ČTRNÁCT BODŮ: PREZIDENTA WILSONA SE KTERÝMI POLOŽIL ZÁKLADY POVÁLEČNÉ  EVROPY

ČTRNÁCT BODŮ: PREZIDENTA WILSONA SE KTERÝMI POLOŽIL ZÁKLADY POVÁLEČNÉ  EVROPY 1

Jedna pravdivá věta říká, že „Kdo nezná minulost, nepochopí budoucnost“. Dne 8.1.1918 vyhlásil americký prezident Woodrow Wilson svých Čtrnáct bodů, které se týkaly i naší minulosti.

Program, přednesený v americkém Kongresu, se týkal mezinárodního uspořádání světa po 1. světové válce z hlediska postoje USA. „Chceme, aby na světě … bylo bezpečně každému mírumilovnému národu, který, jako my sami, chce žít svým vlastním životem, rozhodovat o svých vlastních institucích …“ řekl Wilson. Demokratický prezident, který svůj úřad zastával v letech 1913 až 1921, v Čtrnácti bodech volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Mezinárodní organizace měla zajišťovat principy kolektivní bezpečnosti a spolupráce.

– V bodě 10. se například mluvilo i o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy tehdejší habsburské monarchie. Wilson zpočátku váhal, zbořit Rakousko – Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl ho jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil, Spojené státy pak sehrály výraznou roli ve vzniku samostatného Československa v říjnu 1918.

– Body 1. až 5. Wilsonova plánu se věnovali zásadám poválečné spolupráce, zahrnovaly odstranění kabinetní diplomacie, svobodnou mořeplavbu, odstranění překážek mezinárodního obchodu, omezení zbrojení a vyřešení koloniální otázky.

– V bodech 6. až 13. se hovořilo o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic. Jednalo se o evakuaci cizích vojsk z ruského území, obnovu suverenity Belgie, navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, italské hranice podle národnostního principu, vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko – Uherska, ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři , nezávislost Turecka, autonomii pro neturecké národnosti Osmanské říše a zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři.

– Poslední 14. bod pak souvisel se vznikem Společnosti národů. Americký Senát ale tento pakt proti vůli Wilsona neratifikoval, USA zůstaly mimo organizaci. Prezident byl zklamaný, jeho nápad uskutečnil až o čtvrtstoletí později jeho nástupce Franklin Delano Roosevelt, který se podstatně zasadil o vznik OSN.

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během 1. světové války do rozhodnutí Rakousko – Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18.10. 1918 publikovala dočasná exilová vláda v čele s T.G. Masarykem. Dokument vznikl jako přímá reakce na návrh rakouského císaře Karla I. na federalizaci Rakousko – Uherska. Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk odevzdal Wilsonovi, se přisuzuje vliv na znění nóty, v níž Washington následně odmítl mírové nabídky Rakouska. Prezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, již není dostatečným podkladem pro mírová jednání. Bezprostředním impulzem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28.10. 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.

Americký prezident Wilson (1856 – 1924) byl za svou aktivitu Čtrnácti bodů oceněn v roce 1919 Nobelovou cenou za mír. Všechny body z programu se mu však prosadit nepodařilo.

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona

1. Otevřené mírové smlouvy, otevřeně dohodnuté, po nichž nebudou následovat žádné tajné mezinárodní dohody, diplomacie bude naopak jednat vždy upřímně a před zraky veřejnosti.

2. Úplná svoboda plavby na mořích, mimo územních vod, zda v míru nebo během války, s výjimkou úplného nebo částečného uzavření moří mezinárodním rozhodnutím za účelem uplatnění mezinárodních smluv.

3. Odstranění, pokud možnost dovoluje, všech hospodářských překážek a zavedení rovnosti obchodních podmínek mezi všemi národy souhlasícími s mírem a sdruženými na jeho udržení.

4. Vhodné záruky, že státní zbrojení bude omezeno na nejnižší míru, odpovídající domácí bezpečnosti.

5. Svobodná, upřímná a zcela nestranná úprava všech koloniálních nároků, opírající se o přísné dodržení zásady, že v řešení všech takových otázek svrchovanosti musí zájmy příslušného obyvatelstva mít stejnou váhu jako spravedlivé požadavky vlády, jejíž nárok má být určen.

6. Úplné stažení z ruského území a uspořádání všech otázek týkajících se Ruska způsobem, který zaručí nejlepší a nejsvobodnější spolupráci ostatních národů světa na to, aby Rusko získalo volnou možnost nerušeně rozhodovat o svém vlastním politickém vývoji a o své státní politice, a který mu zajistí upřímné uvítání ve společnosti svobodných národů s takovým státním zřízením, jaké si samo zvolí.

7. Belgie, jak celý svět uzná, musí být obnovena.

8. Celé francouzské území ať bude osvobozeno a jeho obsazené části obnoveny. Křivda spáchána na Francii Pruskem roku 1871 ve věci Alsaska a Lotrinska ať bude napravena, aby mír byl opět v zájmu všech zabezpečený.

9. Úprava italských hranic ať bude provedena podle jasně zřejmých národnostních hranic.

10. Národům Rakousko – Uherska, jejichž místo mezi národy, přejeme si, aby bylo zajištěno a zabezpečeno, má být poskytnuta první možnost na autonomní vývoj.

11. Rumunsko, Srbsko, Černá Hora ať budou vojensky vyprázdněné, obsazená území obnovena. V Srbsku poskytnutý svobodný a bezpečný přístup k moři a vzájemné styky jednotlivých balkánských zemí upravené přátelskou dohodou podle historických hranic, příslušnosti a národnosti.

12. Tureckým částem dnešní Osmanské říše ať bude zabezpečená svrchovanost, avšak ostatním národnostem, které jsou dnes pod tureckou nadvládou, ať bude zajištěno nezbytné zajištění života a zcela nerušená možnost autonomního vývoje. Dardanely ať budou trvale otevřeny pro svobodný průjezd lodí a obchodu všech národů pod mezinárodními zárukami.

13. Ať bude zřízen nezávislý polský stát, obsahující území, obsazeno nesporně polským obyvatelstvem a jeho politická a hospodářská nezávislost i územní celistvost zaručena mezinárodní smlouvou.

14. Musí být utvořeno obecné sdružení národů podle výslovných smluv, vedoucích k poskytnutí vzájemných záruk politické nezávislosti a územní celistvosti velkých, stejně jako malých států.