Zatímco autoři detektivek vymýšlejí stále komplikovanější zápletky, scénář, podle kterého zmizelo 1.12.2007 z pražské pobočky bezpečnostní agentury G4S Cash Services více než půl miliardy korun, byl překvapivě jednoduchý.
Dvojice pachatelů mírně upravila běžnou dodávku tak, aby svým vzhledem připomínala firemní auto používané k převozu peněz. Pak už stačilo prokázat do nebe volající drzost a pro rekordní sumu si zajet přímo do „jámy lvové“. Jedním ze dvou aktérů tzv. krádeže století byl tehdy 33 letý František Procházka. V žižkovské pobočce G4S Cash Services pracoval jako strážník, takže měl celý areál dobře zmapovaný a znal zaběhnuté bezpečnostní opatření.
Ráno 1. prosince 2007 vynesl Procházka z trezorové místnosti několik tašek nacpaných svazky bankovek. U nakládací rampy na něj čekal bílý volkswagen, za jehož volantem seděl jeho známý Milan Čermák. Už při vjezdu do střeženého areálu si řidič ověřil, že na vrátnici nebude mít problém. Ostraze stačil pohled na firemní logo na kapotě auta a nic dalšího už nestudovala. Stejně „přísné“ proceduře byla dodávka podrobena i při výjezdu. Jak vyšetřovatelům pak řekl jeden ze zaměstnanců firmy, vrátní neměli povinnost kontrolovat agenturním vozům poznávací značky ani doklady řidičů.
Čermák i s rekordní sumou peněz odešel ze sídla agentury, aniž vzbudil nejmenší pozornost.
Důvod k podezření nevyvolal ani Procházka, který počkal na konec směny, a až potom odešel. Na to, že ve firmě chybí 540 milionů korun, se přišlo až druhý den, kdy už se po pachatelích a kořisti zlehka zem. Jako hlavní podezřelý se Procházka dostal do hledáčku vyšetřovatelů okamžitě po nahlášení krádeže.
Policie po něm ale pátrala marně. Nepomohla ani odměna dva miliony euro (asi 52 milionů korun), kterou na jeho hlavu vypsala agentura G4S. Kromě „lovců lebek“, tedy speciálního pátracího týmu české policie, hledali Procházku i soukromí detektivové z Británie. Ty si najala pojišťovna, u které byla okradena agentura G4S pojištěna a která nakonec většinu škody uhradila. Detektivové přišli na to, že Procházka před krádeží hodně cestoval a absolvoval i výcvik přežití v Izraeli.
Procházka spravedlnosti dodnes úspěšně uniká.
Podle některých médií Interpol objevil jeho stopy v Dominikánské republice, podle deníku Právo byl v říjnu 2012 v této karibské zemi skoro dopaden při policejní razii, během níž bylo zadrženo sedm mezinárodně hledaných Čechů. Už v březnu 2008 padl do rukou české policie Procházky komplic Čermák. Zatímco o Procházkové účasti na trestném činu nebylo díky záznamům z bezpečnostních kamer pochyb, v případě Čermáka měli policisté v rukou pouze nepřímé důkazy. Jednalo se hlavně o pachovou stopu z dodávky použité při odcizení peněz, dále o fotky zmiňovaného auta, které byly spolu s logem firmy G4S nalezené v jeho počítači, a záznamy telefonních hovorů.
Čermák přesto svou vinu odmítal a poukazoval na to, že všechny předložené důkazy lze vysvětlit i jinak. V dodávce podle svých slov seděl necelé dva týdny před krádeží a usvědčující fotky mu měl na disk nahrát Procházka, kterému počítač půjčil. Navíc Čermák naznačoval, že obvinění proti němu vykonstruovala policie. Této verzi však soud neuvěřil a počátkem roku 2012 poslal Čermáka na devět let do vězení. Stejný trest vyměřil i Procházkovi, který byl odsouzen v nepřítomnosti. Verdikt v dubnu 2012 potvrdil i odvolací soud. Nejvyšší soud pak v únoru 2013 odmítl Čermáková odvolání. Případem se zabýval i Ústavní soud (ÚS), který v říjnu 2013 odmítl Čermáková stížnost