Pozdější začátek vyučování znamená delší spánek pro studenty

Studie minnesotské univerzity zjistila, že posunutí začátku vyučování na asi 8,30 zvýšilo množství spánků u studentů o více jak 40 minut.

Více jak polovina amerických teenagerů spí méně než 7 hodin denně, a je stále více patrné, že nedostatek spánku ovlivňuje vše od celkového zdraví až po školní prospěch. Nová studie vedená vědci z Univerzity v Minnesotě sledovala stovky studentů ze všech ročníků středních škol po dobu 2 let a zjistila, že pozdější začátek vyučování vede ke zvýšení celkového množství spánku.

V USA už nějakou dobu vědci prosazují posunutí začátku školního vyučování. V roce 2014 Americká pediatrická akademie doporučila nezačínat vyučování na základních a středních školách dříve než v 8,30, přesto studie publikovaná téhož roku zjistila, že více jak 90 % amerických středních škol začíná vyučování dříve.

Asi 8 hodin spánku každou noc je obecně doporučováno pro zdravé dospělé lidi, teenageři ale potřebují ještě více. Biologické změny probíhající v dospívajícím těle způsobují vychýlení cirkadiánních rytmů. Proto teenageři obecně cítí potřebu spánku mnohem později než dospělí, a navíc potřebují 8-10 hodin na udržení optimálního fyzického a mentální zdraví.

V této studii nabízí americký vědecký tým nejkomplexnější zatím provedený průzkum týkající se dlouhodobého vztahu mezi pozdějším začátkem vyučování a kvalitou spánku u teenagerů. Studie začala výběrem 455 studentů ze všech ročníků středních škol. Na počátku studie v roce 2016 posunuly dvě školy začátek vyučování o 50 a 65 minut, zatímco další tři školy nadále začínaly v 7,30. Na konci dvouletého výzkumu výsledky ukázaly, že studenti ze škol, kde vyučování začínalo později, spali v průměru o 43 minut déle. Delší spánek je přitom důležitý – ačkoli hlavní argument proti říká, že pozdější začátek znamená pro studenty, že mohou déle zůstat vzhůru. Výzkum však nenašel žádný relevantní rozdíl v začátku spánku u zkoumaných studentů po celé období dvou let. Takže v průměru chodili teenageři spát ve stejnou dobu bez ohledu na to, jestli vyučování začínalo v 7,30 nebo v 8,30.

„Kromě toho zároveň s delším spánkem v noci během týdne spali studenti, kteří začínali vyučování později, zase méně o víkendech, což naznačuje menší nahromaděný spánkový dluh. Fragmentace, účinnost a nástup latence spánku byly zřejmě jen minimálně ovlivněny posunem na pozdější čas.“

Na rozdíl od menších předchozích studií nezkoumal nový výzkum možný vliv změny začátku vyučování na jiné faktory kromě celkové doby spánku. Takže i když existují dřívější důkazy, že více spánku u teenagerů může vést k lepším školním výsledkům, nová studie nebyla vytvořena tak, aby sledovala i tento efekt.

V doprovodném článku týkajícím se studie poukázala výzkumnice Erika Cheng a Aaron Carroll z JAMA Pediatrics, že studie nabízí významný a pádný důkaz, že posunutí začátku vyučování může vést k delšímu spánku studentů. Cheng a Carroll, kteří se na nové studii nepodíleli, odkazují na značný objem jiného výzkumu spojujícího problémy mentálního zdraví a horší školní prospěch u teenagerů s nedostatečnou dobou spánku.  

„Často obviňujeme mladé lidi, že nespí dostatečně dlouho, to ale většinou nebývá jejich vina, ale naše. Začátek školního vyučování většinou stanovujeme tak, aby vyhovoval našemu pracovnímu rozvrhu. Posunutí začátku může pro nás být nepohodlné, ale je to nákladově efektivní strategie na úrovní populace, která zlepší život mnoha – ne-li většiny – studentů v USA.“  Nový výzkum byl publikován v odborném časopise  JAMA Pediatrics.