Ve válce může každé rozhodnutí změnit chod dějin. Výjimkou rozhodně není ani druhá světová válka, největší konflikt, jaký se kdy na Zemi odehrál. Podívejte se, co by se stalo, kdyby …
1. Německo nepadne do Sovětského svazu, ale do Velké Británie
Hitlerovo rozhodnutí napadnout Sovětský svaz se ukázalo jako přinejlepším chybné, přestože spíše by se dalo použít slovo „katastrofální“.
Vůdce Třetí říše ale seriózně uvažoval i nad tím, že dodrží pakt Molotov-Ribbentrop a napadne všemi dostupnými prostředky Brity. Sovětů se bát nemusel, protože Stalin si „ukousl“ svůj kus Polska a zaměřil pozornost své armády na Finsko.
Hitler nakonec plán invaze na Britské ostrovy nezrealizoval. Kontrolu nad kanálem La Manche mělo totiž pevně v rukou královské námořnictvo, a navíc ani Luftwaffe nedosáhlo v Bitvě o Británii takové úspěchy, jaké Hitler předpokládal.
Vůdcovo rozhodnutí napadnout tak místo Britů Sovětský svaz se, naštěstí pro nás, ukázalo jako unáhlené. Co by se ale stalo, kdyby Hitler neztratil trpělivost a čekal? Sovětů se obávat nemusel a mohl klidně pokračovat v námořní blokádě Britských ostrovů, to vše v doprovodu bombardování měst a továren.
Invazi v roce 1942 by už Britové zřejmě neustálí a dokonce měli připravený krizový plán přestěhování vlády do Kanady. S pádem Británie by se tak Hitler mohl přestat soustředit na západní frontu a mohl soustředit svou pozornost na Sověty.
2. Japonci nenapadnou Pearl Harbor
V roce 1941 bylo hnutí izolacionistů (zastánců nevměšování se do evropských záležitostí) v USA poměrně silné. I mezi samotnými Američany převládal názor, že do konfliktu v Evropě se není potřeba zapojovat, a to zejména díky zkušenostem z první světové války. 7. prosinec 1941 ale všechno změnili.
Japonské rozhodnutí napadnout Pearl Harbor vzešlo z potřeby získání zdrojů ropy a kaučuku v jihovýchodní Asii. Kaučuk byl totiž mimořádně důležitou surovinou, bez které se neobešla výroba letadel, lodí, aut ani plynových masek. Když Japonci tuto část světa ovládli, získali přístup k 90% světových zásob přírodního kaučuku.
Je ale pravděpodobné, že USA by do války s Japonskem vstoupilo i tak, zřejmě však o něco později. Předpokládejme však, že by Američané zůstali v zahraničně-politické izolaci. V případě takového scénáře by Británie a její koloniální spojenci zůstaly takříkajíc nahraní.
Americká pomoc Britům a Sovětům by zůstala na úrovni materiální podpory, britští vojáci by se trápili v bojích o severní Afriku a zřejmě by nikdy nenasbírali dostatek sil na invazi do Itálii nebo podobného slabě chráněného regionu. S otevřením západní fronty v Normandii by se vůbec nemohlo počítat.
Sověti by sice stále dokázali porazit Hitlerova vojska, trvalo by to však podstatně delší dobu. Za těchto podmínek by Stalin samozřejmě ovládl celou Evropu až po pobřeží Atlantiku, to je už ale jiný příběh.
3. Němci v roce 1941 dobyli Moskvu
Mezi historiky se vedou sáhodlouhé debaty o tom, zda mohla operace Barbarossa (invaze Němců do Sovětského svazu) uspět. Faktem zůstává, že Hitler udělal při invazi několik klíčových chyb. První bylo odložení jejího spuštění o 38 dnů.
