Závod týkající se objevení vakcíny na covid-19 ještě zdaleka neskončil

Závod týkající se objevení vakcíny na covid-19 ještě zdaleka neskončil 1

I přes slibné zprávy od společností Pfizer a Moderna, ve světě pokračuje úsilí, které může mít ještě účinnější výsledky. 

Zatímco všichni oslavují nejnovější zprávy, že hned jedna nebo dvě experimentální vakcíny proti covid-19 ukázaly více jak 90 % účinnost při prevenci onemocnění v pozdních stadiích klinických studií, výzkum toho, jak virus sars-CoV-2 (vyvolávající covid-19) působí na lidský imunitní systém, nikdy neustal. Stále existuje spousta nezodpovězených otázek ohledně vakcín od Pfizer/BioNTech a Moderna, např. jak budou chránit starší lidi a jak dlouho? Které aspekty imunitní odpovědi, kterou vyvolají, jsou ochranné, a které nejsou? Je možné dosáhnout ještě lepších výsledků s vakcínami, které budou zaměřeny na jiné části imunitního systému?

Nejspíš budeme potřebovat několik vakcín proti  covid-19, aby mohly pokrýt potřeby všech a byla i „záloha“ pro případ, že virus zmutuje a „unikne“ schopnosti jedné vakcíny ho neutralizovat (to je reálná možnost ve světle objevu změněné formy sars-CoV-2, která nakazila evropské norky). Ale také potřebujeme lepší metody diagnostiky a léčby choroby. Nedávné pozastavení dvou velkých testů vakcíny kvůli vážným nepříznivým událostem jsou zdravou připomínkou, že je stále ještě spousta co se učit z pandemie: i když si ji nikdo nepřeje, skýtá vědcům skvělou příležitost pro to, aby se učili.

Tak jako většina kandidátů na vakcíny proti covid-19 také vakcíny od Pfizer a Moderna se podávají formou injekce do svalu, odkud proniknou do krevního oběhu a stimulují produkci protilátek na sars-CoV-2 (speciálně na protein, který tvoří výběžky na povrchu viru). Ale protilátky jsou pouze jedna složka adaptivní imunitní odpovědi těla, které se během času vytvoří jako reakce na invazi viru nebo jiného patogenu. Také je zde vrozená imunita, která se mobilizuje okamžitě po infikování, ale není uzpůsobena na specifický patogen.

Má to spoustu pohyblivých částí,“ říká imunofarmakolog Stephen Holgate z Univerzity v Southamptonu ve Velké Británii, který se diví, proč se vědci zatím zaměřili na jen tak malý počet z nich. Holgate je jedním ze zakladatelů společnost Synairgen spadající pod Univerzitu v Southamptonu, která testovala inhalovaný interferon-beta, což je významná vrozená obrana, která funguje tak, že „vypne“ replikaci viru, jako léčbu covid-19. Velká mezinárodní studie Solidarita podpořená WHO však ukázala, že interferon-beta není účinný při léčbě hospitalizovaných pacientů. Poté ale Synairgen publikovala výsledky malé pilotní studie říkající, že podání interferon-beta pacientům s mírnějším průběhem nemoci, spíše formou inhalace než injekce pod kůži, podpořilo jejich uzdravení.

Důvod, proč netopýři mohou tyto viry přechovávat v tak velkém množství je ten, že mají velmi silnou odpověď na interferon. Proto se u nich nemoc nerozvine.“ říká Holgate.  

Synairgen nyní testuje, zda může interferon-beta předejít hospitalizaci u pacientů, kteří ho začnou inhalovat hned poté, co byli pozitivně testováni. Pokud by tento přístup fungoval, výhodou by bylo, že by bylo možné pokračovat i v případě, že virus zmutuje, protože působení interferonu nezávisí na struktuře viru.

