TERM SHEET A JEHO MOŽNÝ ZÁVAZNÝ CHARAKTER

Cílem tohoto článku není poskytnout vyčerpávající právní radu, ale jen v krátkosti upozornit na možnost závaznosti term sheetu i riziko odpovědnosti za škodu už při jednání o transakci.
V startup a venture capital komunitě je „term sheet“ známý pojem.

Kromě označení term sheet se v podobném významu používá i označení „heads of terms“ , “ heads of agreement “ , „letter of intent“ , „memorandum of understanding“ . Term sheet je většinou právně nezávazný dokument, který nastiňuje podmínky vstupu investora do startup .
 

Slouží oběma stranám transakce jako nástroj k řešení problémů a nejasností při předsmluvních jednání, bez zbytečných, na první pohled složitých formulací. Funkcí term sheetu je tedy sumarizace všech právních a finančních podmínek transakce i určení ceny investice.

Z právního pohledu je důležité posoudit , zda term sheet má závazný charakter, tj či povinnosti v něm uvedené, je možné od strany, která se na ně zavázala v případě jejich nesplnění vymáhat a zda porušující strana nese odpovědnost za případnou způsobenou škodu.

Standardně obsahuje term sheet ustanovení, kterým strany deklarují jeho nezávazný charakter (s výjimkou některých ustanovení jako je např.závazek mlčenlivosti ). Forma se může samozřejmě lišit. Pro názornost uvádím jednoduchý příklad: “ Podmínky uvedené v term Sheetal určují všeobecné obchodní podmínky pro navrhovanou transakci. Nejsou právně závazné, nepředstavují smlouvu o uzavření budoucí smlouvy, ani závaznou nabídku na uzavření smlouvy. “
 

Pokud by nebyl nezávazný charakter term sheetu mezi stranami jasný , mohlo by se stát, že minimálně jedna strana bude považovat podmínky upravené v term Sheetal za závaznou dohodu a jejich plnění vymáhat soudní cestou, případně si nárokovat náhradu škody, pokud její nějaká vznikla, z důvodu porušení povinností které druhá strana zavázala v term Sheetal.

Kromě právní závaznosti term sheetu je třeba věnovat dostatečnou pozornost i samotné negociácii , zejména pokud je druhá strana zahraniční investor. Podle právních řádů některých zemí může být strana odpovědná za škodu i pokud k podpisu žádné smlouvy nakonec nedošlo .