Ačkoli se to nezdá mnoho, vojáci mohli boje v krutých mrazech snášet o více než měsíc méně. Druhou, zřejmě mnohem větší chybou, bylo vůdcovo katastrofické rozhodnutí přesunout hlavní síly jižním směrem, aby pomohli armádní skupině Jih dobýt Ukrajinu.
Tím pádem byl odložen útok na Moskvu a když konečně Wehrmacht dorazil (začátkem prosince 1941) do vzdálenosti asi 20 kilometrů od okrajů sovětské metropole, zima a tvrdá obrana zmařila plány na ovládnutí města. Dá se říci, že šlo o jednu z nejdůležitějších událostí celého konfliktu.
S pádem Moskvy by se dalo hovořit i o pádu celého Sovětského svazu. Velení by se sice mohlo postupně přesouvat stále dál na východ, přicházelo by však nejen o materiální, ale i lidské zdroje. Navíc, dobytím Sovětského svazu by se splnily Hitlerovy fantazie o vytvoření obrovské Třetí říše.
Značně by mu v tom pomohli nejen ropná pole, ale i obrovská území na Ukrajině, kterým se ne nadarmo říká „obilnice Evropy“. Z konfliktu by Německo vyšlo jako supervelmoc a je velmi pravděpodobné, že by mělo kapacity i na úspěšné završení jaderného programu. Studená válka by se tedy zřejmě odehrála i tak, jen jeden z účastníků by však byl jiný.
4. Sověti a Němci podepíší separátní mír
Představte si situaci, v níž Hitler a Stalin podepíší dohodu o ukončení vzájemných bojů na východní frontě. Německo by se tak mohlo plně zaměřit na boj s Brity, který by zřejmě časem vyhrálo.
Jde ale o čistě hypotetický scénář, neboť Němci potřebovali získat sovětské zásoby ropy za účelem udržení chodu obrovské vojenské mašinérie. A ani Stalin by zřejmě nechtěl dovolit, aby mu na západních hranicích vyrostla velmoc, se kterou by musel zápasit o dominantní postavení v Evropě.
5. Nacisté vyvinou atomovou bombu před Spojenci
Hitler investoval nemalé zdroje do vývoje speciálních zbraní a není pochyb, že by se odvážil použít i atomovou bombu, pokud by ji měl k dispozici. Konečně, byli to právě nacisté, kteří vytvořili předlohu pro budoucí mezikontinentální střely.
Šlo o rakety V2, o kterých zničujícím účinku se mohli přesvědčit i Britové. Atomová bomba v rukou Němců by bezpochyby znamenala jejich vítězství na všech frontách. Naštěstí se jim ji nepodařilo vytvořit, a to i díky tomu, že technologie její výroby byla až příliš úzce spjata s „židovskou vědou“.
6. Žádná západní fronta
Pokud by to bylo na rozhodnutí Winstona Churchilla, západní fronta by se nikdy neotevřela. Příliš ho totiž mátly vzpomínky na zákopovou válku z let 1914 až 1918, a tak odmítal myšlenku obojživelné invaze do Francie. Preferoval možnost využít útok na Německo přes Itálii a Balkán, kde byla obrana poměrně chabá a invaze měla větší možnost uspět.
Se vstupem USA do války však museli Britové převzít druhé housle a podvolit se plánům Američanů. K otevření západní fronty naléhal i Stalin, který tak chtěl zmírnit ztráty způsobené sovětské armádě. Také ale přemýšlel i nad uspořádáním poválečné Evropy a nechtěl, aby západní mocnosti rozmístily svá vojska ve střední a východní Evropě. Pokud by se ale Churchillův plán zrealizoval, uskutečnila by se masivní invaze spojeneckých vojsk v Itálii a na Balkáně.
Alternativní, případně doplňkovou operací, by byla invaze přes Norsko. I to byl důvod, proč Hitler v této zemi umístil 400 tisíc vojáků, kteří zde setrvali během celé války (a to i v době, kdy už byl Berlín v plamenech). Německá porážka by byla i v tomto případě nezbytná, zajímavé by však bylo sledovat, jakým směrem by se ubíraly dějiny Francie.
