Kapitolská muzea
Kapitolská muzea, která založil papež Sixtus IV. v roce 1471, představují jednu z nejstarších sbírek umění v Evropě a jsou známá svou bohatou přehlídkou klasických antických soch. Mezi nimi vyniká Umírající Gal, římská kopie sochy z vítězného památníku, který vztyčil král Attalos Sotér z Pergamonu ve 3.stol. př.n.l., dále Kapitolská Venuše a dvě helénistická díla, Amor a Psýché a Opilá stařena. Nedávno zrekonstruovaná jezdecká socha Marca Aurelia, dříve umístěná před bazilikou Sv. Jana v Lateráně a jeden z největších počinů antického sochařství, dnes stojí za sklem ve dvoře. Na opačné straně náměstí se tyčí Palazzo dei Conservatori, který postavil Giacomo della Porta v letech 1564-1575 podle Michelangelova návrhu, a který ukrývá část Kapitolských muzeí. K významným exponátům patří fragmenty kolosální sochy (12 m) císaře Konstantina a etruská Kapitolská vlčice z 6. stol. př.n.l.. Také zde můžete spatřit známou bronzovou skulpturu Chlapec s trnem. Součástí paláce je Kapitolská obrazárna, kde uvidíte Ježíšův křest od Tiziana, Jana Křtitele od Caravaggia, Únos Európy od Veroneseho a obraz Romulus a Remus od Rubense.
Adresa: Piazza del Campidoglio, I-00186 Řím
Vatikánská muzea
Vatikánská muzea, která zabírají velkou část Vatikánského/Apoštolského paláce, zahrnují přední světové umělecké sbírky, které započal v roce 1506 papež Julius II.; ten vyznával renesanční ideály a začal sbírat antické umění. V průběhu staletí následující papežové přidávali další umělecká díla, která získali, a předměty spojené s činností římskokatolické církve. K dalším pracem, vytvořeným speciálně pro Apoštolský palác, patří Michelangelovy malby v Sixtinské kapli a místnosti, které vymaloval Raffael Santi. K dispozici jsou čtyři různé prohlídky muzeí, které jsou označeny čtyřmi odlišnými barvami.
Pinakotéka skýtá skvělý přehled vývoje západního malířství a můžete zde spatřit díla od Fra Angelica, Leonarda da Vinciho a Caravaggia. V dalších budovách se nachází největší sbírka antických soch světa, 18 sálů věnovaných etruské kultuře (umění a každodenní předměty), a celé sbírky map, tapisérií, ilustrovaných evangelií, kočárů a moderního náboženského umění (od autorů, jako je Rodin, Matisse, Dalí, Munch, Kandinsky a Rouault). Vatikánský komplex patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším místům ve „Věčném městě“, takže čekací fronty na vstupenky obvykle bývají dlouhé. Jednou z možností, jak se vyhnout čekání a přitom si spatřit nejslavnější místa a nejvýznamnější atrakce, představuje 3hodinová prohlídka Vatikánu, Sixtinské kaple a baziliky sv. Petra. Díky audioprůvodci se sluchátky budete mít k dispozici výklad o historii a významu uměleckých pokladů, které uvidíte.
Adresa: Viale Vaticano
Národní muzeum Diokleciánovy lázně (Terme di Diocleziano)
Lázně, které nechal postavit císař Dioklecián, byly ještě větší než Caracallovy lázně, jak můžete odhadnout podle toho, jak daleko od sebe se nacházejí dochované zbytky. Mnohé z nich byly začleněny do pozdějších budov, jako je Národní muzeum, Michelangelův kostel Santa Maria degli Angeli, kulatý kostel San Bernardo, Planetárium a ambit kartuziánského kláštera. Lázně zchátraly poté, co sem byl v roce 536 n.l. zastaven přívod vody. Římské národní muzeum (Museo Nazionale Romano) umístěné v části Diokleciánových lázní a v paláci z 19. století nabízí největší sbírku antického umění v Římě po Vatikánských muzeích. Mimořádná je především sbírka z Liviiny villy, kde spatříte mozaiky, štukování, fresky a nástěnné malby. K dalším atrakcím patří křesťanské i starší sarkofágy a řecké i římské skulptury, jako je Tančící dívka či Diskobolos z Porziana a Venuše Kyrénská ze 4. stol. př.n.l.. Sbírka Ludovisi ukrývá Ludovisiho trůn z 5. stol. př.n.l. a několik nádherných soch. Expozice představují historii, legendy a každodenní život ve starověkém Římě. Centrální komplex lázní, včetně tepidaria dlouhého 90 m, se zachoval díky tomu, že byl začleněn do kostela Santa Maria degli Angeli, který navrhl Michelangelo. Stavba pokračovala i po Michelangelově smrti a několikrát byla rekonstruována a upravena. Na konci 16. století byl v rotundě v rohu lázní zbudován kostel San Bernardo alle Terme s kopulí podobnou té u Pantheonu, ale o poloviční velikosti.
