Zvláštní, mimozemsky působící stvoření šířící se ve světových oceánech je prakticky nesmrtelné. Jedná se o turritopsis dohrnii, „nesmrtelnou medúzu“, která se může ve stresu vyhnout smrti způsobem podobným zpětné proměně motýla v housenku. Medúza se vrací do stadia polypu podobajícího se korálu, a pak z ní znovu vzniká medúza, takže úplně obejde smrt.
Až v 90. letech 20. století si vědci začali uvědomovat, jak úžasný je tento malý mořský živočich, nazývaný také medúza Benjamina Buttona. Může nesmrtelná medúza poskytnout stopy, jak bojovat s rakovinou, nebo dokonce odhalit tajemství nesmrtelnosti? Myšlenka to není zdaleka nová. Ve skutečnosti sahá zpátky několik tisíciletí až k jedné z nejstarších zaznamenaných literárních prací.
Klíč k nesrtelnosti podobný korálu se vznáší v oceánech
Mnoho vědců dnes pochybuje, že by bylo možné klíč k nesmrtelnosti najít u medúz. Jeden z předních světových odborníků si však myslí něco jiného. Shin Kubota z Kjótské univerzity v Japonsku, má velké naděje:
„Aplikace (procesů od) medúz turritopsis na lidské bytosti je nejúžasnější sen lidstva,“ řekl Kubota novináři z New York Times. „Až zjistíme, jakým způsobem se medúza omlazuje, mohli bychom dosáhnout úžasných věcí. Podle mého názoru se budeme vyvíjet a staneme se nesmrtelnými.”
Kubota je jedním z mála lidí na světě, kteří více jak 15 let udržovali populaci medúz v zajetí. Přestože se medúzy mohou v určitých stresujících podmínkách vyhnout smrti, obecně je obtížné je udržovat uměle. Další odborník, dr. Maria Pia Miglietta z Texaské univerzity A&M, medúzy studuje. To, co se dozvěděla o procesech u medúzy turritopsis, považuje za „Svatý grál regenerativní medicíny.“
Odemknutí sil transdiferenciace
Nesmrtelná medúza může proměnit své buňky prostřednictvím transdiferenciace. Tak se její svalové buňky promění v nervové, ve spermie či vajíčka. Transdiferenciace ale nefunguje jen u medúzy a byla experimentálně navozená také u myší. A lidé mají podobné schopnosti ve svém těle v kmenových buňkách. Až vědci jednou důkladně prozkoumají turritopsis dohrnii a kmenové buňky, možná lidé objeví, jak obejít stádium kmenové buňky a odemknout její transformační schopnosti. Tak je možné, že jednoho dne lidé budou schopni obnovit svoji mladí podobu.
Ve starověkém textu bylo objeveno tajemství nesmrtelnosti
Otázky týkající se toho, zda mohou lidé dosáhnout nesmrtelnosti, zní trochu jako ze science fiction. Tato myšlenka je však prastará a lidstvo si ji klade už celá tisíciletí – objevuje se už ve starověké babylonské mytologii. V Eposu o Gilgamešovi, který je starý minimálně 5000 let, se král Uruku Gilgameš dozví tajemství nesmrtelnosti. Je pozoruhodné, že popis připomíná nesmrtelnou medúzu, která se pomalu šíří světem v zátěžích lodí.
Gilgameš, Utanapištim a hledání věčného života
V Eposu o Gilgamešovi se píše, že se Gilgameš vydá hledat věčný život. Při hledání se poradí s velkým mudrcem jménem Utanapištim, což je jediný člověk, který přežil velkou potopu světa. S manželkou zachránili zvířata i lidi ve velké lodi, kterou postavili. Ano, zní to stejně jako biblický příběh Noema, ale tenhle je starší. Časopis Time připomenul podobnosti mezi Gilgamešem a Noemovou archou v recenzi filmu o Noemovi z roku 2014:
„Sumerský Epos o Gilgamešovi je starý asi 5000 let a je to pravděpodobně nejstarší psaný příběh na Zemi. Mluví se v ní o velkém mudrci Utanapištimovi, který dostane varování o hrozící potopě; tu rozpoutají hněvající se bohové. Postaví velkou loď kruhového tvaru, zpevní ji dehtem a smolou, a shromáždí sem své příbuzné, zvířata a plodiny. Poté, co přečkal bouře trvající několik dní.Utanapištim – tak jako Noe v Bibli – vypustí ptáka, aby našel suchou zemi.“
Tak jako Noe i Utanapištim přežije, a pak ho i s manželkou bůh Enlil odmění nesmrtelností. Tak se stanou předky nové lidské rasy.
Tajemství na dně moře
Znal Utnapištim, který získal nesmrtelnost od bohů, tajemství nesmrtelnosti? Když Gilgameš nesmrtelného mudrce konečně nalezne, dozví se, že tajemství spočívá na mořském dně. Nejprve řekne Utanapištim Gilgamešovi, že nesmrtelnost mohou dát jedině bohové. Pak ale připustí, že existuje způsob, jak se omladit a vrátit do mladšího stavu. Řekne Gilgamešovi o rostlině na dně oceánu, která může odhalit tajemství delšího života, ne-li rovnou nesmrtelnosti. Tak Gilgameš vyrazí na cestu nalézt „rostlinu, která vypadá jako trnitý keř“ (někdy se překládá „korál“). Tu však později ztratí – kvůli hadovi.
„Gilgameš získá rostlinu tak, že si k chodidlům přiváže kameny, což mu umožní chodit po dně moře. Má v plánu rostlinu použít na omlazení starců ve městě Uruk a pak i sebe. Bohužel rostlinu položí na břehu jezera, když se jde koupat. Tam ji ukradne had, který od té doby svléká starou kůži, a tak je zrodí znovu.“
Gilgameš se musí naučit žít se svou smrtelností a zemře bez toho, aby odemkl tajemství mořského korálu.
Stane se dávný příběh skutečností?
Může jeden z nejstarších příběhů světa mluvit o nesmrtelné medúze? Když je medúza zraněná, může spadnout na dno moře. Tam se z ní stane blob, který se promění v polyp podobný rostlině. Skutečně existuje nápadná podobnost mezi příběhem o Gilgamešovi a fakty u nesmrtelné medúzy.
Možná jednoho dne vědci objeví tajemství omlazení nebo léčby rakoviny a nemocí mozku, snad i nesmrtelnost. Vědci už zjistili, jak přeprogramovat buňky u dospělých myší a vytvořit z nich mladé kmenové buňky. Také zjistili, že medúza může být jeden z našich nejvzdálenějších předků ve vývoji, to znamená kořen Strom života…