Jak ukrajinsko-ruský konflikt ovlivňuje globální vývoz komodit

Od krmiv pro zvířata až po hnojiva, analytici informují, co a kde bude vystaveno novému tlaku.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou vyvíjí tlak na světové dodávky komodit, jako je obilí a olejná semena, ačkoli někteří mohou pociťovat krizi dříve – a drastičtěji – než jiní, říkají analytici. Celosvětově Rusko a Ukrajina představují (podle amerického ministerstva zemědělství USDA) asi 26 % vývozu pšenice, 16 % vývozu kukuřice a 80 % vývozu slunečnicového šrotu a oleje, plus základní složky pro půdu. Ztráta komodit z těchto dvou zemí by tedy mohla mít dopady na potravní řetězec.

 

Domácí produkce

Podle Stephena Nicholsona, globálního stratéga pro obiloviny a olejná semena z Rabobank, bude cena v USA „nejokamžitějším a nejviditelnějším“ efektem pro producenty napříč „velkou trojkou“ (kukuřice, pšenice a sója). Ceny kukuřice dosáhly na začátku války vrcholu za 10 let a vzrostly na 7,48 USD za bušl, což je o 3 USD více než loni. Ale vyšší náklady nezačaly konfliktem. Doma i globálně byly ceny komodit už zvýšeny kvůli vysoké poptávce (částečně kvůli „covidové kocovině“), ale válka tu situaci ještě více umocnila, říká Nicholson. Přinejmenším američtí výrobci jsou v těchto produktech soběstační a v amerických státech není v současnosti nedostatek obilovin a olejnatých semen. Většina potravinářských společností uzavřela dlouhodobé smlouvy, které by mohly mít pokrytí 3 až 12 měsíců, na suroviny, pravděpodobně během sezóny sklizně na konci léta nebo na podzim loňského roku, kdy byly ceny levnější. Pokračující otázky, jako je zabezpečení nákladu, práce, kamionové dopravy a balení, mohou být podle Nicholsona pro tyto společnosti právě teď nejdůležitější. Pokud by konflikt pokračoval dlouhodobě (zprávy naznačují, že jednání o příměří pokračují), podle Nicholsona se dodávky mohou zpřísnit a globální kupci by se mohli zaměřit na USA, Austrálii, Evropu nebo Jižní Ameriku, aby si zajistili suroviny, které obvykle získávají z Ukrajiny a Ruska. V oblasti olejnatých semen zejména řepkový olej už čelil nedostatku kvůli loňskému suchu v Kanadě, takže potravinářské společnosti by mohly prozkoumat alternativy, jako je palmový, sójový nebo kukuřičný olej. 

 

Krmiva

Sucho v Kanadě mělo dopady i v zámoří, které nyní ještě zesílila válka. Podle Petera Colliera, hlavního tržního analytika společnosti CRM AgriCommodities, by se ve Velké Británii a EU mohl dlouhodobý dopad projevit v sektoru krmiv pro zvířata. Podle Colliera koncoví uživatelé, jako jsou nákupčí a supermarkety, se snaží snížit svou závislost na sóji a místo toho přecházejí na řepku nebo slunečnici, obojí pocházející z Ukrajiny. Nyní není jasné, jak budou terénní práce na Ukrajině postupovat a zda dojde k jarní výsadbě těchto plodin. Velká Británie a EU budou také čelit problémům s dovozem kukuřice, přičemž více než 50 % získává z Ukrajiny. To by mohlo vést k „dvojsečnému meči“, kdy se zpracovatelé směsí místo toho obrátí na pšenici a ječmen jako krmivu, čímž vytvoří menší přebytek na export (plus vyšší ceny).

 

Hnojiva

Další překážka? Plodiny samozřejmě potřebují hnojivo, které zaznamenalo enormní nárůst cen. Nabídku omezil čínský zákaz vývozu hnojiv v říjnu. Nyní je obchod s Kanadou, největším světovým vývozcem potaše (hlavní složky hnojiv) ohrožen, a to těsně před jarní sezonou výsadby, potenciální stávkou Canadian Pacific Railway, vysvětlila Kathy Mathers, viceprezidentka pro veřejné záležitosti v The Fertilizer Institute. Konflikt podle ní situaci jen zhorší, protože Rusko obstarává 23 % vývozu čpavku globálně a 21 % vývozu potaše. V USA je většina hnojiv pro jarní výsadbu zajištěna, alespoň v Severní Americe, i když u podzimní výsadby to může být jinak. Omezené zásoby pak znamenají, že pěstitelé možná budou muset plánovat dopředu.

„Může to vyžadovat, aby se pěstitelé pokusili předvídat, jaké budou jejich potřeby, a přidat možná čas na přepravu,“ řekla Mathers. „Protože obchodní vzorce se mohou měnit.“