Adresa: Via le E. de Nicola 78, Řím
Andělský hrad
Andělský hrad (Castel Sant’Angelo), který nachal postavit císař Hadrián ve 2. století jako mauzoleum pro sebe a své následníky, je jednou z nejimpozantnějších budov, které se ze starověku dochovaly. Když byl Řím ohrožován germánskými kmeny, byla vybudována nová linie hradeb a strategicky umístěné mauzoleum se stalo součástí obranného systému coby nejmohutnější pevnost v Římě. V roce 1277 spojil papež Mikuláš III. hrad s Vatikánským palácem pomocí kryté chodby známé jako passetto. Papež Alexandr VI. z rodu Borgiů, který uplatňoval dobyvatelskou politiku, takže ochrana před útoky pro něj byla nutností, nechal chodbu opevnit stejně tak jako hrad pomocí čtyř rohových bašt. Původní kruhová Hadriánova stavba měla v průměru 64 m a výšku 20 m, stěny byly obložené travertinem a tufem a na vrcholu byly umístěny sochy. Během 1500 let budovu měnili a upravovali různí papežové jak kvůli obraně, tak pro reprezentaci, a nakonec se z ní stalo muzeum. V jeho 58 místnostech, z nichž některé byly vyzdobeny působivými nástěnnými malbami, jsou umístěny modely historické podoby budovy, sbírky zbraní, několik kaplí a pokladnice. Z horní plošiny se nabízejí nádherné výhledy. Dostanete se sem po Ponte Sant’Angelo, jednom z nejkrásnějším mostů ve městě, který postavil Hadrián v roce 136 n.l.; tři centrální části jsou původní. Papež Klement IX. zadal Berninimu, kterému bylo v té době už 70 let, aby vytvořil 10 postav andělů, které zdobí most; podle návrhu Berniniho pak byly vytvořeny jeho žáky v letech 1660-1668.
Adresa: Lungotevere Castello 50, Řím
Villa Farnesina
Villa Farnesina pocházející z 16. století reprezentuje všechnu honosnost a nádheru renesančního období v Itálii. Navrhl ji Baldassare Peruzzi a vyzdobili slavní umělci včetně Raffaela Santiho, Giulia Romana, Sebastiana del Piomba a dalších, kteří vytvořili dílo považované za jeden z nejharmoničtějších příkladů italského renesančního paláce. Papežové, kardinálové, knížata a diplomaté se zde bavili skutečně královským způsobem: prominentní hosté dostávali pokrmy na stříbrném nádobí zdobeném jejich vlastními ergy, které po hostině házeli do nedaleké Tibery (později byly pomocí sítě vyloveny). Na zdech a stropu loggie v zahradě paláce můžete spatřit scény z pověsti o Amorovi a Psyché, které namaloval Raffael Santi a jeho žáci Giulio Romano a Francesco Penni v roce 1517. Postavy na spandrelech jsou od Raffaela Santiho samotného. Jeho nádherná freska nymfy Galatey prchající před Kyklopy zdobí sál Sala di Galatea. Mistrovské dílo renesančního malíře Giovanni Antonia Bazziho (známého také jako Il Sodoma), Svatba Alexandra a Roxany, je umístěno v ložnici bankéře Agostina Chigiho.
Adresa: Via della Lungara, Řím
.
