Kdo se vydá na cestu do Peru, určitě by neměl odcházet bez návštěvy starobylého města Machu Picchu, které leží ve výšce 2400 metrů nad mořem. Navzdory nadmořské výšce se zde v minulosti pěstovalo ovoce, kukuřice, brambory či koka. Místo mělo nedobytný charakter, protože ho obklopovala řeka Urubamba a tyčící se hora Huayana Picchu.
Inkové byli v nebezpečí, protože v roce 1536 jejich ohrožovaly Španělé, kteří město dobývali a postupně vyvražďovali místních obyvatel. V roce 1572 španělští dobyvatelé zcela zvítězili. Místo však na delší dobu skončilo smutně, protože bylo zarostlé tropickým pralesem, který se bujně rozrůstal. Machu Picchu bylo pohlceno vegetací a upadnutí do zapomnění.
Jak je tedy možné, že znovu ožilo? Přesuneme se o pár stovek let později. V roce 1911 se rozhodl Američan Hiram Bingham, že chce najít poslední město Inků. Natrefil na kopy kamení, což vzbudilo jeho zájem. Netušil, že se mu podařilo najít velký objev. Postupně začal odhalovat chrámy, skály, terasy a pyramidu. Všechny stavby byly naplánovány a postaveny tak, aby na ně svítilo Slunce během letního slunovratu. Inkové se obecně orientovali podle pohybu Slunce, proto můžeme tuto památku nazvat i slunečním městem.