Další imunitní odpověď, která obdržela spoustu pozornosti v kontextu covid-19, se týká T-buněk (T-lymfocytů). Spolu s B-buňkami (lymfocyty), které produkují protilátky, tvoří T-buňky součást adaptivního imunitního systému a provádějí dvě hlavní funkce: pomáhají B-buňkám při jejich činnosti a usmrcují infikované buňky. B-buňky i T-buňky si uchovávají paměť týkající se minulých infekcí, což znamená, že jsou rychleji mobilizovány, když se objeví patogen podruhé či potřetí. V květnu američtí vědci oznámili, že T-buňky získané ze vzorků krve lidí odebraných před rokem 2019 a vystavených sars-CoV-2 vykazovaly paměť na infekci koronavirem. To naznačuje, že předchozí vystavení jinému ze skupiny koronavirů, jako je virus způsobující obyčejné nachlazení, může stačit k aktivaci T-buněk a zvyšuje naději, že mohou chránit před covid-19. Naděje byly posíleny zprávou o lidech bojujících s infekcí, i když se u nich vytvořila pouze odpověď T-buněk a žádné protilátky (ačkoli počet pacientů ve studii byl malý a důkazy proto těžko interpretovatelné). Skeptici ohledně lockdownu ukazují na tyto studie jako na důkaz, že je vůči covid-19 chráněna větší část populace, než se myslelo, avšak někteří imunologové tvrdí, že to je předčasné tvrdit.

Jak vysvětluje profesorka Akiko Iwasaki z univerzity Yale v USA: „T-buňky nemohou zabránit infekci, mohou pouze odpovědět (reagovat), když se infekce objeví.

Takže i když mohou T-buňky potenciálně snížit závažnost nemoci, nemohou zastavit její přenos mezi lidmi. Také zatím neexistuje důkaz, zda je odpověď T-buněk prospěšná.

Je pravděpodobné, že protilátky i T-buňky jsou významné pro ochranu, ale zatím máme nulové důkazy o ochraně jakéhokoli druhu,“ říká imunoložka Zania Stamataki z Univerzity v Birminghamu, Velká Británie.

Získání důkazů bude vyžadovat pozorování, jak lidé vystavení viru, ať už přirozeně nebo prostřednictvím vakcinace, odpovídají na opakovanou infekci. Testy vakcíny mohou důkaz poskytnout, stejně tak jako řada studií korelátů ochrany při přirozené infekci. Skupina profesorky Iwasaki např. srovnává imunitní odpovědi jednotlivců nevystavených viru, nemocných a uzdravených, zatímco virolog Florian Krammer z lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai, New York City s kolegy sledují tyto odpovědi „podélně“ na tisících lidí vystavených přirozeně v průběhu času.

Pak jsou zde tzv. výzvové testy, které má v lednu zahájit dr. Chris Chiu z Královské univerzity v Londýně s kolegy. V prvním stádiu těchto testů bude změřen stav imunity u asi 30 mladých zdravých lidí před a po dobrovolném vystavení viru sars-CoV-2. Testy poskytnou data týkající se imunitních odpovědí v krvi, ale také (protože se virus bude podávat nosem) ostatních imunitních odpovědí, které vzniknou. Na slizničních membránách v těle se tvoří jak protilátky, tak T-buňky, včetně těch v dýchacích cestách a v  krvi. Slizniční imunita způsobuje mezi některými vědci vzrušení, přestože výrobci vakcín jim zatím věnovali jen minimum pozornosti.

 „Virus vniká dovnitř a usazuje se na povrchu sliznic,“ vysvětluje Krammer. „Když bude neutralizován už zde, problém je vyřešen.“  Když bude virus neschopen replikace a pronikání hlouběji do tkání těla, nebude moct vyvolat chorobu ani nákazu, tzn. dotyčná osoba ho nebude přenášet dál. Zatím není jasné, zda vakcíny od Pfizer a Moderna blokují přenos a zároveň předchází nemoci, ale vakcína, která by tak působila, by mohla přinést konec pandemie dříve. Přitom by nebyly potřeba injekce, pouze nosní spreje či inhalátor.

Protilátky mají různé formy, které se liší podle svých biologických vlastností a tkání, v nichž se projevují. Tak jako vakcíny od společností Pfizer a Moderna vyvolává většina vakcín ve vývoji protilátky IgG v krvi, ale hlavní protilátka vylučovaná v horních cestách dýchacích, především v nose a hrdle, je IgA.

V červnu ve studii publikované v recenzovaném časopise představila francouzská skupina objev protilátek IgA v krvi pacientů s covid-19 už den po propuknutí symptomů. Hladina IgA vyvrcholila o 3 týdny později a zároveň týden před vyvrcholením IgG. Poté v srpnu hlásila kanadská skupina stejná zjištění získaná ze slin.