7. Pokus o zavraždění Hitlera není úspěšný
Pokus o vraždu Adolfa Hitlera ze dne 20. července 1944 byl tragédií v mnoha směrech. Nejenže selhal, ale vedl k zatčení sedmi tisíců lidí, z nichž 4 980 skončilo na popravišti. Také se postaral o ještě větší radikalizaci nacistické strany. Operace Valkýra byla plánem důstojníků Wehrmachtu, kteří chtěli odstranit Hitlera, uzavřít separátní mír s USA a Brity a pokračovat ve válce se Sověty.
Je vysoce pravděpodobné, že tyto státy by ale mír nepodepsaly. Americký prezident totiž v jednom ze svých promluv řekl, že od Německa budou požadovat bezpodmínečnou kapitulaci. V té době už také platila dohoda mezi Spojenci, která jakoukoli možnost uzavření separátního míru vylučovala. Do dnešního dne však historici vedou debatu o tom, co by se stalo, kdyby se atentát podařil.
Rozpad nacistické strany by zřejmě nenastal, stejně jako ukončení konfliktu na západní frontě. Dokonce i Claus von Stauffenberg, jeden z vůdců operace Valkýra, přiznal, že se zřejmě do dějin Německa zapíše jako zrádce, protože i přes vývoj války byl kult Hitlerovy osobnosti stále mimořádně silný. V případě Hitlerově smrti by jeho funkci zřejmě přebral Hermann Göring nebo Heinrich Himmler. Válka by pokračovala, je ale pravděpodobné, že by skončila dříve, než v květnu 1945.
8. Rudá armáda v Berlíně nezastaví
Zatímco skončila Bitva o Stalingrad, Sovětský svaz se změnil z velmoci na téměř supervelmoc. Začátkem roku 1943 již téměř nikdo nepochyboval o tom, že válka na východní frontě je pro Němce ztracena.
Dohody mezi Spojenci o zastavení postupu Sovětů sice existovaly, Stalin přesto jistý čas zvažoval, že zabere celou Evropu pro sebe. Byl by to schopen udělat, přestože jeho vojáci měli problém se zásobováním, jedli americké konzervované jídlo a jezdili na autech značky Jeep a Studebaker.
Po pádu Berlína měla Rudá armáda k dispozici 12 milionů mužů rozdělených do 300 divizí, zatímco zbylí Spojenci měli třikrát méně. Do ukončení vývoje atomové bomby chybělo v květnu 1945 ještě několik měsíců, a tak by Sověti zřejmě neměli problém se zatlačením spojeneckých armád až k Atlantiku. Co by se stalo pak zůstává sporné.
9. Churchill rozpoutá třetí světovou válku
Po kapitulaci nacistického Německa existovala v Churchillova hlavě alternativa na pokračování války proti novému nepříteli: Sovětskému svazu. Podobně jako Stalin, i ministerský předseda Velké Británie očekával po 8. květnu 1945 další ozbrojené střety a na rozpoutání třetí světové války neexistoval vhodnější čas.
Chladné hlavy naštěstí dokázali Churchilla přesvědčit. Velká Británie totiž neměla ani zdaleka dost kapacit na to, aby mohla konkurovat Sovětskému svazu a Američané o něčem takovém ani neuvažovali.
10. Americká invaze do Japonska
Američané shodili atomovou bombu na Japonsko i proto, že poradci prezidenta Trumana tvrdili, že invaze by stála životy milionů amerických vojáků. Pokud by ale USA bombu nepoužilo, na řadu by přišla operace Downfall. Mělo jít o největší výsadkovou operaci všech dob, avšak neuskutečnila se. Místo toho si prezident Truman vybral jinou možnost, která se nesmazatelně zapsala do historie.