Pěší turistika v norském Helgelandu

Pěší turistika v norském Helgelandu 1

Letní dny těsně pod polárním kruhem jsou nekonečné – to znamená, že nikdy nemusíte spěchat, když se vydáte na pěší túru v norském Helgelandu. Z dálky působí oblast s horkými masivy pokrytými sněhem neproniknutelně, když se však vydáte blíže, zjistíte, že opak je pravdou.

Dobře značené stezky umožňují přístup do hor i pěším turistům začátečníkům, navíc snad vždy seženete volné lůžku v některém z útulných srubů v okolí, pokud by pro Vás jednodenní túra byla málo.

 

Pěší stezky

Červená písmena „T“, která označují stezky Norské trekkingové asociace (DNT), jsou vždy dobře viditelná. Pokud je ovšem nezakrývá sníh, což je zde ale v hlavní turistické sezoně, která trvá od konce června do konce září, vzácností. Stezky vedou přes rychlé horské potoky, kolem tichých a klidných jezer a přes pole porostlá lučními květinami. V prostředí podobající se bujností téměř deštnému pralesu blíže, které se nachází u pobřeží se zaříznutými fjordy, se vynořují značky kolem stezky mezi jasně zelenými kapradinami až po prsa, zatímco vysoko na svazích stezky Vás povedou přes plochy pokryté balvany lesknoucími se křemenem se šmouhami oxidu železitého. Některé z těchto kamenů, které zde zůstaly po dávném pohybu ledovců, pocházejí z míst vzdálených stovky kilometrů odtud.

Obyvatelstvo pevninského Norska je maličké ve srovnání s rozlohou země: pouhých 5 mil. lidí žije na území o rozloze více jak 320 000 km², takže je možné v Helgelandu jít celý den, aniž byste potkali živou duši. Také lidských staveb je málo a nacházejí se daleko od sebe: je to např. most pro pěší nebo kamenný přístřešek ve stínu velkého balvanu postavený jako útočiště pro turisty. Nenechte si ujít horskou boudu Steinbua nedaleko západního splazu ledovce Okstindan.

Mít stezku jen sám pro sebe je sice požehnání, ale také jste tím zranitelnější, proto je důležité přijít připraven/a. Na stránkách DNT naleznete kompletní seznam vybavení pro letní túry, a také si můžete vyzvednout mapu oblasti v turistickém inforcentru v Mo i Rana, což je největší město Helgelandu a vstupní brána do regionu.

 

Pěší túry s průvodcem

Po stezkách snadno trefíte, ale není potřeba se na túru vydávat sám/sama. Průvodce s osvědčením, jako je Frank J. Persheim Langseth z organizace Helgeland Natur & Kulturformidling, Vás seznámí s místní flórou a faunou, kam patří např. tetřevi, kteří si na noc vyhrabávají díry ve sněhu, a také Vám poví řadu lidových pověstí, jak přišly zdejší hory a průsmyky ke svým jménům. A pokud máte v plánu se vydat mimo obvyklé trasy, je průvodce nezbytný.

 

Nejvyšší vrchol severního Norska

Celodenní pěší túru většinou po neznačené trase (kromě pár hromad kamenů) obnáší výstup na vrchol Oksskolten („Býčí hlava“), což je nejvyšší hora severního Norska (1916 m). Často sice bývá zahalena mlhou, ale ve vzácných chvílích, když mraky rozestoupí, tvoří hora ostrý protiklad k zelenému terénu kolem jezera, kde jste započali svůj výstup. Výhledy z vrcholu hory sahají až do Švédska na jedné straně, zatímco se pozoruhodný ledovec Okstind zařezává hluboko do terénu přímo pod Vámi na druhé straně.

Nejspíše překročíte severní splaz ledovce při výstupu nahoru na Oksskolten, ale nejlepší místo, kde se s ledovcem můžete setkat, je široká planina západě od podkovy pohoří Okstindan. Na led se můžete vydat jedině v doprovodu průvodce a vybaveni mačkami, postrojem a provazy, pokud to budou okolnosti vyžadovat, a pak si užívat ticha zdejšího extrémního prostředí. Je tu příliš chladno a vysoko pro ptáky a hmyz, takže jediné, co zde uslyšíte, je křupání vlastních kroků ve sněhu a šustění svého nepromokavého oděvu.

 

Kde přenocovat

Při svých pěších túrách v Helgelandu můžete použít jako základnu moderní pohodlný hotel, jako je Scandic Meyergården v Mo i Rana. Pronajměte si auto a vydejte se na okraji Národního parku Saltfjellet-Svartisen, který patří k největším a geograficky nejrozmanitějším v zemi. Nebo do pobřežní vesnice Nesna, odkud budete pokračovat trajektem na ostrov Tomma v souostroví, jehož jediný vrcholek má výšku 922 m.

Také je možné tábořit venku, ať už v národním parku (tam si můžete postavit stan stan kdekoli za podmínky, že po sobě na místě uklidíte), nebo na tábořištích s obsluhou, která se v oblasti nacházejí. Korgen Camping leží na příjemném místě v zákrutu řeky Røssåga, odkud můžete podnikat plavby na kajaku nebo vylézt na vrchol Klubben (820 m), který se tyčí nad Vámi; okružní túra na něj zabere asi 4 hodiny a z vrcholu budete mít krásné výhledy na Ranfjord.

Abyste však okusili skutečnou turistiku v Norsku, je potřeba strávit minimálně jednu noc v některém ze srubů, které provozuje asociace DNT. Na jihu země naleznete chaty bez zaměstnanců, jen se sprchami, snídaní a obědem, přičemž vše je zde základní. Sruby jsou na odlehlých místech a bez obsluhy; dovnitř se dostanete za použití univerzálního klíče, který si vyzvednete v místní kanceláři DNT po zaplacení malého členského poplatku a zálohy. Některé sruby bez zaměstnanců umožňují rezervaci předem, ale většina ji neumožňuje, takže až na místě zaplatíte vyplněním formuláře pro autorizaci kreditní karty; případy neplacení jsou velmi vzácné.

Nejnovější a nesporně nejkrásnější srub v oblasti je Rabothytta. Stojí na okraji ledovce Okstind, kam se dostanete po snadné trase od počátku stezky v údolí Leirskardalen, a nabízí úžasné výhledy na Helgeland. Naložte si batohy zásobami v supermarketu v nejbližší vesnici Korgen, a pak budete moct využít čistou a dobře vybavenou kuchyňku ve srubu na přípravu večeře, kterou si pak užijete s výhledem na ledovec. Těžko si lze představit uspokojivější zakončení dne v horách.