Mobilizovány byly týmy péče a automatizovány klinické pracovní postupy k řešení problémů, které zhoršil covid-19.
Zdravotnictví jde cestou modernizace již mnoho let. Nemocnice, kliniky a centra ambulantní chirurgie po celém světě se po celá desetiletí snaží plně digitalizovat a automatizovat procesy sběru a komunikace dat. Zatímco některá zařízení se pohybují rychleji než jiná, většina dosáhla významného pokroku při dosahování svých cílů v oblasti využití technologií. Přitom covid-19 vedl mnoho lékařů k otázce, zda bylo učiněno dost pro zlepšení kvality, efektivity a bezpečnosti péče o pacienty. Většina systémů zdravotní péče ve světě věnovala posledních několik měsíců zkoumání zásad, postupů, procesů a systémů, aby zjistila, zda usnadňují nebo ztěžují sběr, analýzu a distribuci dat v reálném čase. Mnoho z nich začalo urychlovat plánované implementace technologie nebo škálovat již nasazená řešení na podporu dalších možností použití. Rychlost, při které je změna potřebná, však nadále překračuje rychlost, při které ke změně dochází.
Technologie lze nasadit právě teď, což má okamžitý dopad na mnoho aspektů fungování zdravotní péče. Byly mobilizovány týmy péče a v rekordním čase automatizovány klinické pracovní postupy, aby se vyřešily některé systémové problémy zhoršené vypuknutím covid-19. Mobilní technologie byly nasazeny během pár dní, aby pomohly zvýšit efektivitu a přesnost při příjmu pacientů a diagnostických akcích, zmírnit nedostatek zásob a informovat o rozhodnutích o léčbě. Z těchto zkušeností jsme poznali způsoby, kterými mohou zdravotníci využívat technologie ke zlepšení vedení svých zaměstnanců, správy pacientů, majetku i zařízení.
Vedení zaměstnanců
Jakýkoli typ události, který má dopad na velké procento populace, může ovlivnit kapacitu nemocnic a zatěžovat zdroje. Dát členům týmu péče klinické mobilní počítače, které umožňují komunikaci v reálném čase a spolupráci s geograficky rozptýlenými kolegy prostřednictvím textových, hlasových nebo jiných nástrojů pro sdílení dat, pomáhá „rozšířit“ počet zaměstnanců, aniž by bylo nutné přijmout více lidí nebo přeškolit stávající zaměstnance. Tato zařízení také pomáhají zvyšovat efektivitu práce klinických lékařů tím, že poskytují přístup k záznamům o pacientech v místě péče, takže je lze aktualizovat v reálném čase, aniž by bylo nutné přecházet jinam.
Evidence pacientů
Náramek s čárovým kódem poskytnutý pacientům při přijetí zajišťuje pozitivní identifikaci (PPID) během léčby a podávání léčiv a léčebných prostředků. Může také pomoci s vyhledáním polohy pacienta. Náramek se naskenuje pomocí ručního mobilního zařízení (čtečky) a automaticky se tak načtou a aktualizují záznamy o momentálním umístění při každém přesunu.
V jiném případě mohou být k náramku připevněny štítky vysokofrekvenční identifikace (RFID) kvůli viditelnosti pomocí větších RFID nebo lokalizačních systémů v reálném čase (RTLS) za účelem ověření polohy pacientů. Lze realizovat i jiné typy technologií vzdáleného monitorování, jako jsou teploměry využívající IoT („internet věcí“), které upozorňují zaměstnance na naléhavé změny stavu a minimalizují přímý kontakt s pacienty při rutinních kontrolách životních funkcí. Nástroje umělé inteligence (AI) mohou pomoci při triáži pacientů na dálku, aby se lépe nasměrovaly akce při péče o pacienta.
