Přes asi 3000 lety astrologové pracující pro krále Asyrské říše pečlivě sledovali oblohu, a co zjistili, zapsali klínovým písmem na hliněné tabulky. Ty nám dnes mohou poskytnout velmi cenné informace o jevech, jako jsou sluneční erupce, které dnes probíhají stejně tak jako v dávných dobách.
Před přibližně 2700 lety pozorovali astrologové něco, co se zaujalo, a co zaznamenali na tabulky: astrologové psali o nezvyklé rudé záři na obloze. Tým z Univerzity Cukuba v Japonsku zjistil, že existují min. 3 starověké tabulky, které takovou událost zmiňují, někdy ji popisují jako „rudý oblak“ nebo, že se „obloha zbarvila rudě“. Jejich pozorování byla srovnána s koncentrací uhlíku C14 v letokruzích stromů ze stejného období, a výsledek všechny ohromil.
„Byly to zřejmě projevy jevu, který dnes ozančujeme jako ´stabilní červené pásy polární záře´ (vzniklé ze světla vydávaného elektrony v atomech kyslíku v atmosféře poté, co byly probuzeny intenzivním magnetickým polem). I když si polární záři obvykle spojujeme s dalekým severem, v době silné magnetické aktivity, tak jako u masivních slunečních erupcí, je možné je pozorovat i mnohem dále na jih. Navíc z důvodu změn magnetického pole Země v průběhu času byl tehdy Blízký východ blíže geomagnetickému pólu než je tomu dnes.“
Pomoc od starověkých Asyřanů
Jak se ukázalo, staří Asyřané mohou svými záznamy pomoci moderním vědcům, kteří se zabývají Sluncem dnes. Výzkumníci vysvětvětlují v odborném časopise Astrophysical Letters Journal, že sluneční aktivita dnes představuje větší hrozbu, než tomu bylo v dobách před tisíciletími. Tyto vesmírné aktivity znamenají nemalé nebezpečí pro moderní civilizaci a její stále větší závislostí na elektronické infrastruktuře.
Zkuste si to představit: mohutná sluneční erupce, jakou popisovali Asyřané, by mohla mít vliv na věže mobilních operátorů a internetové spojení po celém světě. Dobře víme, že satelity a kosmické lodi jsou velmi zranitelná vůči podobným jevům. Jak dlouho by náš moderní propojený svět vydržel bez telekomunikačních zařízení, které dnes používáme na každém kroku? Svým způsobem se od Asyřanů můžeme hodně naučit, a to nám umožní se připravit na budoucí sluneční události:
„Z historického hlediska je to zajímavé, protože hliněné tabulky jsou nejstarší záznamy o slunečních aktivitách, což posunuje nejstarší informace o tomto jevu nejméně o století dozadu. Takže starověcí asyrští astrologové, kteří texty zaznamenali, představují další příklad, jak seznamování se s historií pomáhá současnosti – a někdy možná i ´předvídat´ budoucnost.“
Další nebeské události
Starověcí astrologové však pozorovali nejen Slunce a jeho působení na Zemi. Pozorovali také komety, meteory a pohyby planet či jiné nebeské události, které mohly představovat dobré či špatné znamení pro jejich říši. Práce astrologa byla velmi vážená a ve velké úctě:
„Při čtení nebeských znamení se kněží především zajímali o to, co se děje ve státě jako celku, a v životě panovníka coby hlavní postavy státu. Věřili, že mohou podniknout rituály, aby usmířili bohy a zmírnili negativní znamení vyčtená z hvězd.“
Předchůdce vědy
Asi to zní zvláštně, když se řekne, že astrologie byla prvním krůčkem k vědě, ale v mnoha ohledech to právě tak bylo u prací starověkých asyrských astrologů. Babylonští astronomové vytvořili empirický přístup k předpovídání pohybu planet už v 8. stol. př.n.l.. Jejich studie pak převzali a dále rozvíjeli staří Řekové, kteří přidali pár dobrých příkladů ze starověkého Babylonu s použitím pokročilých matematických postupů. Používali např. výpočty pro sledování dráhy Jupitera, což pro ně byla klíčová planeta spojovaná s hlavním babylonským bohem Mardukem.
Člověk rozjímal o svém místě ve vesmíru po celá tisíciletí a jeho zájem o hvězdy ho nakonec dovedl až k vesmírnému programu, který ho dostal na místa v slunečním systému, která dřív byla pouhým snem. Naši starověcí předkové přitom připravili cestu pro to, co přišlo později, a my jim můžeme být jedině vděční, že zapsali, co spatřili na noční obloze.