Jak chytré domácnosti mění lidské chování

Neměly by inteligentní spotřebiče ve skutečnosti ke svému správnému nastavení vyžadovat méně práce?

Po celá desetiletí lidé budovali a upravovali modely strojového učení, aby mohli provádět různé úkoly. Ale zatímco jsme tyto modely umělé inteligence (AI) upravovali tak, aby vyhovovaly našim potřebám, zůstává otázka: jak AI mění nás? Skupina výzkumníků v Kanadě se nedávno snažila prozkoumat vztah mezi umělou inteligencí a lidským chováním tím, že se zaměřila na AI, která je součástí domova: systém chytré domácnosti. Tyto systémy se spoléhají na koncept zvaný posílení učení, kdy je AI „odměněna“ za dobré chování. V případě systému chytré domácnosti to zahrnuje úpravu nastavení prostředí, dokud se AI „nenaučí“ nastavovat teplotu a další parametry podle lidských preferencí. Posilující učení je však podobné způsobu, jakým se lidé a další v živočišné říši učí chování – to znamená, že jak člověk, tak stroj neustále mění své chování na základě okolního prostředí a nových informací, které dostávají.

„V prostředí chytré domácnosti se domácí chytrý systém i člověk snaží maximalizovat odměnu, kterou dostává,“ vysvětluje Francois Rivest, docent na katedře matematiky a informatiky na Royal Military College of Canada v Kingstonu, Ontario. „Takže jsme se začali ptát, zda by se vzhledem k takové dynamice mohlo chování člověka nakonec změnit.“

Rivest a jeho kolegové se snažili otestovat tuto dynamiku prostřednictvím řady simulací (ironií je, že ke studiu algoritmu strojového učení použili právě algoritmus strojového učení). V simulacích se člověk věnoval svým pravidelným činnostem a systém chytré domácnosti měl za úkol zjistit, jak člověk preferuje pokojovou teplotu. Výsledky popsané ve studii publikované minulý měsíc v akademickém žurnále ukazují, že systémy inteligentních domácností jsou velmi dobré v předpovídání lidských preferencí. Pokud však systém inteligentní domácnosti byl jen trochu mimo v předpovídání lidských preferencí, člověk a AI vyvinuly nesprávné chování.

 „To vedlo k více času strávenému individuální změnou (nastavováním, upravováním) teploty a činností než bez systému chytré domácnosti, což je opak cíle chytré domácnosti,“ poznamenává Rivest.

Výzkumníci také prozkoumali scénáře, kdy byli v prostředí chytré domácnosti současně dva lidé s různými preferencemi. V takových případech lidé ve skutečnosti změnili pořadí svých úkolů, aby minimalizovali čas strávený změnou teploty. Ali Etemad, odborný asistent na Queen’s University, který se na studii podílel, poznamenává, že se systémy inteligentních domácností může být spojeno mnoho výhod.

 „Myslím, že začlenění inteligentních prvků do domácností může mít významné pozitivní výsledky od zdraví a bezpečnosti až po zabezpečení. Ale mohou také existovat nezamýšlené negativní výsledky, které by vědci měli studovat a plánovat,“ říká Etemad. Dále se vědci zajímají o vývoj pokročilejších modelů pro studium toho, jak může AI změnit lidské chování. „Bylo by velmi zajímavé shromáždit v budoucnu také nějaká reálná data a provést srovnávací studii s našimi simulacemi.“