 „Odpověď IgA přichází brzy a rychle se rozptýlí, zatímco odpověď IgG přetrvává,“ říká imunoložka Jennifer Gommerman z Torontské univerzity, která patří k hlavním autorům studie.

Na krátkém trvání odpovědi IgA nemusí tolik záležet jako na skutečnosti, že vrcholí brzy, jen den či dva po vrozené odpovědi. Adaptivní imunitní systém zabere, pokud selže vrozená odpověď (je to druhá linie obrany), ale pokud byste mohli ranou odpověď IgA podpořit, mohli byste infekci zablokovat a předejít tomu, že se u dotyčného nemoc projeví.

Vědci mají pár důvodů k naději, že je to možné. IgA se vyskytuje na slizničních membránách a v krvi v různých formách. V krvi obíhá samostatně, zatímco na membránách v dýchacích cestách je vylučována v párech nebo ve shlucích. Existují důkazy, že při zdvojení se značně zvýší schopnost protilátek IgA neutralizovat virus pravděpodobně proto, že každý pár má dvakrát tolik vazebných míst, kde může útočníka zachytit.  

Pokud máte protilátku samotnou, účinkuje dobře,“ říká Guy Gorochov z pařížské Sorbonny, který vedl francouzskou studii IgA. „Ale když jich máte dvojici, jsou ještě mnohem účinnější.“

Inhalační vakcína proti chřipce, která vyvolává místní imunitní odpověď v dýchacích cestách, už existuje a ve vývoji jsou vakcíny proti covid-19, které dělají totéž (i když mají do klinických testů ještě daleko). Vědce zaujala možnost, že kromě protilátek může taková vakcína také stimulovat druh T-buněk, které vznikají ve výstelce dýchacích cest a nazývají se tkáňové rezidentní paměťové T-buňky, a které mohou přispět k rychlému ukončení infekce. Navíc měření této místní odpovědi může poskytnout včasnou a přesnou indikaci týkající se schopnosti jednotlivce bojovat s nemocí.  

„Práce, kterou jsme provedli v minulosti u jiných respiračních virů, naznačuje, že IgA v nose je mnohem lepší korelát ochrany než protilátky v oběhu,” říká Chiu.

Je toho ještě hodně, co je třeba udělat předtím, než bude lidská imunitní odpověď zcela vyvážená a připravená na boj s covid-19. Co je známo v kontextu této nemoci, může být aplikováno i na jiné, především pokud jde o terapie, které modifikují lidskou imunitní odpověď spíše než virus. Zatím se však většina experimentálních vakcín a terapií zaměřuje na protilátky, které jsou specifické pro konkrétní virus, především typ protilátky IgG. Co se jich týče, dobrá zpráva je, že několik studií, včetně těch od Gommermanové a Krammera, nyní ukázalo, že úroveň IgG zůstává vysoká až 8 měsíců po infekci. Stejná trvanlivost protilátkové odpovědi musí být ještě demonstrována u každé z vakcín, ale uvedená zjištění znamenají nadějnou předpověď. A úplně nejlepší zpráva říká, že dnes už existují minimálně dvě vakcíny, které chrání proti covid-19, takže je vysoká šance, že část nejzranitelnějších lidí na světě z nich bude mít prospěch už v příštích měsících. 

*

Rychlý test antigenu ZandCell COVID-19 s vysokou přesností rychle a kvalitně detekuje těžký akutní respirační syndrom koronaviru 2 (SARS-CoV-2).

Bakter Medical uvádí na trh rychlou, spolehlivou a cenově dostupnou soupravu pro rychlé testování antigenu na bázi slin COVID-19. Testovací souprava je k rychlému a efektivnímu testování infekčního viru u pacientů a poskytnutí okamžitých výsledků během několika minut. Vynikající výsledky testů

  • Detekční limit: 4,3 virových částic na ml slin
  • Přesnost: 99,1%
  • Citlivost: 98,1%
  • Specifičnost: 100%
  • Test byl CE certifikován

Infekce virem COVID-19 se stanoví pomocí snadno získatelného vzorku slin a výsledky jsou známé za 10 minut.