amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}
Sovětský veterán Michail Petrovič Minin († 85) se zapsal do dějin jako voják, který vztyčil rudou vlajku na budově dobytého Říšského sněmu v Berlíně. Stalo se tak přibližně hodinu a čtvrt před půlnocí 30.4.1945, tedy dva dny před tím, než sovětský válečný fotograf Jevgenij Chaldo vyfotil svou ikonickou snímek vysazování zástavy.
Když totiž Minin šplhal na budovu německého parlamentu, nebyl v dosahu žádný fotograf – a navíc byla tma. „Válka byla již vyhrána a nikomu se v tu noc nechtělo umírat … Důstojníci vojákům slibovali, že za vyvěšení vlajky dostanou řád Hrdiny Sovětského svazu, ale ani to moc nepomáhalo,“ vzpomínal po letech Minin. Podle tradované verze si totiž sovětský vůdce Josif Stalin přál, aby červená zástava zavlála nad Říšským sněmem před 1. květnem, tedy Svátkem práce. Minin toto přání nakonec vyslechl, ale za svou válečnou pouť z Leningradu do Berlína nakonec získal pouze méně prestižní Řád červené vlajky.
Minin, jehož čin vyšel najevo až po mnoha letech, ale není jediným, komu se vyvěšení sovětské vlajky nad Reichstagem ještě před vyhotovením slavné fotografie připisuje. Dalším je rudooarmejec Rachimžan Koškarbajev (1924-1988), který to podle jedné verze dokázal také 30.4., Ale už odpoledne. Kazašská vláda mu za to v roce 1999 posmrtně udělila titul národního hrdiny. Vzhledem k zmatkům, které v dobývaném Berlíně panovaly, se toho, kdo byl skutečně první, asi nikdo nikdy spolehlivě nedopátráte.
Po skončení 2. světové války Minin pokračoval ve vojenské službě. V roce 1959 absolvoval v Moskvě vojenskou technickou akademii a připojil se k strategickým raketovým silám. V roce 1969 odešel z armády jako podplukovník. V roce 1977 se přestěhoval do města Pskov. Musel počkat pět desetiletí na větší uznání, které mu nakonec udělil prezidenta Boris Jelcin u příležitosti 50. výročí konce druhé světové války. Minin zemřel 10.1. 2008 v rodném Pskově, kde byl i pohřben.
DeFi peněženka je kryptoměnová peněženka bez úschovy, která uživatelům umožňuje spravovat, ukládat a interagovat s…
Moderní kanceláře už dávno nejsou výhradně doménou velkých open-space prostor. Stále častěji se setkáváme s…
Parkování na letišti ve městě Linz nabízí široké spektrum možností a je navrženo tak, aby…
V dnešní době, kdy je pozornost zákazníků roztříštěná mezi desítky podnětů, je důležité využívat vizuální…
Barcelona, hlavní město Katalánska a jedno z nejvýznamnějších měst ve Španělsku, je známá svou bohatou…
Zažijte nezapomenutelný den v barcelonské zoo, kde na vás čeká více než 4 000 zvířat…