Villa Borghese (Galleria Borghese)
Rod Borghese nechal tuto vilu postavit na okraji Říma pro kardinála Scipione Caffarelli Borghese v letech 1613-1616. Vila s rozsáhlými pozemky, které zahrnují umělá jezera a zahradní pavilony, je dnes propojena se zahradami Pincio, čímž tvoří park patřící k největším v Římě. Museo e Galleria Borghese vystavuje sbírku starožitností, kterou vytvořil kardinál Borghese, spolu s pracemi, které zadal současným umělcům. V bohatě zdobené vstupní hale se nachází 5 fragmentů mozaiky z Torrenuovy znázorňující gladiátorské a lovecké scény, spolu s barokními stropními freskami od Mariana Rossiho. K předním sochařským díkům v muzeu patří Canovova socha Pauline Borghese coby Venuše (nejslavnější kus ve sbírkách), Berniniho David s prakem, Apollon a Dafné, Pravda odhalená časem a několik dalších jeho soch. Nacházejí se zde umělecká díla patřící k nejznámějším v Římě, kdy sbírka obrazů zahrnuje díla Raffaela Santiho, Botticelliho, Pinturicchia, Perugina, Dürera, Lotta, Caravaggia, Rubense, Correggia, Berniniho, Bassana, Van Dycka, Tiziana, Belliniho, Paola Veronese a Antonella da Messiny. Díky počtu uměleckých prací a proslulosti autorů se jedná o jedno z předních muzeí v Evropě.
Adresa: Piazzale del Museo Borghese 5, I-00197 Řím
Národní etruské muzeum (Museo Nazionale Etrusco di Villa Giulia)
Dlouho před Římany zde byli Etruskové, ale do 3. stol. př.n.l. je římská říše porazila a integrovala, přičemž doslova pohřbila etruskou kulturu pod svými novými městy. Rozsáhlá a vysoce rozvinutá starověká civilizace však pomalu vystupuje ze stínů a na mnoha místech v Toskánsku i jinde jsou dodnes nalézány krásné ukázky jejich umění a řemeslného umu. Přehlídka nálezů je vystavena v renesanční Ville Giulia, kterou nechal postavit papež Julius III. v polovině 16. století. Sbírka zorganizovaná podle období a místa zahrnuje skulptury, památníky, předměty z bronzu, nástroje, zbraně a šperky a představuje fascinující – ač zoufale nekompletní – obrázek života Etrusků. K nejznámějším artefaktům patří nadživotní socha Apollóna z Vejí a Sarkofág manželů, což je pohřební monument znázorňující pár v životní velikosti u stolu; obě skulptury jsou terakotové a pocházejí z 6. století př.n.l.. Z 5. stol. př.n.l. pak jsou tabulky z Pyrgi, zlaté listy popsané v etruštině a féničtině. I vila samotná je pěkná, stejně tak jako zahrady.
Adresa: Piazzale di Villa Giulia 9, Řím
Galerie Pamphilj
Sbírka v Palazzo Doria Pamphilj, kterou založil papež Inocenc X. v roce 1644 a dodnes je majetkem jeho rodiny, je považován za nejlepší soukromou sbírku v Římě. Více jak 400 obrazů a soch pochází z doby od 15. do 18. století a zahrnuje práce od různých umělců, jako je Caravaggio, Velàzquez, Lippi, Brueghel starší, Bernini, Correggio, Raffael Santi a Tizian. Největší zájem přitahuje Caravaggiův Odpočinek na útěku do Egypta, což je jeden z jeho nejvýznamnějších obrazů, a Tizianova Salome s hlavou Jana Křtitele. Samotný palác je úžasný, s vykládanými podlahami, stropy zdobenými freskami a honosnou barokní výzdobou v halách a galeriích. Hudební koncerty zde konané umožňují prohlídky paláce a návštěvníci mohou často pozorovat proces restaurování obrazů v konzervátorské dílně.
Adresa: Via del Corso, 305
Palazzo Barberini
Velký stavitel a mecenáš umění papež Urban VIII. (původním jménem Maffeo Barberini) měl to štěstí, že měl k dispozici dva nejvýznamnější architekty barokního období, Borrominiho a Berniniho, kteří pro něj pracovali během jeho úřadu v letech 1623-1644. Srovnáno se zemí bylo velké množství starých budov, aby udělaly místo pro nové, takže v Římě bylo oblíbené rčení „Quod non fecerunt barbari, fecerunt Barberini“ („Co nezničili barbaři, to zničil Barberini). Stavbu paláce započal v roce 1625 Carlo Maderna s pomocí architekta Borrominiho, a dokončil ji Bernini v roce 1633. Plán komplexu s obdélníkovými a oválnými schodišťovými šachtami, sériemi pokojů a státními apartmány ztělesňuje italské vrcholné baroko. Centrálním prvkem paláce je dvoupatrový Velký sál (Salone) se nástropní malbou Triumf Boží Prozřetelnosti od Pietra da Cortony, která měla především glorifikovat úřad papeže a Barberiniho rodinu. Palác je dnes sídlem Národní galerie umění (Galleria Nazionale d’Arte Antica) s díly od Fra Angelica, Piera della Francescy, Pietra Perugina, Il Sodomy, Tintoretta, Pietra da Cortony a dalších. K hlavním atrakcím patří La Fornarina od Raffaela Santiho, Tizianova Venuše a Adonis, Caravaggiův Narcis, F. Lippiho Madona s Dítětem a 3 díla od El Greca.
