amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}
O mozku se mluví jako o nejsložitějším orgánu ve vesmíru. Mozek je základ života, bytí a nebytí.
Mozek nás také rozlišuje od zvířat. Japonští vědci teď dokázali mimořádnou věc. Pronikli do jeho činnosti a díky embryonálních buňkám vypěstovali část mozku – hypofýzu. Povedlo se to vědcům z Centra vývojové biologie v japonské Kóbe.
Jaké jsou schopnosti buněk
Kmenové buňky mají vynikající schopnosti. O těch se ví již dávno. Dokáží se vyvinout do speciální tkáně a tím pak v těle plní dané funkce. Kmenové buňky je potřeba přesvědčit, aby dokázaly vytvořit trojrozměrnou strukturu podobnou hypofýze.
Hypofýza
Tento orgán je ve velikosti hrášku, je ukrytý hluboko v mozku a v budoucnu by jej kmenové buňky mohly plně nahradit. V případě jeho nefunkčnosti.
Začátek se již japonským vědcům podařil. Vědcům se povedlo, aby buňky vypadaly jako hypofýza a hlavně fungovali jako hypofýza. Testovalo se vše na laboratorní myši, pacientem samozřejmě ještě nebyl člověk. Kmenové buňky se dali do těla myši, hypofýza u ní fungovala.
Pak o hypofýzu přišla, po transplantaci se plně zotavila a žila normálním životem. Přitom chybějící hypofýza je zásadní problém. Organismus neprodukuje hormony a je ohrožen. A právě transplantát z lidských kmenových buněk vrátil myši tuhle schopnost – produkovat hormony. I když prozatím měla myš oslabený imunní systém, kvůli přijmutí orgánu.
Jaký má tohle vše smysl? V budoucnu nahradit chybějící orgány
„Tohle vše děláme jen za jediným účelem. Chceme se naučit pěstovat v našich laboratořích plně funkční části lidského těla.“ Tak to vysvětluje vedocí laboratoře japonských vědců v Kóbe. „Jsme na začátku, ale již tohle je významný krok k tomuto cíli.“
Výzkum je na začátku, je poměrně nový a je nazýván jako regenerativní medicína. Myšlenka toho všeho vychází z poznatků o tom, že regenerace orgánů je naprosto normální. Můžeme ji vidět již u plazů, zejména ještěrek. Ty, když ztratí svůj ocas, mají schopnost regenerace a naroste jim nový. Podobnou schopnost mají i mořské hvězdice.
U ní je schopnost regenerace odtrhnuté končetiny. Výjimečná je ještě tzv. mořská okurka (holotúria). Ta dokáže vyvrhnout při úniku část svých vnitřností. Ty ji po čase opět dorostou.
Kroužková vazba kombinuje jednoduchý a funkční způsob svázání dokumentů. Oceníte ji hlavně při tvorbě manuálů,…
Kancelář už dávno není jen místem, kam se chodí „odpracovat hodiny“. V současném světě představuje…
Hledáte způsob, jak utužit vztahy v kolektivu, zažít něco výjimečného a na chvíli vystoupit z…
Efektivní IT Service Desk stojí na jasně definovaných úrovních IT podpory. Systém L1, L2 a…
Výběr správného e-liquidu patří k nejdůležitějším rozhodnutím, která ovlivňují zkušenost s elektronickou cigaretou. Přestože samotné…
Na letišti Vídeň máte možnost zaparkovat své vozidlo s největší výhodností právě na parkovišti Mazur.…