SKANDERBEG: ALBÁNSKÝ HRDINA UKÁZAL TURKŮM, ŽE NEJSOU  NEPORAZITELNÍ

Legendární albánský národní hrdina a vůdce boje proti Osmanské říši Skanderbeg, od kterého úmrtí uplyne 17.1.2018 již 550 let, je jedním z nejznámějších Albánců historie. Muž, který na čas dokázal narušit nadvládu Osmanské říše nad Albánií, přitom původně sloužil na dvoře osmanského sultána a bojoval dokonce v řadách jeho armády.

Narodil se jako Gjergj Kastrioti Skanderbeg v rodině vlivného feudálního velmože. V průběhu druhého desetiletí 15. století se ale jeho otec musel podvolit osmanskému sultánovi Muradovi II. a své syny poslat na jeho dvůr. Gjergj si brzy získal na sultánově dvoře dobrou pověst díky svým vojenským schopnostem a charismatu, přestoupil i na islámskou víru. Zdálo se, že o jeho kariéře a dalším životě je rozhodnuto. V několika bitvách dokonce bojoval proti armádám křesťanských zemí.

Později se ale se svým bratrem a dalšími členy své družiny „odtrhl“ od osmanské armády a vrátil se na albánské území. Zmocnil se tehdy osmanské pevnosti v Krujë, kde se narodil, i dalších bývalých držav svého rodu. Když v roce 1443 pevnost dobyl, zavlála nad hradbami červená vlajka jeho rodu, která se i s jeho legendární přilbou s hlavou kozla později stala základem pro albánskou vlajku. Skanderbeg dal příkaz svým lidem přestoupit na katolickou víru a vypověděl poslušnost sultánovi. Navíc se mu podařilo sjednotit albánskou šlechtu, získal podporu Benátčanů a papeže.

V červnu 1450 se turecký sultán rozhodl skoncovat s albánským odbojem jednou provždy a vydal se s přibližně 100-tisícovou armádou dobýt Skanderbegovo sídlo na hradě v Krujë. Skanderbeg nechal na hradě malou posádku, zatímco s jezdectvem se vydal rušit turecké zásobovací linie a napadat karavany. 100 tisíc Turků brzy nemělo co jíst a pít a morálka se velmi zhoršila. Turecký sultán proto upustil od počátečního plánu vyhladovět hrad a rozhodl se dobýt hrad, jenže do té doby se už Skanderbeg vrátil na hrad a odehnal Turky od hradeb s velkými ztrátami. Sultán se proto rozhodl obléhání zrušit a vrátit zpět do Edirne (tehdejšího hlavního sídla sultána, neboť Konstantinopol ještě nebyl dobyt) se vrátila necelá polovina a bez sultána, který zemřel cestou.

Turecký sultán se načas vzdal úmyslu dobýt Albánii a vydal se dobýt Konstantinopol, který padl roku 1453. Přestože Skanderbeg obležení Krujë prorazil a odehnal Turky, situace v Albánii byla špatná. Turci za sebou zanechali jen spáleniště a proto byla v Albánii slabá úroda a vypukl hladomor v zemi. Skanderbeg požádal o finanční pomoc Svatou Stolici, ale ta se také zmítala v potížích a proto mohla poskytnout jen malou částku. Stav v Albánii se velmi zhoršil a Skanderbega začali opouštět šlechtici, kteří procházeli na stranu Turků s vidinou bohatství.

Úspěšně však bránil nezávislost své země až do své smrti 17.1. 1468. Po Skanderbegově smrti se celá Albánie stala na více než 400 let opět součástí Osmanské říše a většina obyvatel země byla islamizovaná.

Po celém Albánsku má postavené sochy, má své muzeum i mauzoleum, v Tiraně je po něm pojmenované náměstí a jeho jméno nese i uznávaná albánská brandy.