Většinou cestujeme kvůli dobrodružství, vzrušení a zážitkům. Ale někdy ze všeho nejvíce toužíme po klidu a tichu.
Nejspíš jste už slyšeli o tzv. oblastech tmavé oblohy (dark sky parks): jsou to odlehlá místa, kde je minimální nebo žádné světelné znečištění, takže jsou ideální pro pozorování hvězd. Ale existuje také jejich hlukový ekvivalent? Odpověď není tak jednoduchá. Nalézt místo bez hluku lidského původu je náročné, a to i v místech, která zdánlivě leží daleko od civilizace.
Studie, kterou provedli vědci z Coloradské státní univerzity v roce 2017, ukazuje, jak hlukové znečištění – způsobené např. blízkými silnicemi, leteckou dopravou, důlní činností, těžbou dřeva či lidským osídlením – je všudypřítomné v celých USA včetně chráněných oblastí divočiny a národních parků. A pokud je hluk špatný pro nás, je ještě horší pro volně žijící zvířata, která se spoléhají na zvuky ze svého prostředí pro přežití.
Ale je zde naděje. Gordon Hempton, autor knihy One Square Inch of Silence („Palec čtvereční ticha“) zahájil hnutí a jeho organizace Quiet Parks International (QPI) usiluje o zachování pár zbylých míst, kde je možné zažít relativně čisté ticho – jen zvuky přírody. Chovají přitom naději, že cestovatelé budou tato místa vyhledávat, tak jako už teď vyhledávají oblasti tmavé oblohy, aby si na chvíli odpočinuli od stálé přítomnosti lidských aktivit.
Wilderness Quiet Parks – tiché oblasti v divočině
Většina tichých oblastí leží daleko od obvyklých turistických tras, a přesto jsou mnohé z nich ohroženy rušivým hlukem. Např. odlehlý tajemný mechem porostlý les Hoh Rain Forest na Olympijském poloostrově ve státě Washington, kam Hempton původně zasadil svůj experiment Jeden palec čtvereční, byl po celé roky relativně bez hlukového znečištění – dokud nedávno nezačaly nad ním hřmít lety amerického námořnictva. Tato změna, spolu úsilím ji zastavit, vedla Hemptona k založení Quiet Parks International v naději, že globální úsilí může být větší dopad.
První – a zatím jediná – oficiální „tichá oblast v divočině“ s certifikací QPI leží u řeky Zabalo River v Ekvádoru. Oblast představuje „zdravou rovnováhu bioakustické aktivity a intervalů bez hluku trvajících několik hodin“, dle stánek organizace (i tento popis Vám přitom řekne, jak těžké je najít místo zcela nerušené zvuky lidské aktivity). QPI doufá, že status tiché oblasti bude jednou stačit na přilákání turistiky, která by byla prospěšná pro domorodý kmen Cofán, jemuž oblast patří.
Organizace QPI také určila několik dalších potenciálních tichých oblastí v divočině ve světě. Většina z nich leží v chráněných přírodních oblastech s minimem zdrojů umělého osvětlení (takže se často překrývají s oblastmi tmavé oblohy). Leží daleko od zavedených letových vzorců a dalších významných zdrojů hluku z dopravy v místech, kde není pravděpodobné, že by při aktivitách spojených ze zemí často vznikal hluk (tím se např. vylučuje většina zemědělských a těžebních oblastí).
V USA k potenciálně novým tichým oblastem patří NP Craters of the Moon („Měsíční krátery“) v Idahu, NP Canyonlands v Utahu, Hovenweep National Monument a NP Great Smoky Mountains („Velké kouřové hory“). V Evropě je možné najít potenciální tiché oblasti např. v NP Snowdonia a Brecon Beacons ve Walesu nebo v NP Pirin v Bulharsku, a také na mnoha dalších místech mezi nimi.
Ve světě se nacházejí desítky dalších potenciálních lokalit, které mohou být označeny za tiché oblasti, např. Skeleton Coast („Pobřeží koster“) v Namibii, NP Garajonay na Kanárských ostrovech, NP Manu v Peru, a také příhodně pojmenované NP Silent Valley („Tiché údolí“) v Kérale v Indii. Ty všechny se mohou stát tichými oblastmi, pokud se při návštěvě lidí z QPI ukáže, že splňují kritéria. Projekt je stále ve svém raném stádiu, takže součástí procesu certifikace bude stanovit, „jaké ticho je dostatečné ticho“.
Urban Quiet Parks – městské tiché oblasti
Nejlepší příležitost, jak uniknout hluku vytvořenému člověkem, je zamířit do divočiny. Pokud ale vše půjde podle plánů, nebude nutné cestovat tak daleko, abyste mohli zakusit ticho přírody. QPI pracuje na zřízení a certifikování městských tichých oblastí, tj. míst ve velkých městech nebo v jejich blízkosti, která získají označení „tichý prostor bez hlukového znečištění“.
Pilotní program ve švédském Stockholmu stanovil 65 tichých míst ve městě a v jeho okolí, a také 11 pěších stezek vyznačených symbolem pro tiché stezky. Trasy jsou přitom popsány v brožurách, které návštěvníci naleznou v turistických kancelářích nebo online. Všechny stezky jsou snadno dostupné metrem, autobusy, na kole či pěšky z centra města. Podobné experimenty v současnosti probíhají také na Taiwanu, v New York City a v Portlandu v Oregonu.
Dále jsou zde snahy vytvořit tiché komunity, tiché mořské stezky, tiché pěší turistické stezky, a dokonce tiché hotely. To vše naznačuje, že si postupně začínáme uvědomovat hodnotu trochy ticha a klidu v našem rušném světě.