ŘEČ TĚLA – NEJČASTĚJŠÍ CHYBY, KTERÝCH SE DOPOUŠTÍME PŘI SEZNAMOVÁNÍ  S NOVÝMI LIDMI (2)

ŘEČ TĚLA - NEJČASTĚJŠÍ CHYBY, KTERÝCH SE DOPOUŠTÍME PŘI SEZNAMOVÁNÍ  S NOVÝMI LIDMI (2) 1

Nejen vytříbený konverzační styl vám pomůže uspět při navazování nových kontaktů. I naoko obyčejné detaily, jakými jsou postoj těla či gesta, o vás dokážou lidem hodně prozradit. Navíc mohou ovlivnit úspěšnost vaší komunikace s novými lidmi.

V první části jsme si řekli o nejčastějších chybách při navazování očního kontaktu, který také tvoří důležitou součást řeči těla. V této části si rozebereme další projevy neverbální komunikace – dodržování osobního prostoru mezi komunikačními partnery a správný postoj těla.

Dostatek osobního prostoru

Problematikou osobního prostoru se zabývá proxemika, přičemž tato disciplína obsahuje i společenské normy, jaké vzdálenosti by měly komunikační partneři během rozhovorů dodržovat. Těmito otázkami se zabýval antropolog Edward T. Hall, který vymezil specifické zóny vzdálenosti pro různé situace. Například při komunikaci s dobrými přáteli jsou lidé od sebe vzdáleni obvykle na půl metru. Při lidech, které velmi dobře neznáme, případně se s nimi snažíme navázat kontakt, se doporučuje dodržet vzdálenost 1,5 až 2 metrů. V takovém případě nezasáhneme do osobní zóny druhé strany.

Jak však poznat, zda nenarušuje něčí osobní prostor? Většina lidí velmi rychle zareaguje, když překročíte jejich „mez tolerance“. Nejčastěji můžete během konverzace zpozorovat ústup o krok dozadu, mírně couvnutí nebo přešlapování na místě, či odvrácení obličeje během rozhovoru.

Jiná situace nastává, jestliže s potenciálním obchodním partnerem nebo známým sedíte v podniku za stolem, který nenabízí dostatek osobního prostoru. Tehdy mnoho lidí, ačkoliv si to neuvědomuje, sahá po různých předmětech – například po diáři, kabelce nebo byť i po nápojovém lístku. Takovým chováním si podvědomě vytvářejí jakousi bariéru a snaží se ochránit svůj osobní prostor. Pokud takové chování odpozorovat, pokuste se „couvnout“ stoličkou mírně dozadu a dát svou komunikačnímu partnerovi alespoň o něco více prostoru. V opačném případě může druhá strana nabýt pocit nejistoty nebo nervozity.

Jaký postoj těla během komunikace zaujmout?

Jistě si vzpomínáte na to, jak vám máma celé dětství opakovala, abyste nehrbili. Ani netušíte jak se vám tato rada sejde do života! Při seznamování s novými lidmi totiž o vás hodně napoví i postoj těla. Povislým zda shrbenými postojem totiž dáváte okolí na známost, že nad věcmi rezignujete, respektive vás nezajímají. Také u lidí vyvoláte pocit, že vás velmi nezajímá budování nových společenských vazeb a ve společnosti spíše trpíte, jak si ji užíváte.

Narovnaná postoj těla o vás naopak prozradí, že se cítíte sebevědomě a věci kolem sledujete se zájmem. Hrbení se u lidí vytváříte dojem, že máte nízké sebevědomí, vyjadřujete mírnou nejistotu nad svým jednáním a snažíte se uchránit před okolím. Proto pokud máte problém s postojem těla, zkuste na něm zapracovat, například i cvičením před zrcadlem.

Pokud se naučíte pracovat s řečí těla, pomůže vám to jednodušší navazovat kontakty a budovat pevné společenské vazby. Ať už se s někým seznamujete na pracovním setkání nebo na párty, vždy myslete na tyto detaily. Vedle nenucené neverbální komunikaci však nezapomínejte na další věc, a tou je přirozenost. Tak si lidi získáte více, než netypickým vyumělkovaným chováním! 🙂