Koronavirus vs. změna klimatu

Koronavirus vs. změna klimatu 1

Nakupování potravin online a konference prostřednictvím Zoom budou pokračovat i po pandemii – bude to ale stačit k zastavení změn klimatu?

Američané jsou obecně během pandemie covid-19 více doma, ať už to jejich stát vyžaduje nebo nevyžaduje. Jedním z důsledků je podstatný pokles emisí skleníkových plynů, který je až o 7 % nižší v roce 2020 oproti 2019. Důležité ale přitom je, zda budeme schopni udržet emise na této úrovni, až pandemie skončí a lidé se vrátí k obvyklému životnímu stylu.

Kromě toho, že mnoho Američanů pracuje a komunikuje na dálku pomocí technologií místo toho, aby denně dojížděli do práce, si také více lidí objednává potraviny s rozvozem. Prodej potravin online v USA vzrostl ze 4 mld. USD v březnu na rekordních 7,2 mld. USD v červnu.

Obvykle máme dojem, že nejpohodlnější verze je také ta nejekologičtější. Možná Vás napadne, že lidé objednávající si dovoz potravin online ve skutečnosti životnímu prostředí spíše škodí. Výzkum však ukázal, že když vozidla vyřizují objednávky pro více domácností – a právě tak funguje Amazon Fresh a jiní – je to podstatně lepší pro životní prostředí než když se mnoho lidí individuálně vydá autem na nákupy. Jedno rozvážkové vozidlo obstará při jedné cestě několik domácností a zároveň jede nejkratší a nejrychlejší trasou ke každému zákazníkovi. Díky tomu je systém značně efektivní a může omezit uhlíkové emise spojené s nákupem potravin o 25-75 %. (To však neplatí u některých jiných služeb, jako je např. Instacart, kde jeden řidič veze potraviny pouze pro jednu osobu; pokud nevyřídí více úkolů během jedné cesty, nepřináší žádný ekologický prospěch.)

Jesse Keenan, docentka architektury a vědkyně na univerzitě Tulane v New Orleansu, která rozsáhle studovala ekologickou udržitelnost, říká, že objednat si dovoz potravin také není ekologičtější, pokud v ten samý den vyjedete autem vyřizovat jiné pochůzky. V takovém případě byste měli mít někoho, kdo obstará některé z Vašich více pochůzek.

Co se týče práce na dálku, nemusí nutně nastat situace, že se všichni vrátí zpět do své kanceláře, až pandemie skončí. Dnes, kdy si řada lidí zvykla pracovat z domova a dokázala svým zaměstnavatelům, že přitom může být stejně produktivní jako v kanceláři, mohou mnohé společnosti a firmy chtít pokračovat v tomto systému, ve kterém budou zaměstnanci část – nebo celou – pracovní dobu pracovat na dálku.

To by byla dobrá zpráva pro životní prostředí a konečné zisky či ztráty společností. Mikhail Chester, docent civilní, environmentální a ekologicky udržitelné techniky na Arizonské státní univerzitě, k tomu říká, že si dovede představit, že v některých firmách budou zaměstnanci nadále pracovat z domova z úsporných důvodů.

„V současnosti máme společnosti, které si pronajímaly kancelářské prostory — měly prostory v nájmu, nájem vypršel, všichni zaměstnanci doteď pracovali z domova — a pravděpodobně rozhodnou, že pronajímání fyzických prostor není až tak nezbytné.“

Docent Chester dodává, že práce a nakupování jsou pouze dvě z mnoha aktivit, které mohou lidé provádět online, i když to nebude přímo nutnost. Před pandemií prý často letecky cestoval na konference a setkání s vědeckými kolegy, teď ale provádí totéž virtuálně, což může pokračovat i po pandemii.

Podle docentky Keenan může dopad toho, že více lidí pracuje z domu místo cestování do kanceláře nebo jiného „kamenného“ provozu, záviset na místě, kde žijí, protože ve velkých městech mnoho lidí využívá veřejnou dopravu místo dojíždění autem.

 „Problém je, že zaměstnání zakládající se na službách, která je možné provádět i z domova, jsou neúměrně častější ve velkých městech, kde lidé často využívají hromadnou dopravu. Ale malé snížení – i ve městech – může přispět ke snížení emisí. Myslím si, že méně cestování za prací se spíše započte do souhrnného dopadu. Díky aplikaci Zoom se může pořádat méně fyzických konferencí a pracovních cest, a tím se předejde leteckému cestování, které produkuje velké množství uhlíku.“  

Podle Michaela Manna, profesora atmosférické vědy na Pensylvánské státní univerzitě a vedoucího odborníka na změny klimatu, nastanou některé dlouhodobé změny v tom, jak lidé přistupují k práci a k dalším aktivitám, až pandemie skončí. Nemyslí si však, že dlouhodobé změny nepostačí k zastavení změn klimatu.

„Nakonec změny osobního životního stylu nepřinesou podstatné snížení uhlíku. I při masivním omezení cestování a ekonomické aktivity kvůli pandemii covid-19 uvidíme letos snížení emisí uhlíku max. o 5 %. Museli bychom snížit tyto emise o více jak 7%, a to každý rok v příštím desetiletí a dále, pokud chceme udržet náš „uhlíkový rozpočet“ a vyhnout se nebezpečnému oteplování planety až o 1,5 °C.”

Je důležité, aby lidé žili ekologicky udržitelněji, a to bychom měli podporovat všemi možnými způsoby. Ale k tomu, abychom zastavili změnu klimatu, podle profesora Manna potřebujeme rozsáhlejší změny ve fungování společnosti. Podle něj musíme „dekarbonizovat“ veškeré způsoby dopravy a celkově přejít od fosilních paliv k jiným ekologicky udržitelným.

Skutečnost, že jsme letos mohli zaznamenat tak velký pokles uhlíkových emisí, je jedna z dobrých věcí, které vzešly z hrozné pandemie, které teď čelíme, a celkově pokles zřejmě přetrvá, dokud bude pandemie představovat vážný problém. To nám může poskytnout potřebný čas, abychom si mohli dát dohromady plány týkající se změny klimatu. Ale pokud skutečně porazíme změnu klimatu, bude to vyžadovat mnohem více než jen změny každodenního života lidí. Bude to znamenat velké změny v ekonomice a v pohonu věcí, které užíváme.

 „Hlavní lekcí je, že samotnou změnou osobního chování nedosáhneme omezení, jaké potřebujeme,” říká profesor Mann. „Potřebujeme podstatnou změnu systému, a to znamená mimo jiné politické pobídky. Těch nedosáhneme, pokud nebudeme hlasovat pro politiky, kteří pracují v našem zájmu místo zájmů znečišťovatelů.“ 

Testování na covid