amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}

Categories: Technologie

Žena poprvé povede CERN, oznámila objev nové částice

Uznávaná fyzička Fabiola Gianottiová se stane první ženou v čele prestižní vědecké organizace.

Fabiola Gianottiová oznamuje objev částice, která může být Higgsovým boson.

„Počkejte, ještě jsem neskončila“, křičí Fabiola Gianottiová. Stojí před přeplněnou sálem Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a pomalu se ve svém červeném svetru s krátkými rukávy prochází před těmi nejlepšími fyziky světa.

Je červenec v roce 2012 a na projekci se právě objevily výsledky z detektoru ATLAS, jehož je mluvčí. Hovoří jasně: „máme tu objev nové částice a tou částicí je po desetiletích pátrání s největší pravděpodobností slavný Higgsův boson“.

Nyní, o dva roky později však CERN oznamuje další velkou novinku. Gianottiová se od roku 2016 stane ředitelkou celé této ohromné vědecké organizace. Jako vůbec první žena v její šedesátileté historii.
Vyhrála ze tří.

Fabiola Gianottiová

Narodila se 29. října 1962.
Doktorát ze subjádrové fyziky získala na Milánské univerzitě.
V CERNu je od roku 1987, vést ho bude od roku 2016.

„Byla to její vize o budoucnosti organizace,“ popisuje ve zprávě CERN Agnieszka Zalewska důvody, proč si vybrali uznávanou vědkyni. „Jak světového lídra mezi urychlovači, s jejím hlubokými znalostmi o CERNu i na poli experimentální částicové fyziky. Toto vše nás vedlo k jasnému rozhodnutí. “

Výbor vybíral z trojice kandidátů. Z nich hledali, kdo nahradí současného generálního ředitele Rolfa Heuer. Fabiola Gianottiová prakticky vedla experiment ATLAS od března roku 2009 až do loňského února.

Spolupracovala tak s množstvím Slovenské fyziků, kteří na experimentu působí. Výsledkem byla nakonec loňská Nobelova cena za fyziku pro Petra Higgse a Francoise Englerta.

„Mnohým z nás trvalo roky studia fyziky, než jsme se dostali tam, kde jsme teď,“ popisoval loni pro noviny Heuer práci v CERNu. „A neřekl bych, že tomu úplně rozumíme. Něco podobného platí i v případě veřejnosti. Myslím, že mají alespoň tušení, co děláme a proč to děláme.

Od začátku

Gianottiová s doktorátem z částicové fyziky a diplomem z konzervatoře ve hře na klavír začala pro evropskou organizaci pracovat již v roce 1987.

Maličký svět, menší než jádra atomů, zkoumala už na urychlovačích, které předcházely současnému sedmadvacet-kilometrovému super stroji, Large Hadron Collider. Od začátku stála u jeho zrodu a budování detektoru ATLAS.

Na něm dnes pracuje zhruba tři tisíce vědců včetně Čechů. Slovenští vědci a inženýři dokonce pomáhali celý experiment vytvořit, když košická skupina Dušana Bruncka spolupracovala na tvorbě velkých kalorimetrů, které pomáhají měřit energie jednotlivých částic po srážce svazků, a tak lépe filtrovat potřebné výsledky.

admin