Technologie vs. lidská práva při boji s koronavirem

Technologie vs. lidská práva při boji s koronavirem 1

Mohou lidská práva přežít covid-19? Vzhledem k tomu, že virus nás pravděpodobně zasáhne v několika vlnách i během příštích let, vlády zemi zápasí s tím, jak minimalizovat úmrtnost, dokud nebude vyvinuta vakcína.

Mnoho z nás si už zvyklo praktikovat společenský odstup, přesto někteří tvrdí, že to samo nestačí. Analytici ukazují na Čínu, Izrael, Singapur, Jižní Koreu a Taiwan jako na vzory při boji proti šíření SARS-CoV-2, které navrhují komplexní nabídka technik.

Zdá se, že rozšířené testování, příprava a dostatečně vybavený zdravotnický personál jsou pouze začátkem při snaze o poražení nemoci, jako je covid-19. Invazivní metody, jako jsou aplikace na sledování, technologie rozpoznávající tváře, sledování platebních transakcí, použití dat z mobilů, videozáznamy a zveřejňování detailních informací o nakažených osobách představuje další prostředky, pomocí kterých mohou vlády jednat. Takové techniky ale porušují klíčové hodnoty liberálního demokratického režimu. Práva na svobodu pohybu, na soukromí, nově vznikající práva týkající se ochrany a dat a „právo být zapomenut“, to vše je ohroženo invazivními akcemi, které vlády použily. Avšak – vzhledem k výzvám způsobeným covid-19 – mají vlády zemí na výběr?

Lidská práva jsou sice v jazyce globální politiky všudypřítomná, ale jejich trvalost závisí na akcích jednotlivců i jejich vlád. To jsme viděli na případu v roce 2018, když se Kanada postavila proti uvěznění aktivistů za lidská práva v Saudské Arábii.

Koronovirus mění, jak žijeme, pracujeme a používáme technologie

 

Mocenský posun

Špičkové technologie dnes fungují díky umělé inteligenci (AI) a tzv. Velkým datům (Big Data). Technologie v podstatě posunují rozdělení moci mezi jednotlivými lidmi, kteří poskytují data, a entitami, které jejich data použijí. Už mnoho bylo napsáno na téma „Google nás zná lépe než my známe sami sebe“. Méně však bylo řečeno o tom, jak AI a Velká data nabízejí vládám příležitosti k omezení lidských práv.

Pohroma, jako je pandemie covid-19, nutí liberální demokracie konfrontovat napětí mezi ochranou práv jednotlivce a existenční hrozbou pro naše kolektivní právo na zdraví. Demokracie má samozřejmě také své nástrahy a obecně jsou lepšími ochránci a obhájci lidských práv než ne-demokracie. Avšak překvapivá rychlost šíření covid-19 ukázala některé ze  silných stránek demokracie (obezřetnost, reprezentace, odpovědnost) jako pomalé a v některém smyslu brzdící reagování na virus.

Existující technologie mohou být použity na podpoření vládních reakcí. Sledování odezvy (ping) z věže pro mobilní telefony a polohy GPS použily některé vlády při prosazování karantény. Společnosti Apple a Google spolupracují na aplikaci, která používá Bluetooth a má varovat lidi, že byli v kontaktu s případem pozitivním na covid-19. Podobné aplikace existují také v Singapuru a v některých evropských zemích.

Některá americká města sdílejí podrobnosti o zdraví osob s covid-19 mezi zdravotními zařízeními a institucemi. AI už byla užitečná v mnoha směrech při boji s covid-19, od laboratoře pro stanovení pacientovy diagnózy, přes léčbu a analýzu nemoci samotné, až po pomoc epidemiologům při vytvoření modelu pohybu a dalšího vývoje viru. Tyto technologie spoléhají na Velká data, která představují napětí především v liberálních demokraciích. Využívání technologií v boji s covid-19 může zefektivnit úsilí vlád především v případě pandemie, kde je v sázce hodně. Ale jejich dopady na práva v době po pandemii mohou být nevratné.

Přestože je věnována péče ochraně dat týkajících se soukromí a polohy, taková ustanovení mají k dokonalosti daleko. Na konci dne se data někde uloží, takže jsou potenciálně zranitelná vůči hackerům. Vlády musí dosáhnout rovnováhy mezi reakcí na pandemii a ochranou klíčových lidských práv.

 

Veřejná politika a soukromí

Aktu rovnováhy je obtížnější dosáhnout pro demokracie kvůli jejich hodnotám a závazku dodržovat právo na soukromí. Takové zájmy ale nejsou nic nového: covid-19 jednoduše přináší jejich význam do popředí a centra veřejné politiky. Krize ukazuje symbiózu Velkých dat a AI při poskytování relevantních informací, podle kterých mohou vlády jednat. Použití přitom může být lákavé a problematické vzhledem k povaze technologie.

Kromě práva na soukromí a ochranu dat nezačaly vlády ještě bojovat s předsudky a diskriminací, které jsou zabudovány do algoritmů, které AI používá. Tyto problémy představují rafinovanější, ale neméně významné hrozby vůči vývoji lidských práv. Vzhledem k tomu, že investice do AI probíhají pozoruhodnou rychlostí přesto, že jsme často v domácí izolaci, její užitečnost při pandemii v ještě formativních stádiích by nás měla zastavit.  

V současnosti je oblast AI většinou ovládaná zájmy korporací. Tento vývoj také ukazuje, že vlády musí jednat, a to záměrně a pečlivě vzhledem k povaze technologie.