Hrozící hrozba recidivy je něco, co se vznáší nad mnoha pacienty, kteří přežili rakovinu. Je známo, že zejména rakovina prsu vstupuje do extrémně dlouhých latentních období a nová studie vedená vědci z Imperial College London naznačuje, že za to mohou léky používané k počáteční léčbě rakoviny, které uvádějí některé rakovinné buňky do stavu spánku.
Přibližně 70 % karcinomů prsu je klasifikováno jako pozitivní na estrogenové receptory. To znamená, že rakovina využívá estrogen k růstu a po počátečním chirurgickém zákroku se obvykle podává hormonální léčba. Míra recidivy u pacientek podstupujících tento druh hormonální terapie je však asi 30 % a rakovina se může neočekávaně vrátit až 20 let po počáteční léčbě.
„Vědci dlouho diskutovali o tom, zda hormonální terapie, která je velmi účinnou léčbou a zachraňuje miliony životů, funguje tak, že zabíjí buňky rakoviny prsu, nebo zda je léky uvedou do klidového ´spícího´ stavu,“ říká Luca Mangani, vedoucí autor o nové studii.
Nová studie zkoumající tisíce buněk rakoviny prsu v laboratoři zjistila, že současná hormonální léčba může ve skutečnosti přimět některé rakovinné buňky, aby vstoupily do klidové fáze. Kromě toho vědci také předpokládají, že spící fáze je součástí procesu, kterým rakovinné buňky procházejí, než se nakonec stanou odolnými vůči hormonální terapii.
„Spící buňky se zdají být přechodným stádiem buněk, které se stávají odolnými vůči lékům na rakovinu,“ vysvětluje Iros Barozzi, spoluautor nové studie. „Zjištění také naznačují, že léky skutečně spouštějí rakovinné buňky, aby vstoupily do tohoto spánkového stavu.“
Nová studie v žádném případě nenaznačuje, aby ženy váhaly s podstoupením hormonální terapie k léčbě rakoviny prsu, ale spíše směřuje výzkumníky k novému pochopení toho, jak rakovinné buňky vstupují do spících fází a proč se po letech znovu probouzejí. Odpovědi na tyto otázky by mohly pomoci předejít dlouhodobým relapsům rakoviny prsu.
„Pokud dokážeme odhalit tajemství těchto spících buněk, můžeme být schopni najít způsob, jak zabránit návratu rakoviny, a to buď tím, že buňky udržíme v režimu trvalého spánku, nebo že je probudíme a usmrtíme,“ říká Mangani.
Nová studie byla zveřejněna v časopise Nature Communications.