V počátečních stádiích může jít například o poruchy spánku. Je to právě stres z nešťastné lásky, který člověka drží na hraně a ovlivňuje i biologický chod organismu.
„Když člověk trpí zlomeným srdcem, může být velmi náročné ztišit mysl, vypnout ji a odpočinout si,“ vysvětluje Alexander. Je tehdy naopak mnohem snadněji trpět úzkostí, upadnout do deprese či mít pocit ztráty kontroly.
Zlomené srdce nebo infarkt?
V těžších případech může vést zlomené srdce ik symptomům, které připomínají infarkt. Tento stav se nazývá syndrom zlomeného srdce a poprvé ho japonští lékaři popsali v 90. letech.
Malé procento lidí, kteří do nemocnice přijdou s příznaky srdečního infarktu, mají ve skutečnosti právě tento syndrom.
Od toho skutečného se nepravý infarkt odlišuje v několika věcech. Obvykle jde pouze o dočasný stav, který přivodí stresová situace jako například rozchod či úmrtí partnera .
Newyorská kardioložka Harmony Reynoldsová pro Huffington Post přiblížila, že symptomy a změny, které se zobrazí na EKG av krevních testech jsou podobné těm, které mají pacienti se skutečným infarktem. Základní rozdíl však tkví v tom, že při syndromu zlomeného srdce zůstávají tepny průchodné, zatímco při typickém infarktu je to naopak.
Problémem však zůstává to, že pacienti, kteří takovýto incident překonají, mohou mít v budoucnu zvýšené riziko srdečních onemocnění či mrtvice.
Se syndromem se setkávají spíše ženy. ne jednou
Reynoldsová je spoluautorkou 20 let trvající studie, z níž výsledků vyplývá, že syndrom zlomeného srdce postihuje zejména ženy po menopauze. V USA se ročně objeví asi 6 tisíc takových případů.
Lékaři jejich obvykle léčí medikamenty na ředění krve, ACE inhibitory a beta blokátory, nejprve však musí vyloučit všechny potenciální příčiny a hlavně otázku, zda nešlo o skutečný infarkt.
Údajně až deset procent lidí, kteří překonají syndrom zlomeného srdce, se s tímto stavem setká opakovaně.
Lékaři proto doporučují vyhýbat se stresovým aktivitám a věnovat se činnostem, které nás od něj rozptylovaly již v čase předtím. Důležité je vyloučit alkohol a přejídání, a spíše se přiklonit k meditaci, józe, práci s vlastním dýcháním či volnočasovým aktivitám, které nás od smutku a stresu odpoutají.