Největší tsunami v historii: měřila neuvěřitelných …

V roce 1964 zasáhla severozápadní Pacifik 66-metrová vlna tsunami, kterou způsobilo takzvané Velké aljašské zemětřesení. Ani zdaleka se však výškou nevyrovnala té, která v Aljašský zálivu vznikla o šest let dříve.

Zátoka Lituya byla až do roku 1958 v podstatě neznámá. Navštěvovali ji jen rybáři a žilo zde pouze několik lidí. Obrovská vlna ji však navždy zapsala do historických análů. Všechno začalo 9. července o zhruba 22:18 místního času. Aljašské pobřeží zasáhlo zemětřesení o síle osmého stupně Richterovy škály.

Otřes uvolnil přibližně 90 milionů tun horniny, která z výšky několika set metrů do vod zátoky Lituya. Náraz slyšeli i lidé ve vzdálenosti až 80 kilometrů. Tsunami, kterou pád hornin způsobil, byla obrovská. Zničila vegetaci až ve výšce 525 metrů, což z ní činí vůbec nejvyšší vlnu, jakou kdy člověk zaznamenal. Přesto si vyžádala pouze pět obětí. Dokonce existují i očití svědci, kteří ji zahlédli.

A nejen to. V zátoce se v té době nacházeli tři lodě. Na jedné z nich se plavil Sonny Ulrich a jeho osmiletý syn Howard. Starší z nich na událost vzpomíná takto: „Zaslechl jsem rachot, ale nevěnoval jsem tomu přílišnou pozornost. Pak jsem ale koutkem oka zahlédl na konci zátoky pohyb a obrátil jsem k němu zrak. Bylo to neuvěřitelné.

Vypadalo to jako vodní stěna a valila se přímo na nás. Synovi jsem řekl, ať se modlí a já jsem udělal totéž. Najednou jsme začali stoupat. Kotvu jsem měl připnutou k 40-metrové řetězu, která za chvíli na to praskla jako nitka. Předtím, než nás vlna zvedla nad hladinu, byl pár stovek metrů za námi malý ostrov.

 

Rostly na něm stromy, na které jsem se najednou díval ze vzduchu. Bylo to neskutečné. Čekal jsem, že právě v těch stromech skončíme a loď se rozbije na kousky. Nestalo se tak, dopadly jsme na hladinu, loď vydržela a my jsme přežili. Posádky ostatních dvou lodí, které byly v té době v zálivu, už takové štěstí neměli.“

Výšku 525 metrů určili vědci díky zdevastované vegetaci. Vlna však na mnoha místech měřila jen pár desítek metrů, prvenství mezi nejvyššími tsunami jí to však nevzalo. Většinu obrovských vln však nezpůsobuje sesuv půdy. Jsou následkem podmořských zemětřesení a nejčastěji vznikají v takzvaném Ohnivém kruhu v Tichém oceánu.

Jde o jedno ze seismicky nejaktivnějších míst na Zemi, kde vzniká 80 procent zemětřesení. Právě proto mnohé tsunami zasahují pobřeží Japonska a Chile. Šance, že výškou překonají vlnu ze zátoky Lituya, je velmi malá.