amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}
Geneticky podmíněnou ztrátu sluchu lze zastavit zásahem do DNA.
Technologie CRISPR-Cas9 by mohla zvrátit geneticky podmíněnou ztrátu sluchu. Při pokusech na mláďatech myší zabránila rozvoji hluchoty jediná injekce s gelem na úpravu genů.
O nové léčbě informovala studie v časopise Nature.
Téměř polovina všech případů hluchoty má genetickou příčinu, ale současné možnosti léčby jsou omezené. Nové mimořádně přesné nástroje pro úpravu genů, jako je například CRISPR, však přinášejí vyhlídky na nový druh léčby.
Studie, která vznikla ve spolupráci Harvardské univerzity a Massachusettského technologického institutu se zaměřuje na mutaci v genu nazvaném TMC1.
Jediné nesprávné písmeno v genetickém kódu způsobuje postupné nevratné poškozování takzvaných vláskových buněk. Nacházejí se ve vnitřním uchu a dokáží přeměnit zvukové vlny z okolí na nervové signály, které mozek vnímá jako zvuk.
Pokud dítě zdědí jednu kopii mutovaného genu TMC1, je odsouzeno na postupnou ztrátu sluchu. O sluch začne přicházet v prvních deseti letech života a úplná hluchota nastane v průběhu dalších 10 a 15 let.
Jelikož většina lidí postižených mutací má i zdravou verzi genu, kterou zdědili od svého druhého rodiče, vědci chtěli prozkoumat, zda by vymazání chybné verze mohlo fungovat jako léčba.
Vědci napustili genový ediční roztok do vnitřních uší myší, které trpěly mutací vedoucí ke ztrátě sluchu.
Po osmi týdnech se vláskové buňky v ošetřených uších podobaly těm, které měly zdravá zvířata. Buňky neošetřených myší se naproti tomu zdály poškozené a řídké.
Vědci následně otestovali sluch myší. Na hlavy jim umístili elektrody a sledovali aktivitu oblastí mozku, které jsou zapojeny do sluchu.
Léčeny myši po čtyřech týdnech slyšeli v průměru o 15 decibelů nižší zvuky než ty neošetřené. „To je zhruba rozdíl mezi klidným rozhovorem a puštěným drtičem odpadu,“ vysvětluje pro Guardian biochemik David Liu, který na léčbě spolupracoval.
Vědci nyní plánují úpravu genů hluchoty vyzkoušet na větších zvířatech. Pokud se potvrdí, že léčba je bezpečná a efektivní, dalším krokem budou pilotní studie na lidech.
DeFi peněženka je kryptoměnová peněženka bez úschovy, která uživatelům umožňuje spravovat, ukládat a interagovat s…
Moderní kanceláře už dávno nejsou výhradně doménou velkých open-space prostor. Stále častěji se setkáváme s…
Parkování na letišti ve městě Linz nabízí široké spektrum možností a je navrženo tak, aby…
V dnešní době, kdy je pozornost zákazníků roztříštěná mezi desítky podnětů, je důležité využívat vizuální…
Barcelona, hlavní město Katalánska a jedno z nejvýznamnějších měst ve Španělsku, je známá svou bohatou…
Zažijte nezapomenutelný den v barcelonské zoo, kde na vás čeká více než 4 000 zvířat…