Adresa: Via delle Quattro Fontane 13, Řím
Palazzo Venezia
Přestože v paláci Palazzo Venezia, dokončeném v roce 1491, dnes sídlí dvě vynikající muzea, mnoho lidí ho zná především kvůli Mussoliniho balkonu, z kterého v době fašistického režimu Mussolini řečnil před davy. Palác byl jeho oficiálním sídlem až do jeho pádu na konci II. světové války. V letech 1594-1797 patřil palác s masivní fasádou a věží Benátské republice, což mu vyneslo jeho jméno. Dnes je zde umístěno Muzeum Palazzo Venezia a Národní ústav archeologie a dějin umění a často slouží k dočasným výstavám umění. Palazzo Venezia Museum nabízí různé sbírky, které zahrnují dřevěné a mramorové skulptury, zbraně, textilie, tapestrie, obrazy, terakotové modely, rané tisky, porcelán a sklo. Ty pocházejí z mnoha různých období a kultur. Možná nejpřekvapivější je velká sbírka koptských textilií (z Egypta) a mapa světa v sále Sala del Mappamondo.
Adresa: Via del Plebiscito 118, Řím
Neronův Zlatý dům (Domus Aurea)
Požár Říma v roce 64 n.l. (za který však Nero nebyl odpovědný, i když to legendy tvrdí), přišel ve skutečnosti Neronovi velmi vhod. Na velké ploše, kterou oheň uvolnil, naplánoval císař postavit obrovský okázalý palác zabírající větší plochu než má současný Vatikán. I když ambiciózní projekt nebyl nikdy dokončen, vykopávky v době renesance vynesly na světlo velký počet fresek, mramorových soch a dalších prací, které inspirovaly renesanční umělce, jako byl Pinturicchio, Ghirlandaio a Raffael Santi; ti často napodobovali ozdobné motivy na antických zdech, které byly v té době považovány za jeskyně. Teprve nedávno vykopávky odhalily celý rozsah místností, jejíž stěny byly obloženy krásným mramorem a vyzdobeny zlatem a drahými kameny, díky kterým byl komplex nazýván Domus Aurea (Zlatý dům). Je ironii, že právě pokusy Neronových následovníků pohřbít jeho luxusní domov v zemi, přispěly k jeho uchování do dnešného dne. Pomocí virtuální technologie dnes stavba ožívá, počínaje projekcí původních plánů paláce a konče rekonstrukcí celého prostoru s atriem. Protože se ale jedná o aktivní vykopávky, je lokalita obvykle přístupná pouze o víkendech, a vždy jen určitá část. každá část této úžasné stavby ale stojí za to, abyste ji spatřili!
Adresa: Via della Domus Aurea, Řím
Galerie moderního umění
Celkem 70 místností v rozsáhlé Národní galerii moderního umění (Galleria Nazionale d’Arte Moderna) vystavuje největší sbírku prací italských malířů a sochařů 19. a 20. století. I když práce představují přehlídku italské i zahraniční malby a sochařství do roku 1800, nejsou zde zastoupeny všechny hlavní postavy a u vystavených autorů zde nejsou vždy jejich nejvýznamnější díla. V každém případě se však jedná o působivou sbírku, která představuje některé méně známé, ale přitom klíčové umělce, včetně těch z italské impresionistické školy Macchiaioli. Tato skupina malířů exteriérů z Toskánska je zastoupena skulpturami od Marina Mariniho a Giacoma Manzù a obrazy od Giorgia de Chirica. Je zajímavé srovnat práce italských umělců s pracemi jejich současníků z jiných zemí. Z ne-italských umělců k významným patří Degas, Cezanne, Mondrian a Van Gogh (který je zde zastoupen svým obrazem Zahradník). Nenechte si ujít krásný dvůr galerie, kde spatříte dílo Héraklés lučištník od Antoine Bourdelle stojící mezi břečťanem a růžemi.
Adresa: Viale delle Belle Arti 113, Řím