PUMPGUN RONNIE: LEGENDÁRNÍ RAKOUSKÝ BANKOVNÍ LUPIČ S MASKOU AMERICKÉHO PREZIDENTA

Ve světě zločinu se najde plno zajímavých až kuriózních případů. Platí to io bankovních loupežích, i když ty se často končí tragicky. Jedním z příkladů je případ legendárního rakouského bankovního lupiče Johanna Kastenbergera. Narodil se 1. října 1958 ve vesnici Sankt Leonhard am Frost. Poprvé vyloupil banku 25. ledna 1977. Odnesl si odtud 70 000 šilinků (cca 5 000 €). Štěstí mu však dlouho nepřálo a krátce po propadu ho zadrželi na nádraží Vídeň Westbahnhof. Za ozbrojený propad byl odsouzen na sedm let vězení.

Po propuštění Přepadové bank nepřestal a neváhal použít ani svou zbraň. V témže roce propadl čerpací stanici v Purkersdorf. Během propadu zastřelil vedoucí stanice.

O rok později propadl Raiffeisen Bank v Hafnerbachu. Z banky však musel rychle utéct, a tak nestihl vzít žádné peníze. Při útěku však zastřelil jednoho muže. Policisté ho opět zatkli, ale později ho museli propustit, protože mu přítelkyně poskytla falešné alibi.

Jak se z obyčejného bankovního lupiče a vraha stala zločinecká legenda

25.července 1986 provedl v očích veřejnosti svou nejhorší vraždu. Před policejní stanicí zastřelil jednoho policistu. Poslední zavražděnou byla prostitutka.

20.listopadu 1987 si z Raiffeisen Bank v Haunoldsteine ​​odnesl 88 000 šilinků (cca 6 400 €). O rok později v únoru propadl tři banky a odnesl si spolu 1,8 milionu šilinků (cca 133 000 €). Největší úlovek získal při přepadení Länderbank ve Vídni. Tehdy ukradl až 2 miliony šilinků (cca 145 000 €). 23. března téhož roku propadl další dvě banky a k lupu přidal ještě milion šilinků.

Díky přepadem bank získal přezdívku Pumpgun Ronnie (brokové Ronnie). Banky totiž přepadal vždy s brokovnicí a maskou Ronalda Reagana na tváři. Na titulní fotce je filmový Johann Kastenberger.

Štěstí Kastenbergera opustilo 11. listopadu 1988. Při zatýkání našli policisté v jeho bytě klíče od sejfů v bance, kam si lup ukládal. Našli tu asi 5,5 milionu šilinků (cca 400 000 €). Dva dny po zatčení se mu však podařilo vyskočit z okna v prvním patře a uprchnout. Při útěku ukradl i služební zbraň. V Gaadene se snažil ukrást auto, ale musel uprchnout před policejní hlídkou. Druhý den zastavil auto v Maria Enzersdorf a jeho řidiče omráčil. později zalarmoval policii.

Když Kastenberger spatřil policejní auta, prorazil s autem zábradlí a pěšky utekl do lesa. Ve Waasene ukradl další auto. Útěk mu zkomplikovali policejní zátarasy. Ty sice prorazil, ale v autě byl postřelen do zad. Aby ho policisté nezatkli, otočil zbraň proti sobě a střelil se do hlavy.

Do případu Kastenberger, největšího případu od konce 2. světové války, bylo nasazeno až 450 policistů.

V roce 2002 Martin Prinz o tomto případě napsal knihu s názvem Der Räuber (Lupič). V roce 2009 vznikl podle knihy zatím nejlepší film režiséra Benjamina Heisenberg nazvané podle knižní předlohy. Hlavní roli si zahrál Andreas Lust. Tento film získal cenu na Berlínském filmovém festivalu v roce 2010.

Proč je tedy tento nejhorší případ v historii moderního Rakouska takový kuriózní? Není to jen díky Kastenbergerovej přezdívce. Tento zloděj, bankovní lupič a vrah je také známý jako jeden z nejlepších maratonských běžců v historii Rakouska. V roce 1988, právě v roce jeho největší slávy a pádu, se stal držitelem časového rekordu maratónu Bergmaraton Kain, který zaběhl za 3:16:07. Nebyl to jeho jediný úspěch. Velký úspěch dosáhl i na maratonu v roce 1986, odkud si ho pamatuje sám autor knihy Martin Prinz. Kdoví, jaký osud by potkal tohoto maratónce, kdyby se nepřidal na druhou stranu zákona.