Obří potopa na Marsu – další stopa života na Rudé planetě

Dnes se dozvídáme o obří povodni – megapovodni – na Marsu, což je nejnovější důkaz, že zde v minulosti mohl existovat život. Navíc stále existuje šance, že je tu život i dnes.  

Sonda Perseverance má v blízké době přistát na Marsu, kde bude hledat stopy dávného života. Na stránkách NASA naleznete odpočítávání času do jejího přistání, ke kterému má dojít 18. února 2021. V tuto chvíli cestuje závratnou rychlostí 91 623 km za hodinu vzhledem ke Slunci. Až Perseverance přistane, může konečně pomoct zodpovědět velkou otázku: byl na Marsu někdy život? A co je ještě důležitější: je tam život nyní?

 

Dávná megapovodeň na Marsu

Dnes dostáváme další s další potvrzení, že Rudá planeta mohla podporovat život. Předchozí sonda Curiosity poskytla data, která prozradila něco nového: poprvé jsme se dozvěděli, že před 4 mld. lety se na Marsu odehrála obrovská megapovodeň. Orbiter odhalil obrovské prvky ve tvaru vln v sedimentárních vrstvách na dně kráteru Gale. Od tohoto objevu bývají prvky nazývány Megavlny nebo Antiduny. Jejich výška je 9 m a šířka téměř 140 m. Tyto údaje z Curiosity ukazují na potopu přímo biblických rozměrů! Vědci si proto myslí, v místě kráteru dopadl na planetu meteorit a způsobil, že se led na jejím povrchu rozpustil. Následná obrovská blesková povodeň byla „nepředstavitelné velikosti“. Je to poprvé, co byla megapovodeň na Marsu zjištěna z dat.

 „Megapovodeň jsme identifikovali nejprve z detailních sedimentologických dat, které nasbírala sonda  Curiosity,” řekl spoluautor studie Alberto G. Fairen z Cornellovy univerzity, USA. 

Na základě analýzy vědci – včetně těch z Cornellovy univerzity v USA – řekli, že tato potopa „nepředstavitelných rozměrů“ způsobila gigantické vlny, geologické struktury, jaké vědci znají na Zemi. Po povodni podle vědců následovalo období globálních přívalových dešťů a vyšších teplot. Tak Fairen potvrzuje, že na Marsu mohl být život.

 „Raný Mars byl z geologického hlediska extrémně aktivní planeta. Na planetě byly podmínky pro přítomnost vody v tekutém stavu na povrchu (tak jako na Zemi), a kde je voda, tam je život.“

 

Krajina podobná některým na zemi

Dne 6. srpna 2012 přistála tunová Curiosity v mohutném kráteru na úpatí hory Mount Sharp na Marsu. Ta je vyšší než Mount Rainier v USA a 3x vyšší než hloubka Velkého kaňonu.  Vědci si vybrali toto místo, protože zde bylo mnoho náznaků předchozí přítomnosti vody, což je klíčový prvek pro život. Vloni vědci zjistili, že v kráteru Gale se kdysi nacházela slaná jezera srovnatelná s těmi na plošině Altiplano v chilských Andách.

V září 2020 našli vědci z Itálie, Austrálie a Německa důkazy o slaném jezeře pod ledovou pokrývkou na jižním pólu Marsu. Voda je zde stále v tekuté formě a má tak vysoký obsah soli, že jezera zcela nezamrznou. Je možné, že v ní přežívají extremofilní formy života, které dokážou žít v podmínkách s nízkým obsahem kyslíku a extrémními teplotami.

Když sonda Perseverance dlouhá 3 m přistane i s menším létajícím dronem Ingenuity na místě kráteru nazvaného Jezero. V jednu doba na jeho místě mohla být mohutná říční delta. Možná proto bude sediment na dně kráteru obsahovat známky mikrobiální formy života… 

• Na Marsu byl podle všeho život
• Budeme jezdit na dovolenou na Mars?