amp-web-push-widget button.amp-subscribe { display: inline-flex; align-items: center; border-radius: 5px; border: 0; box-sizing: border-box; margin: 0; padding: 10px 15px; cursor: pointer; outline: none; font-size: 15px; font-weight: 500; background: #4A90E2; margin-top: 7px; color: white; box-shadow: 0 1px 1px 0 rgba(0, 0, 0, 0.5); -webkit-tap-highlight-color: rgba(0, 0, 0, 0); } .amp-logo amp-img{width:190px} .amp-menu input{display:none;}.amp-menu li.menu-item-has-children ul{display:none;}.amp-menu li{position:relative;display:block;}.amp-menu > li a{display:block;} /* Inline styles */ ins.acss263b2{display:block;} .icon-widgets:before {content: "\e1bd";}.icon-search:before {content: "\e8b6";}.icon-shopping-cart:after {content: "\e8cc";}

Categories: Nezařazené

Je dítě hladové nebo syté? Pomůže několik signálů

Dítě s rodiči komunikuje pomocí série náznaků.

Rodiče uklidňuje, pokud malé dítě jí podle předvídatelného rozvrhu. Organizace dne je díky tomu jednodušší a rodiče cítí jistotu, že jejich potomek nehladoví.

Krmení by však mělo respektovat apetit a potřeby dítěte, nikoli harmonogram rodičů. Pokud jídlo přichází v době, kdy dítě necítí hlad, nebo ho je zbytečně mnoho, zdeformují se mu stravovací návyky.

Stále více výzkumů přitom dokazuje, že nadváha kojenců se překlápí do dětské nadváhy, a ta zase bývá příčinou nadváhy či obezity v dospělosti.

Americká pediatrická společnost proto rodiče upozorňuje, aby krmili děti jen když jsou hladové.

To znamená, že rodič sleduje signály, kterými dítě naznačuje hlad nebo sytost, a reaguje na ně. Díky tomu u potomka vzniká přiměřená reakce na hlad a pevnější pouto mezi rodičem a dítětem.

Dítěti, které nedokáže mluvit, je však náročné porozumět. Zdravotníci z Harvardu ve svém blogu proto uvádějí několik signálů, kterými děti komunikují.

Pokud je dítě hladové

vkládá si ruku do úst, nebo má ruce u úst,
dotýká se rukama břicha,
působí aktivněji, pohybuje rukama a nohama,
pláče.

Dítě signalizuje hlad pomocí pláče až ve chvíli, kdy neúspěšně vyčerpalo všechny ostatní možnosti. Jde o poslední možnost. Na náznaky by měli rodiče reagovat co nejrychleji a vždy srdečně.

Pokud je dítě syté

často krmení přerušuje,
vyplivuje nebo ignoruje prs (láhev),
odvrací hlavu, nebo zavírá ústa,
působí zpomaleně nebo usíná.

Krmení by nemělo pokračovat proti vůli dítěte. Platí to i v případě, že snědlo méně, než obvykle.

Pokud by měl rodič pocit, že dítě dostatečně nejí, nebo roste pomalu, měl by navštívit lékaře. Odborník dítě zkontroluje, proměří a zváží. V případě potřeby pomůže vytvořit plán, kterým se vývoj dostane do správných kolejí.

admin