Názory odborníků na nošení roušek se liší

Názory odborníků na nošení roušek se liší 1

Světová zdravotnická organizace (WHO) stojí za svým obecným doporučením, že zdraví členové populace nemusí nosit obličejovou masku či roušku, aby se chránili před šířením covid-19. Někteří odborníci však naznačují, že rozsáhlé zavedení ochranných roušek může být užitečné pro omezení přenosu viru.

V průběhu posledních pár měsíců obecné zprávy od většiny autorit v oblasti zdraví (v zahraničí) opakovaně prohlašovaly, že pokud nejste nemocní nebo o nemocného nepečujete, není potřeba nosit roušku. Neexistují důkazy, že by se virus šířil vzduchem v podobě aerosolu, proto se odborníci shodli, že zdraví lidé roušku nepotřebují. Nejlepší strategie, jak se vyhnout nemoci, je dodržovat základní hygienu a společenský odstup. Mnoho zemí světa trpí nedostatkem osobních ochranných pomůcek, což má podstatný vliv na bezpečnost zdravotníků v přední linii – a to jsou lidé, kteří ochranné pomůcky včetně roušek skutečně potřebují. Proto zdůraznění jednoho aspektu obecných doporučení představuje pokus, který má zabránit panickém nakupování a hromadění ochranných zdravotnických pomůcek.

Na nedávném tiskovém brífinku zdůraznil Michael Ryan, výkonný ředitel Programu zdravotních mimořádných událostí WHO, že nedostatek roušek a respirátorů není hlavním důvodem, proč WHO nepovažuje nošení masek u zdravých lidí za nutné.

 „Neexistují žádné specifické důkazy, že by hromadné nošené obličejových masek či roušek obyvateli mělo nějaký přínos. Jsou zde dokonce důkazy o opaku v případě nesprávného nošení nebo připevnění.“

Co se týče osobní ochrany, nejnovější vědecký brífink WHO o přenosu covid-19 přinesl ujištění, že by znamenalo jen minimální ochranný přínos, pokud by zdraví lidé nosili ochranu na obličeji. Brífing také řekl, že podle nejnovějších důkazů se virus nejspíš přenáší kapénkovou infekcí a přímým kontaktem s infikovaným člověkem.

Vzdušný přenos je sice možný, ale může k němu dojít jen ve velmi specifických případech, kdy se virus rozšíří ve formě aerosolu a následně zůstane ve vzduchu velmi dlouho. Jinak jsou kapénky (pocházející např. z kašle) větší částice, které se ve vzduchu nevznášejí, ale rychle klesnou na povrchy v nejbližším okolí.

„V kontextu koronaviru,” říká WHO ve svém brífingu, „by byl vzdušný přenos možný jen za velmi specifických okolností a v prostředí, v jakém se provádí procedury nebo podpůrná léčba, při nichž vzniká aerosol. To může být např. tracheální intubace, bronchoskopie, otevřená sukce, podávání nebulizované léčby, ruční ventilace před intubací, převracení pacienta do nakloněné polohy, odpojování pacienta od ventilátoru, neinvazivní přetlaková ventilace, tracheostomie nebo kardiopulmonální resuscitace.“

Právě to je důvod, proč by dodávky osobního ochranného vybavení, speciálně respirátorů N95, měly být vyhrazeny pro zdravotníky. Protože je jen velmi malá pravděpodobnost vzdušeného přenosu covid-19, obecná doporučené zůstávají, ale pouze nemocní lidé by měli nosit roušky. Tato strategie přitom závisí na schopnosti společnosti efektivně a rychle identifikovat infikované jedince.

 „Kdybych věděl, kdo je asymptomatický a presymptomatický (na covid-19), rozdělil bych roušky mezi tyto lidi. Ale my ale nevíme,“ říká epidemiolog Arnold Monto pro časopis ScienceMag.

Právě tato mezera v informovanosti vede některé odborníky k prosazování nošení roušek a ochrany obličeje všemi obyvateli. V nedávném rozhovoru uvedl George Gao, generální ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, že největší chyba, kterou v současnosti dělá zbytek světa ohledně kontroly šíření viru, je skutečnost, že obyvatelé hromadně nenosí roušky. 

„Virus se přenáší kapénkami a blízkým kontaktem. Kapénky hrají velmi významnou roli, proto je potřeba nosit ochranu obličeje. Když mluvíte, z úst Vám vycházejí kapénky. Mnoho lidí má asymptomatickou či presymptomatickou formu nákazy. Pokud by nosili obličejovou masku, ta by zabránila kapénkám obsahujícím virus uniknout a nakazit druhé.”

