Proč je obtížnější očkovat starší lidi

Proč je obtížnější očkovat starší lidi 1

Strategie pro zavedení vakcíny proti covid-19 může být podkopána imunitním systémem starších lidí. K nejzranitelnějším lidem v populaci jasně patří starší a staří lidé. Ale právě u nich je obzvlášť obtížné vakcinaci provádět. 

„Máme jen velmi málo vakcín vytvořených právě pro starší populaci,“ řekl Shayan Sharif, profesor vakcinologie na Univerzitě v Guelph, Kanada. „V předchozím století byly vakcíny nejčastěji zaměřeny na dětské nemoci.“

Jednou z výjimek je pásový opar, proti kterému se obvykle očkují pacienti nad 70 let, a pak dvě nebo tři další vakcíny na nemoci, jako je meningitida či lidský papilomavirus vytvoření pro mladé dospělé lidi. Ale jinak je imunologie jasně zaměřena ve prospěch dětí.

„Máme obrovské množství znalostí ohledně dětských nemocí,“ řekl Sharif. „Ale pokud jde o mladé dospělé, střední věk a staré lidi, příliš zkušeností nemáme.“

Abychom pochopili, proč je starší lidi obtížnější očkovat, podíváme se na rozdíly v jejich imunitním systému. Mnoho infekčních nemocí má mnohem vážnější průběh u starších než u mladších dospělých. Starší lidé mají více rizikových faktorů, takže delší vystavení karcinogenům či dalším infekčním nemocem zvyšuje riziko budoucí nemoci způsobené nákazou. Ale také se u nich projevuje to, co nazýváme immunosenescence – stárnutí imunitního systému. Tak jako mnoho dalších částí těla i náš imunitní systém vykazuje známky stárnutí. Některé imunitní buňky ztrácejí funkci. Imunitní systém je velmi komplexní síť z buněk různých typů, které spolu komunikují. Pokud něco někde v systému nefunguje, naruší to jemnou rovnováhu imunitní odpovědi.

 

Jak funguje stárnoucí imunitní systém?

Když se nakazíte patogenem, první vrstva Vašeho imunitního systému, vrozená imunitní odpověď, začne patogen napadat na místě infekce. U respiračních chorob to mohou být plíce, průdušnice či nos. Bílé krvinky (makrofágy) napadají patogen a pohlcují ho předtím, než ho zničí. Makrofágy patogen uvnitř rozbijí a předají jeho fragmenty dalšímu typu imunitních buněk známému jako T-lymfocyty. Ty slouží jako „paměť“ imunitního systému. T-lymfocyty nenajdou patogen samy, ale potřebují k tomu určité makrofágy, což jsou buňky nesoucí antigeny, aby jim patogen ukázaly. To aktivuje další vrstvu, adaptivní imunitní systém. Existuje několik typů T-lymfocytů: „zabijácké“ T-lymfocyty (cytotoxiny) napadají buňky našeho těla, aby eliminovaly ty, které už byly infikovány patogenem, takže redukují jeho množení. Vedle toho „nápomocné“ T-lymfocyty skýtají pomoc B-lymfocytům, což je další část adaptivního imunitního systému. B-lymfocyty najdou patogen samy, ale pro optimální funkci potřebují „nápomocné“ T-lymfocyty. B-lymfocyty produkují protilátky, ale aby mohly produkovat co nejefektivnější protilátky, potřebují komplexní interakci s T-lymfocyty. Cílem vakcinace je stimulovat náš imunitní systém, aby vyprodukoval účinné protilátky ještě předtím, než budeme vystaveni patogenu.

Už bylo uděláno mnoho v oblasti testů na protilátky jako způsobu zjišťování, kdo prodělal covid-19. Ne všechny protilátky ale fungují, ne každý, kdo se nakazil virem Sars-Cov-2 (který způsobuje covid-19), má protilátky, a některé protilátky mají omezenou životnost. Problém pro vakcinology spočívá v tom, že jemná rovnováha mezi všemi těmito buňkami u starších lidí bývá porušena. Takže co se odehrává v imunitním systému staršího člověka?

