Velká čínská zeď

Velká čínská zeď 1

Velká čínská zeď, která je jedním z novodobých divů světa, je na seznamu památek UNESCO od roku 1987. Jako obrovský drak se vine ve směru východ-západ napříč pouštěmi a travnatými pláněmi, skrz pohoří a náhorní roviny, a její délka činí přibližně 21 196 km.

Její historie je dlouhá asi 2700 let a některé úseky jsou dnes v troskách nebo zmizely. Velká čínská zeď je však jednou z nejatraktivnějších památek světa díky své architektonické velkoleposti i historickému významu. Byla postavena během 2500 let, od Období jar a podzimů (770–476 př.n.l.) do roku 1878 (pozdní období dynastie Čching).

Navštívit Velkou čínskou zeď je při návštěvě Číny nutností. Na celé obrovské délce zdi patří Peking (část poblíž Pekingu) k nejlepším tipům pro návštěvníky, a to díky dobré údržbě zbytků zdi z doby dynastie Ming. Úseky Badaling a Mutianyu jsou vhodným cílem, pokud chcete vidět úhlednou kompletní zeď a signální věže, zatímco úseky Jinshanling a Simatai nabízejí náročné pěší trasy s otevřenou divokou scenérií.

 

Úseky Velké čínské zdi

Zeď byla z velké části postavena v období dynastie Ming (1368 – 1644). Začínala v Hushanu na východě k průsmyku Ťia-jü a směrem na západ vedla skrz Liaoning, Hebei (Che-pej), Peking,  Tianjin (Tchien-ťin), Shanxi (Šan-si), Inner Mongolia, Ningxia (Ning-sia), Shaanxi (Šen-si), Gansu (Kan-su) a Qinghai (Čching-chaj). Zde je přehled nejznámějších úseků, abyste mj. mohli lépe pochopit rozmanitost a neuvěřitelnou pestrost scenérií, kterými Zeď prochází:

  • Badaling (Pa-ta-ling)
  • Mutianyu
  • Juyongguan (Ťü-jung)
  • Simatai
  • Jinshanling (Ťin-šan-ling)
  • Huanghuacheng
  • Shanhaiguan
  • Yanmenguan
  • Jiayuguan (Ťia-jü-kuan)
  • Yumenguan („Nefritová brána“)
  • Jiankou
  • Gubeikou
  • Huangyaguan
  • Yangguan
  • Zhenbeitai

 

Historie a význam 

Pozoruhodná je proměnlivost Zdi během říší/dynastií Čchin, Chan a Ming. Stavba Zdi započala v tzv. Období jar a podzimů a Období válčících států coby obranné opevnění, na kterém se podílely tří čínské státy: Yan, Čou a Čchin. Během pozdějších dynastií neustále procházela rozšiřováním a opravami. Začala jako nezávislé úseky zdi pro různé státy a Velkou čínskou zdí se stala až za dynastie Čchin. Císař Čchin Š’-chuang-ti pokračoval v propojování úseků zdi, aby lépe odrážela útoky Hunů ze severu. Od té doby Zeď slouží v historii čínského národa jako symbol.

Stavba čerpala materiál převážně z místních zdrojů a velká armáda pracovníků zahrnovala vojáky, vězně i místní lidi. Výsledek pak ukazuje na moudrost a houževnatost obyvatel Číny.

Velká čínská zeď, která se skládá nejen ze samotné zdi, ale také ze signálních věží, průchodů atd., fungovala jako komplexní účinná vojenská obranná linie, která chránila čínskou centrální planinu před útoky severních kočovných kmenů.

Zeď také zasahuje do velké části čínské kultury, stala se součástí čínské mytologie a symboliky. Nejznámější pověst vypráví o zřícení úseku Zdi zaviněném paní Meng Jiangnu, která hořce plakala nad smrtí svého manžela, který zemřel při stavbě Zdi. Tato pověst se dostala do učebnic, lidových písní i tradiční opery.

Organizace nazvaná Akademie pro Velkou čínskou zeď provedla průzkum 101 úseků Zdi v různých provinciích a v prosinci 2002 prohlásila, že přírodní síly i poškození způsobené lidmi vedou postupnému ubývání Zdi, ze které pouze necelých 30% zůstává v dobrém stavu. Organizace proto vyzvala k větší ochraně této pro Číňany mimořádně významné památky.