amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}
O mozku se mluví jako o nejsložitějším orgánu ve vesmíru. Mozek je základ života, bytí a nebytí.
Mozek nás také rozlišuje od zvířat. Japonští vědci teď dokázali mimořádnou věc. Pronikli do jeho činnosti a díky embryonálních buňkám vypěstovali část mozku – hypofýzu. Povedlo se to vědcům z Centra vývojové biologie v japonské Kóbe.
Jaké jsou schopnosti buněk
Kmenové buňky mají vynikající schopnosti. O těch se ví již dávno. Dokáží se vyvinout do speciální tkáně a tím pak v těle plní dané funkce. Kmenové buňky je potřeba přesvědčit, aby dokázaly vytvořit trojrozměrnou strukturu podobnou hypofýze.
Hypofýza
Tento orgán je ve velikosti hrášku, je ukrytý hluboko v mozku a v budoucnu by jej kmenové buňky mohly plně nahradit. V případě jeho nefunkčnosti.
Začátek se již japonským vědcům podařil. Vědcům se povedlo, aby buňky vypadaly jako hypofýza a hlavně fungovali jako hypofýza. Testovalo se vše na laboratorní myši, pacientem samozřejmě ještě nebyl člověk. Kmenové buňky se dali do těla myši, hypofýza u ní fungovala.
Pak o hypofýzu přišla, po transplantaci se plně zotavila a žila normálním životem. Přitom chybějící hypofýza je zásadní problém. Organismus neprodukuje hormony a je ohrožen. A právě transplantát z lidských kmenových buněk vrátil myši tuhle schopnost – produkovat hormony. I když prozatím měla myš oslabený imunní systém, kvůli přijmutí orgánu.
Jaký má tohle vše smysl? V budoucnu nahradit chybějící orgány
„Tohle vše děláme jen za jediným účelem. Chceme se naučit pěstovat v našich laboratořích plně funkční části lidského těla.“ Tak to vysvětluje vedocí laboratoře japonských vědců v Kóbe. „Jsme na začátku, ale již tohle je významný krok k tomuto cíli.“
Výzkum je na začátku, je poměrně nový a je nazýván jako regenerativní medicína. Myšlenka toho všeho vychází z poznatků o tom, že regenerace orgánů je naprosto normální. Můžeme ji vidět již u plazů, zejména ještěrek. Ty, když ztratí svůj ocas, mají schopnost regenerace a naroste jim nový. Podobnou schopnost mají i mořské hvězdice.
U ní je schopnost regenerace odtrhnuté končetiny. Výjimečná je ještě tzv. mořská okurka (holotúria). Ta dokáže vyvrhnout při úniku část svých vnitřností. Ty ji po čase opět dorostou.
Kancelář už dávno není jen místem, kam se chodí „odpracovat hodiny“. V současném světě představuje…
Hledáte způsob, jak utužit vztahy v kolektivu, zažít něco výjimečného a na chvíli vystoupit z…
Efektivní IT Service Desk stojí na jasně definovaných úrovních IT podpory. Systém L1, L2 a…
Výběr správného e-liquidu patří k nejdůležitějším rozhodnutím, která ovlivňují zkušenost s elektronickou cigaretou. Přestože samotné…
Na letišti Vídeň máte možnost zaparkovat své vozidlo s největší výhodností právě na parkovišti Mazur.…
Mnohdy vysoká cena letenek bývá tou největší překážkou pro naše cestování. Abyste však na svém…