 „V podstatě jsou všechny tyto typy buněk narušeny ve své funkci,“ řekla Birgit Weinberger z Univerzity v Innsbrucku, která studuje immunosenescenci a vakcinaci starších osob. „Produkují odlišné cytokiny (proteiny, které pomáhají komunikaci mezi imunitními buňkami). Podle mě důležitá věc, kterou bychom měli mít na paměti, je, že žádný z těchto typů buněk nefunguje samostatně.“

Pokud je ve vyšším věku přenášení antigenů makrofágy narušeno, může to vést k poklesu aktivace T-lymfocytů, méně pomoci pro B-lymfocyty a menší protilátkovou odpověď. Ale může to být kvůli problémům s úplně první odpovědí vrozené imunity.

„Je potřeba mít na paměti, že všechny tyto různé části imunitního systému jsou sehrané jako koncert.

Navíc máme v našem adaptivním imunitním systému konečný počet B-lymfocytů a T-lymfocytů a některé z nich časem ztrácíme. To může vytvořit problémy v pozdějším životě. Když se setkáme s novým patogenem, naše schopnost odpovědět je omezenější.“

Immunosenescence nepostihuje všechny lidi stejně. Tak jako v případě jiných částí těla, někteří lidé si při stárnutí vedou lépe než jiní díky tomu, že se o sebe lépe starají nebo mají štěstí na dobrou genetickou výbavu. Ale neznamená to jen špatné zprávy. Některé části našeho imunitního systému se s věkem zlepšují.

V našem imunitním systému jsou některé buňky aktivnější, když stárneme,“ řekl Sharif. „Pokud jsme byli vystaveni řadě různých patogenů, máme na ně imunitní paměť (vzpomínku), takže nemusíme mít celý arzenál buněk, které by odpovídaly na nové antigeny.” Ale Sars-CoV-2 je virus, kterému jsme zatím nikdy nebyli vystaveni, takže nemáme odpovídající „vzpomínku“.

To je rovnováha nastolená naším imunitním systémem: starší lidé mají lepší imunitní paměť na věci, kterým už někdy byli vystaveni, ale zase mají omezenější repertoár, jak odpovídat na nové nemoci. Běžně to může být v pořádku. Ale s tím, jak se lidé setkávají s dalšími patogeny, které se častěji přesouvají mezi druhy (tzv. zoonotické choroby), naše schopnost zvládat nové nemoci může být důležitější.

 

Co to znamená pro vakcíny?

Když se vakcíny dostanou do klinického testování na lidech, v prvním stádiu jsou testovány na svoji bezpečnost (obvykle jen na pár jednotlivcích), ve druhém stádiu na svoji efektivnost (jestli vyvolávají zamýšlenou odpověď) a ve třetím stádiu na účinnost (jestli vytvářejí správnou odpověď a skutečně fungují při chránění proti nemoci). Vakcíny neznají kompromisy. I když mohou fungovat dobře v jedné skupině lidí, nemusí fungovat tak dobře v jiné. V současnosti probíhá množství klinických testů vakcín proti covid-19, z nichž mnohé mohou projít celou cestu od vývoje až po schválení. Podle profesorů Weinbergerové a Sharifa je to dobře. Když bude řada vakcín, na které bude možné spolehnout, znamená to, že si budeme moct vybrat správnou pro každý scénář. Například jedna může fungovat lépe u starých lidí než jiné. Žádná vakcína ale není dokonalá. „Neexistuje ani jedna vakcína, která by měla účinnost 100 %,” řekl Sharif.

Zatímco všechny schválené vakcíny musí prokázat, že chrání před nemocí, ne všechny vakcíny předcházejí přenosu. Zatímco dobře fungují u jedné skupiny lidí, u jiných tak dobře fungovat nemusí, což znamená, že očkovaná osoba může stále roznášet virové částice a tak potenciálně nakazit druhé kolem sebe. To má důležitý dopad na způsob, jak budeme lidi vakcinovat. Ti, kdo budou rozhodovat, kdo jakou vakcínu dostane, by měl klást důraz na zranitelné. Pokud očkujeme lékaře, zdravotní sestry a další zdravotníky, aniž bychom předtím naočkovali jejich pacienty, tito klíčoví pracovníci sice mohou být chráněni, ale přitom mohou dále předávat patogen dalším zranitelným lidem.

