Archeologové našli v Číně sluneční oltář starý 3000 let

Sin-ťiang

Archeologové odkryli zbytky oltáře určeného pro uctívání slunce a starého 3000 let v Sin-ťiang-Ujgurské autonomní oblasti v Číně. Jeho zbytky se nacházejí u trasy, která je známá po celém světě jako Hedvábná stezka. Stavba s průměrem přes 90 m byla vybudována starověkými kulturami, které obývaly region před více jak 3000 lety a které dokázaly přesouvat mohutné kameny pomocí koní a lidské síly.

Přestože byly ruiny této dávné stavby objeveny už v roce 1993, nebyly odkryty až do nedávných let. Odborníci tak mohli potvrdit své původní tušení, že lokalita sloužila jako sluneční oltář v době bronzové. Podle zpráv se sluneční oltář skládá z kamenných kruhů o třech vrstvách a vnější průměr kruhu měří téměř 100 m. Podle Euronews nález velmi připomíná oltáře pro uctívání nebes z doby čínských dynastií, které kdysi vládly na centrálních pláních Číny.  

Podle archeologů má nález mimořádný význam, protože dokládá, že existovalo silné kulturní pouto mezi starými čínskými vládnoucími dynastiemi a nomádskými regiony v Asii.

„To dokazuje, že kultura centrálních plání už tehdy dosáhla podhůří Ťan-šan (nacházejí se v rezervaci Bayanbulak Grassland), což bylo obtížné místo na Hedvábné stezce,“ říká Liu Chuanming, jeden z archeologů, kteří ruiny prozkoumávají.

Hedvábnou stezku ve skutečnosti tvořila celá síť obchodních tras zřízených kvůli obchodu s čínským hedvábím od 1. století př.n.l. a pokrývající celý asijský kontinent: spojovala Čínu s Mongolskem, indickým subkontinentem, Persií, Arábií, Sýrií, Tureckem, Evropou a Afrikou. Odborník na prehistorii André Leroi-Gourhan tuto stezku považuje za aktivní prostor výměny od paleolitu, přičemž jí předcházela tzv. Nefritová stezka, jejíž počátky sahají do doby před 7000 lety. Stezku přitom nezmiňují čínské kroniky až do 2. stol. př.n.l.. Hedvábná stezka, která byla v provozu až do 15. století, byla především trasou pro šíření obchodu, hospodářství a kultury.

„Od dob pravěku používaly všechny civilizace na euroasijském kontinentu kruhové tvary představující slunce. Také mongolské jurty mají stejnou stavbu jako nalezený oltář,“ říká archeolog Wu Xinhua.

Uctívání slunce bylo běžné téměř u všech starověkých kultur, které v tomto historickém období existovaly. Jak říká National Geographic, uctívání nebe je považováno za jednu z nejstarších forem náboženství v Číně, přičemž mohyly byly často využívány při nákladných obřadech a provádění obětí (s výjimkou lidských).

Přesný účel slunečního oltáře v oblasti Sin-ťiang však teprve musí být zjištěn, a proto bude potřeba provést další studie. Uctívání slunce bylo běžné také u civilizací v Africe (Egypt) a v indoevropských regionech, ale také v Severní, Střední a Jižní Americe (Inkové). Řada starodávných památek po celé Zemi byla identifikována jako místa zbudovaná pro uctívání slunce.