základnu. Jedna z teorií, kterou však většina historiků považuje za nepravděpodobnou, hovoří o tom, že nacisté na Antarktidě objevili rozsáhlou síť podzemních řek s teplou vodou, velké jeskyně a dokonce geotermální jezero.

A právě v této části Antarktidy, která se i dnes ještě volá Nové Švábsko, měla vzniknout obrovská základna 211, které se říkalo i Nový Berlín. Dokončena měla být podle některých dokumentů v roce 1943.

Potvrzením toho, že tato základna na Antarktidě existovala, má být podle zastánců této teorie i výrok německého nejvyššího velitele válečného námořnictva nacistického Německa Karl Dönitz, který řekl překvapivou větu: „Německá podmořská flotila je hrdá, že vytvořila nenapadnutelnou pevnost pro Führera na druhém konci světa.“

 

A aby toho podle zastánců nacistické antarktické základny nebylo málo, dalším důkazem měla být zpráva z roku 1999, která hovořila o významném objevu v Antarktidě. Drtivá většina médií se však navzdory závažnosti tomuto objevu vůbec nevěnovala. V roce 1999 totiž americká expedice objevila v Antarktidě neznámý virus, kteří by byl nebezpečný pro všechny živé tvory na naší planetě, pokud by se z permafrostu, tedy z věčně zmrzlé půdy, dostal na povrch.

Americký vědec Tom Starmerue z Newyorské univerzity proto lidí na celém světě ještě v roce 1999 varoval, když řekl: „V důsledku globálního oteplování může dojít k tání permafrostu, a virus se uvolní. Stačí, aby napadl kolonii tučňáků, a nic ho nezadrží. „A právě tento virus má podle zastánců teorie o nacistické antarktické základně spojitost s tím, že šlo o součást vývoje nacistické bakteriologické zbraně.

Může to být pravda nebo to je jen další konspirace? Jak to tedy je s nacistickou základnou na Antarktidě, byla tam někdy postavena nebo tam ještě někde stojí? Je možné, že by stále unikala pozornosti vědců, kteří na Antarktidě působí nebo o ní politická elita velmi dobře ví, ale veřejnosti se to přísně tají? Dozvíme se to někdy?