Dolmen de Guadalperal – magalitický kruh na řece Tajo

Dolmen de Guadalperal - magalitický kruh na řece Tajo 1

Ustupující hladina odhalila megality staré 5000 let

V roce 2019 bylo léto patřící k nejteplejším a nejsušším v celé Evropě. Sucha napáchala mnoho škod zemědělcům, ale také přinesla jeden zajímavý objev: vynořil se celý megalistický kruhu Dolmen de Guadalperal starý asi 5000, který byl předtím skryt pod vodní hladinou. Kameny, které pocházejí z II. a III. tisíciletí př.n.l., představují sluneční chrám na břehu řeky Tajo v Peraleda de la Mata ve španělském vnitrozemí. Naposledy ho místní lidé viděli před asi 60 lety, než byla oblast za Frankovy éry zaplavena a vznikla zde přehrada.

Mnozí srovnávají tajemné kameny k prehistorickému monumentu v anglickém Stonehenge:  

„Celkem 144 kamenů, z nichž některé jsou vysoké až 2 m a zdobené rytinami plazů, je uspořádáno v kruzích, tak jako ve Stonehenge. Ani zde není přesně známo, kdo je postavil a za jakým účelem.“

Angel Castaño, který je členem kulturní asociace Raíces de Peralêda, doufá v zachování kamenů a lokality, tak jak byly objeveny:

„Stavba byla možná budována celá tisíciletí ze žuly dopravované sem ze vzdálenosti mnoho kilometrů. Tak jako u Stonehenge se patrně jednalo o sluneční chrám a pohřebiště. Lokalita měla náboženský i ekonomický účel, protože leží na jednom z mála míst v řece, kde ji bylo možné přejít, takže tu bylo i jakési centrum obchodu.”

Rytiny hadů na megalitech také měly svůj specifický význam. Castaño říká: „Byl to drak, který chrání poklad, strážce posvátné zóny, která měla stálý náboženskou i ekonomický význam, protože se nacházela v místě brodu nazývaného Alarza, což byl strategický přechod přes Tajo.“

A kdo postavil tuto úžasnou megalitickou stavbu? Věci říkají, že nejspíš Keltové, kteří žili v Iberii před asi 5000 lety. Bohužel probíhá zde však závod s časem, abychom mohli tento úžasný archeologický objev zachránit. Až přijdou deště, chrám zřejmě znovu ocitne pod vodou. Castaño vysvětluje, proč on i ostatní pracují rychle, aby pokud možné zachránili místo před opětovným zaplavením:

„Pokud tuto příležitost promeškáme, bude to trvat další roky, než se kameny znovu vynoří. A protože jsou žulové kameny porézní, už teď jsou na nich patrné známky eroze a praskliny. Proto pokud nepodnikneme teď nic, může být už pozdě.“