Technici vytvořili nový rychlostní rekord pro přenos dat optickým vláknem standardního průměru. Vysíláním 55 „režimů“ signálů do jednojádrového optického vlákna byl tým schopen přenášet datovou rychlostí 1,53 petabitů za sekundu (Pbit/s).
Abychom skutečně pochopili, jak rychle to je, 1 petabit = 1 000 000 gigabitů. Dnešní domácí internetová připojení by byla ráda, kdyby dosáhla rychlosti 1 gigabitů za sekundu. Ve skutečnosti se odhaduje, že celá globální internetová šířka pásma je těsně pod 1 Pbit/s, což znamená, že toto vlákno by to vše zvládlo s rezervou. Technicky se však nejedná o vůbec nejrychlejší přenos dat – tato pocta patří nedávno vytvořenému optickému čipu, který dosáhl ohromujících 1,84 petabitů za sekundu. Ale tato technologie je stále spíše experimentální a mnohem dál od komerčního využití. Nový rekord je však významný, protože byl dosažen pomocí optického vlákna se standardním průměrem pláště 0,125 mm. To znamená, že by měl být do značné míry kompatibilní se stávající infrastrukturou. Stejně jako většina současných optických vláken používal nový systém k přenosu dat jediné skleněné jádro, ale světlo je nejprve modulováno tak, aby vytvořilo 55 různých datových toků nebo režimů, které přenášejí různé informace. Na druhém konci vlákna jsou signály zpracovány pro dekódování přenášených dat. Jedná se o první ukázku přenosu využívajícího 55 režimů, což umožňuje inženýrům efektivněji využívat světlo než byl jejich předchozí rekord z května loňského roku. Tehdy se týmu podařilo přenášet data rychlostí 1,02 Pbit/s, a to za použití pouhých 4 režimů v podobě 4 samostatných skleněných jader. Poté byla přenosová šířka pásma rozložena na 801 kanálů vlnových délek ve 3 pásmech, zatímco nyní je šířka pásma omezena na pouhých 184 vlnových délek v rámci 1 pásma, což znamená trojnásobné zlepšení účinnosti. Podle týmu má přenosová kapacita stále prostor pro zlepšení, a to rozšířením frekvenčního pásma.
Výzkum byl prezentován v září na Evropské konferenci o optické komunikaci ve švýcarské Basileji.