WHO má pravdu v tom, že obličejové masky nemusí nutně ochránit zdravé lidi před nakažení virem. Ale doporučování, aby ji nosili pouze lidé už infikovaní virem, znamená, že stále bude průběžně nutné vyhledávat lidi infikované covid-19. Rostoucí množství důkazů odhaluje velký objem asymptomatických případů, a právě ty mohou přispět k velkému rozšíření viru.

Rozsáhlá studie publikovaná v polovině března v časopise Science nalezla překvapivý objem nezdokumentovaných případů, které byly zodpovědné za počáteční rozmach epidemie v Číně. Za použití počítačového modelu simulujícího prostorovo-časové šíření na základě hlášených případů z 375 čínských měst studie zjistila, že potvrzené případy nemohou vysvětlit celkové rozšíření viru. Ve skutečnosti došla k závěru, že 86 % případů nákazy muselo zůstat neodhaleno, což by vysvětlilo široké rozšíření nemoci letos v lednu.

„Exploze případů covid-19 v Číně byla z velké částí způsobena jednotlivci s mirnými či omezenými symptomy nebo zcela bez nich, kteří zůstali neodhaleni,“ říká spoluautor studie Jeffrey Shaman z Kolumbijské univerzity. „V závislosti na jejich infekčnosti a počtu mohou neobjevené případy vystavit viru mnohem větší část obyvatelstva než by tomu bylo jinak. V případě covid-19 v Číně zjišťujeme, že neodhalených infikovaných jednotlivců bylo velmi mnoho a byli infekční. Tyto skryté přenosy budou nadále představovat velkou výzvu při bránění epidemii v šíření.“

Několik menších, více lokalizovaných nedávných studií potvrdilo podezření, že mírné či asymptomatické případy mohou být mnohem významnější, než se dříve myslelo. Studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) o nákaze v domovech pro staré lidi ve Washingtonu říká, že byli testováni téměř všichni jeho obyvatelé poté, co byl u jednoho pečovatele potvrzen covid-19. Z 30 % obyvatel, kteří měli pozitivní výsledek testu na virus, byla v den testování asi polovina presymptomatická či asymptomatická.

Pár míst na světě, kde se provádí rozsáhlé testování na covid-19, odhalilo malý, avšak relevantní počet asymptomatických případů. Hromadné testování na Islandu a v některých částech Itálie odhalilo malý podíl pozitivních případů nevykazujících žádné symptomy.

Tom Inglesby, ředitel Centra pro zdravotní bezpečnost Johnse Hopkinse, vyzval k širokému použití ne-lékařských roušek u obyvatelstva pro snížení přenosu asymptomatického viru. Přitom poznamenal, že široké používání masek nemá za cíl ani tak osobní ochranu, jako hlavně zpomalení šíření viru ve společnosti od infikovaných lidí, kteří o tom nevědí. Inglesby také připomíná, že země, kde je nošení masek a roušek už zažitým zvykem, ukazují nejlepší výsledky, co se týče rychlého podchycení šíření viru. Je to především Jižní Korea, Hongkong, Japonsko, Čína a Taiwan, a i když to není jediný důvod, určitě je to jeden z faktorů, proč tyto země pandemii úspěšně zvládají.

Nedávný úvodník v novinách Boston Globe od dvou výzkumníků z Yaleské univerzity, Shan Soe-Lina a Roberta Hechta, stručně shrnul důvody, proč by všichni měli venku nosit nějakou ochranu na obličeji. Soe-Lin a Hecht připomínají lidem, že ne-lékařské masky/roušky nikoho neochrání před nakažením, pokud by v jejich blízkosti např. kašlal infikovaný člověk, a určitě nenahrazují potřebné zvyky, jako je mytí rukou či společenský odstup – maska či ouška však může člověku zabránit, aby si nevědomě nesahal na obličej.

 „Noste na obličeji roušku nebo jinou ochranu. Tím si mimo jiné zabráníte v přístupu k obličeji a budete vědět, jak často máte tendenci si sahat na nos či ústa. Rouška, která není určena pro zdravotnické účely, Vás sice neochrání před přímým kašláním či kýcháním od infikovaného člověka, ale pokud budete dbát na odpovídající společenský odstup, jakákoli ochrana na obličeji Vám pomůže před největší hrozbou – a tou jsou Vaše ruce.“

(stav k 30. březnu)