„Vakcína může přerušit přenos, ale je nepravděpodobné, že bychom našli vakcínu, která by zcela zastavila přenos viru,” řekl Sharif. „Dobrý příklad představují vakcíny proti chřipce: nedělají příliš proti přenosu viru, ale redukují nemoc.“

Profesorka Weinberger řekla, že strategie vakcinace je jako komplexní puzzle společenských, lékařských, politických a ekonomických faktorů. A mělo by být jasné, že když je úmrtnost mnohem vyšší v některých skupinách, měly by být prioritizovány. Ostatní si musí na život s virem zvyknout.

Zůstává z velké části záhadou, jaký má věk vliv na šíření viru. Profesorka Weinberger má obavy ohledně některého ranného výzkumu, který naznačoval, že u dětí je menší riziko nákazy. Tyto studie prý nebyly optimální, aby udělaly takový závěr, protože byly provedeny v době, kdy děti v Evropě nebyly ve škole. Mohou ale tyto děti pak virus chytit ve škole a přenést na prarodiče, které pak navštíví? Lepší porozumění šíření virů přinese nejlepší strategie pro vakcinaci populace.

„Odvádíme velmi dobrou práci při urychlování procesu (rozvoje vakcíny), ale na některá rozhodnutí ještě potřebujeme získat znalosti,“ řekla Weinberger.

Proč je obtížnější očkovat starší lidi 2

Od doby, co jsme začali ošetřovat lidi s covid-19, lékařské znalosti o léčivech se značně posunuly dopředu, i když ve zprávách se o tom obvykle nemluví. To je něco, co Sharifovi připadá paradoxní. Méně lidí prý ví pokroku v oblasti imunoterapeutik (léků na imunitu) patrně proto, že nejsou tak zajímavá, jako u jiných nemocí. Všichni si dovedeme představit, co je to vakcína, a měli bychom si pamatovat, že jsme ji dostali. Ale pokud se zeptáte na imunoterapii – co si lidé představí?

 „Někdy si nasazujeme pásku na oči a říkáme, že vakcíny jsou jediná spása, ale tak tomu není,“ řekl Sharif. „Vakcíny vyžadují 14-28 dní a několik injekcí a expozic patogenu. Ale imunoterapeutika mohou zabrat během pár minut až pár hodin. ”

„Nejvíce bezprostřední nadějí pro starší lidi trpící covid-19 může být objevení léku, který zkracuje dobu hospitalizace z týdnů na dny, nebo úplně vyloučí potřebu intenzivní péče.“

Stovky léků jsou v současnosti zkoumány jako potenciální léčba covid-19. V tuto chvíli je jedním z nejslibnějších Dexametazon, steroid, který prokazatelně snižuje úmrtnost pacientů na kyslíku a který byl schválen pro použití ve Velké Británii a Japonsku (a dostal ho také americký prezident Trump, když byl loni hospitalizován).

V tuto chvíli je v USA 5 léků schválených FDA „pro nouzové použití“ včetně Dexametazonu. Z nich zatím žádný nedostal schválení FDA po klinických testech, takže se používají jen ve velmi specifických případech. Ale výhoda hledání léčby mezi už známými léky spočívá v tom, že už dostaly schválení a v jiných souvislostech prokázaly, že jsou bezpečné. Jejich schválení po úspěšném klinickém testování by proto mělo být relativně rychlé, mnohem rychlejší než různá schválení, které nová vakcína vyžaduje. Starší lidé hospitalizovaní s covid-19 mohou mít prospěch z tohoto výzkumu léčby předtím, než vakcínu uvidí. Takže i když vakcíny mohou být ještě daleko, existují další důvody k naději. 

***

Nový český antigenní test na bazi slin výrabí společnost Bakter Medical. Testy doporučují přední čeští odborníci, protože podle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i ne-zdravotníky a nevyžadují laboratorní vybavení. Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních klubů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo odchodem na různé akce. Více o testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/