Správa provozu v laboratoři
Odpovědnost začíná v okamžiku odběru vzorků. Štítky s čárovým kódem nebo RFID by měly být umístěny na každém kontejneru, aby pomohly s PPID, sledováním vzorků a přesným zadáním výsledků testování do záznamů o pacientovi. Mobilní tiskárny synchronizované s klinickými mobilními počítači to mohou usnadnit po rychlém naskenování náramku pacienta za účelem načtení dat. Jednoduché naskenování štítku v každém dalším bodě může představovat potvrzení, kdo co a kdy zpracoval. Jakmile laboratorní technik naskenuje čárový kód, načte záznam pacienta a ohlásí výsledky testování, je možné zaslat oznámení ošetřujícímu týmu k další akci. Tyto funkce jsou obzvláště důležité, když u stejných typů testů a diagnostických panelů dojde k nárůstu objemu vzorků.
Administrace vakcín a léků
Víme, že jak praktici, tak pacienti po celém světě, mají obavy z toho, zda bude tzv. chladný řetězec stále v fungovat i během masivních distribučních kampaní vakcín proti covid-19. Pravdou je, že všechny vakcíny jsou citlivé na teplotu, stejně jako některé farmaceutické produkty. Každý den musí ti, kdo jsou odpovědní za výrobu, distribuci, skladování nebo správu těchto položek, dbát na to, aby v žádném okamžiku nedošlo k překročení teploty, než se vakcína nebo lék dostanou k pacientovi. Proto osvědčené postupy v oblasti monitorování teploty doporučují více vrstev technologií pro monitorování teploty v závislosti na tom, zda bude zboží přepravováno na paletách nebo v chladicích boxech a uloženo v chladničkách, mrazácích nebo v místnosti s řízenou teplotou.
Metody manuálního hlášení mohou zachytit pouze teplotu položky v určitém časovém okamžiku. Neexistuje způsob, jak zjistit, zda mezi těmito odečty došlo k teplotnímu překročení a zda to mohlo ohrozit účinnost vakcíny nebo léku. Elektronické záznamníky dat však mohou nepřetržitě sledovat teplotu prostředí a varovat zúčastněné strany před potenciálními teplotními změnami, aby (tyto strany) věděly, zda nepodávají poškozené dávky. Ještě lépe lze na jednotlivé jednotky vakcín a léků na předpis (tj. injekční lahvičky, lahvičky, krabičky) aplikovat štítky snímající teplotu, které říkají osobám podávajícím léky, zda byla udržována správná teplota až do okamžiku injekce či jiného způsobu podání.
Řízení zásob
Správa zásob je již dlouho problém, který se snáz vyřeší pomocí vhodných štítků a technologií sledování polohy, jako jsou čtečky RFID a zařízení pro skenování čárových kódů. Pokud zaměstnanci naskenují obal pokaždé, když se použije položka (jako je rouška, ampule na krev, zdravotnický prostředek nebo lék) a zadají použité množství, přesnost systému řízení zásob se automaticky zlepší. To by zase pomohlo zlepšit využití (a přístup k) spotřebnímu materiálu v rámci oddělení, nemocnice nebo celého systému zdravotní péče. Stejné technologie lze použít tak, aby vyhověly vládním požadavkům, jako je Falsified Medicines Directive od EU, nebo k hlášení položek, u kterých se blíží expirace, aby byla zajištěna priorizace nebo event. okamžitá likvidace, pokud to bude nutné.
Správa dodavatelského řetězce
Když zaměstnanci naskenují položky po každém použití, umožní to také, aby synchronizované back-endové systémy odsouhlasení inventáře upozornily týmy pro zadávání zakázek, když dochází zásoby, a spustily automatické doplňování. Tyto informace mohou také pomoci identifikovat nadměrné zásoby a minimalizovat zbytečné nákupy. Zároveň implementace RTLS, čárových kódů nebo i blockchainových nástrojů pro sledování a trasování v celém dodavatelském řetězci pomůže potvrdit stav objednávky v reálném čase a upozornit členy týmu, zda a kdy by měli být uvážlivější při svém používání zásob z důvodu nedostatku v dodavatelském řetězci nebo zpoždění výroby a dodání. Kromě toho také zvyšují odpovědnost a přispívají ke zmírnění podvodů a krádeží.