NASA testuje jaderný reaktor pro astronautů na Marsu

Prvotní testy kompaktního reaktoru v americké Nevadě byly úspěšné.

Elon Musk chce poslat prvních lidí s nákladem na Mars již v roce 2024 . Dlouho a hodně říká, že chce vytvořit podmínky pro první základnu na rudé planetě . O tom, odkud by obyvatelé Marsu vzali energii, říká už méně. Spolehlivé zásobování základny energií je jedním z hlavních problémů, který musí muskovit firma SpaceX vyřešit dříve, než lidí na Mars pošle.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) právě teď v Nevadské poušti úspěšně testuje jaderný reaktor Kilopower, který by první základnu na Marsu pohánět opravdu mohl.

Reaktor splňuje základní parametry pro zařízení putující do vesmíru. Je malý, poměrně lehký, jednoduchý a má málo pohyblivých součástek. Využívá přitom technologii, která je známá již několik desetiletí.

Jeho využití by nemuselo být omezeny jen na Mars . Je navržen tak, aby se dal přizpůsobit i pro budoucí robotické či lidské průzkumné vesmírné mise na měsících či jiných tělesech.

Množství výhod

Jeden reaktor Kilopower by podle NASA dokázal nepřetržitě alespoň deset let generovat energii deset kilowattů. Čtyři reaktory by měly představovat dostatečně výkonný zdroj energie na vybudování základny na planetě.

„Kompaktnost a robustnost Kilopoweru nám umožní přinést na Mars v jediném modulu několik jednotek, které poskytnou desítky kilowattů energie,“ řekl podle webu Engadget Steve Jurczyk z NASA.

Reaktor by kromě dodávek energie pomohl při výrobě kyslíku a čištění vody. Co je však stejně důležité, reaktor by ještě před příchodem lidí vytvořil dostatek tekutého kyslíku a pohonných hmot, které by pak použili na návrat zpět.

Jednou z hlavních překážek plánování misí na Mars je totiž problém paliva. Pokud by raketa musela nést palivo na cestu tam i zpět, její konstrukce by se výrazně prodražila a zkomplikovala. Inženýři proto hledají způsoby, jak na Marsu bezpečně dotankovat raketové palivo.

Kilopower využívá štěpnou jadernou reakci. Teplo, které při reakci vznikne, se sodíkovými tepelnými trubicemi přenáší do Stirlingova motoru. Teplo následně zahřívá plyn v motoru, který tlačí na písty motoru a vzniká elektřina.

Výhodou Kilopoweru je kromě velikosti a jednoduchosti i spolehlivost, přičemž na rozdíl od jiných zdrojů energie nepotřebuje mnoho pohonných hmot.

Množství dostupného slunečního světla se na Marsu mění s obdobími, přičemž pravidelné písečné bouře mohou trvat i měsíce, čili získat energii ze Slunce by bylo náročné, nemluvě o způsobu dopravy panelů na rudou planetu.

Stejně by to platilo, kdyby se lidé vydali na Měsíc, na kterém by studená lunární noc trvala přibližně čtrnáct dní.

Plné testování v březnu

Testování reaktoru, které začalo v listopadu minulého roku, se podle NASA skončilo úspěšně. Představitelé úřadu uvedli, že testování plně funkční jednotky se začne v polovině nebo na konci března.

„Chceme zdroj energie, který zvládne extrémní podmínky. Kilopower nám zpřístupní celý povrch Marsu, včetně severních zeměpisných šířek, kde by se mohla nacházet voda,“ vysvětluje Lee Mason, který v NASA řídí výzkum energetických zdrojů.