Každého z nás to jednou čeká. Smrt si přijde dříve či později po všech. Ale co se děje s lidským tělem pak? Podívejme se na to …
Pár minut po smrti se začne lidské tělo samo trávit. Po zastavení srdce přijdou buňky o přísun kyslíku a jejich kyselost se zvyšuje. Vzniká v nich chemická reakce, při které se hromadí vedlejší toxické produkty. Enzymy nejdříve rozloží buněčné stěny, přes které se dostanou ven.
To se obvykle začíná v játrech, která je bohatá na enzymy, a v mozku, který má vysoký obsah vody. Tímto způsobem se rozkládají i všechny ostatní tkáně a orgány. Poškozené krvinky se dostanou z cév a usazují se v malých žilkách, což způsobuje typické mrtvolné zabarvení kůže.
Chladnutí a tuhnutí
Tělesná teplota klesá, dokud není stejná s teplotou okolí. Pak nastává posmrtná ztuhlost. Ta postihuje nejdříve oční víčka, čelisti a krční svaly. Během života jsou svaly zásobené dvěma proteiny – aktin a myozín, ale po smrti se zdroje těchto látek z buněk vyčerpají. Proto nastává ztuhnutí svalů a zablokování kloubů.
Bakterie útočí
Lidské tělo hostuje už i během života obrovské množství bakterií, ale nejvíce jich je ve střevech. Krátce po smrti, když je už imunitní systém nekontroluje, se bakterie mohou volně šířit po těle. Projevovat se začínají právě ve střevech – mezi tenkým a tlustým střevem.
Bakterie doslova rozloží střeva a živí se chemickým koktejlem, který uniká z poškozených buněk. Bakterie se dále šíří do kapilár trávicího systému a lymfatických uzlin, asi po dvaceti hodinách zaútočí na játra a slezinu a svou misi ukončí po přibližně 58 hodinách v srdci a mozku.
