1 z 3 adolescentů (32 %) do 18 let splňuje kritéria pro úzkostnou poruchu. Nový průzkum zjistil, že mnoho teenagerů vykazuje známky úzkosti a deprese. Omezení v rámci pandemie jsou pociťovány plošně. Pro teenagery omezení znamenají měsíce virtuálního učení, více času v izolaci od přátel a zrušení významných společenských aktivit, jak jsou sportovní akce, školní představení, závěrečné zkoušky, maturity, a vše, co je doprovází.
Pandemie covid-19 znamenala projít řadou krizí, včetně finanční a zdravotní (související s nemocí), které přišly všechny najednou. Tyto krize si vybraly svou daň na duševním i tělesném zdraví lidí. Podle neziskovky Kaiser Family Foundation 4 z 10 dospělých v USA udalo během pandemie úzkost nebo symptomy depresivní poruchy. Ale průzkum, který provedla americká nemocnice C.S. Mott Children’s Hospital, ukazuje, že vlivy pandemie na duševní zdraví mají dopad především na teenagery. Restrikce provázející pandemii je projevily a byly pocítěny plošně. Pro teenagery to znamená měsíce virtuálního učení, více času v izolaci od přátel a zrušení významných společenských aktivit. Podle průzkumu C.S. Mott Children’s Hospital týkajícího se zdraví dětí se ukázalo, že 46 % rodičů říká, že jejich teenager od začátku pandemie v březnu 2020 vykazuje známky nové (nebo se zhoršující) duševní poruchy.
„Věk adolescence je plný fyzických, emočních i kognitivních změn. Také dochází k hormonálním posunům, dostavuje se více nezávislosti a odpovědnosti a výzvy spojené s kontaktem s vrstevníky,“ řekla Brittany LeMonda, PhD, hlavní neuropsycholožka na Lenox Hill Hospital v New Yorku. „Proto nepřekvapuje, že teenageři jsou v posledním roce skupina náchylnější ke zhoršení psychického zdraví.“
Výzkum se zaměřoval na odpovědi 977 rodičů teenagerů ve věku 13-18 let. Výsledky naznačují, že 1 z 3 dívek a 1 z 5 chlapců zažilo novou nebo zhoršující se úzkost. Když jdeme hlouběji, výsledky ukazují, že více rodičů náctiletých dívek než rodičů náctiletých chlapců uvedlo zvýšení úzkosti a strachu (36 % oproti 19 %) nebo deprese a smutku (31 % oproti 18 %).
Proč teenageři zažívají deprese a úzkosti během pandemie covid-19?
Bez ohledu na pandemii velká část teenagerů splňuje kritéria pro úzkost, deprese nebo další duševní problémy. 1 z 3 adolescentů (32 %) do svých 18 let splňuje kritéria pro úzkostnou poruchu. Podle Child Mind Institute 14,3 % teenagerů bude postiženo depresí a bipolární poruchou. Když se k tomu přidá ještě trauma spojené s globální pandemií, nepřekvapuje, že teenageři jsou jednou z nejpostiženějších skupin.
„To, co vidíme, není u této skupině překvapující,“ řekl dr. Jess Shatkin, psychiatr pro děti a dospívající vedoucí vzdělávací akce dětského centra při NYU Langone Health.
„Od roku 1999, kdy všeobecný chirurg dělal svoji první zprávu o duševním zdraví v rodinách s dětmi, se ukázalo, že asi 20 % dětí trpí významnějšími psychickými poruchami,“ řekl Shatkin. „Ty mohou být mírné, způsobené třeba adaptací na rozvod, ale také vážnější, jako je úzkost, poruchy nálady či schizofrenie. A všechny se prohlubují spolu s dalším stresem.”
Pandemie sebrala mladým lidem normální společenské, fyzické a vzdělávací interakce. Výsledky průzkumu ukazují, že děti byly v průběhu loňského roku nejvíce zasaženy změnami ve společenských interakcích, kdy 3 ze 4 rodičů hlásili negativní dopad na spojení s přáteli u jejich potomků. Podle rodičů 64 % jejich teenagerů píše SMS, 56 % používá sociální média, 43 % hraje hry online a 35 % denně nebo téměř denně telefonuje. Menší část rodičů udala, že jejich teenageři se s přáteli setkávají denně, ať už doma (9 %) nebo venku (6 %).
„Když jsou děti v depresi, snažíme se je zapojit, aby nezůstávaly doma izolovaní. Říkáme tomu behaviorální aktivace,” řekl Shatkin. Kvůli omezením z důvodu covid-19 se to vše ještě komplikuje, protože pobyt doma a izolace je jediná možnost, jak zůstat fyzicky v bezpečí a omezit šíření viru.
Jaké jsou známky deprese u teenagerů?
Průzkum ukazuje, že rodiče během pandemie zaznamenali negativní změny v spánkových vzorcích svých náctiletých potomků, odtáhnutí se od rodiny a agresivní chování. Tyto symptomy mohou být známkami deprese či úzkosti. Rodiče by proto měli sledovat své děti, jestli nevykazují tyto typy chování, nebo jiné významné změny v chování z důvodu zvýšeného stresu spojeného s odnětím obvyklých zkušeností.
„Rodiče by si měli být vědomi varujících signálů, jako je stáhnutí se a izolace od ostatních, zhoršení známek, změny ve spánkových nebo jídelních vzorcích, užívání návykových látek, apatie a sebepoškozující/sebevražedné myšlenky,“ řekla dr. LeMonda. „Včasné zjištění úzkosti a deprese může vést k brzké intervenci a lepším výsledkům léčby.“
.
Jak pomoci při úzkostech a depresi u teenagerů během pandemie
Průzkum se rovněž zaměřoval na zjišťování metod, které rodiče používají na zlepšení duševního zdraví svých náctiletých potomků. Odborníci doporučují následující:
Volnější rodinná pravidla
52 % dotazovaných rodičů zkusilo zavést volnější rodinná pravidla, která umožňují kontakty s přáteli, zatímco 47 % prý také uvolnila omezení týkající se přístupu na sociální média. Podle 81 % a 70 % obojí pomohlo.
Promluvit si s odborníkem
Mluvit s odborníkem na duševní zdraví je vždy silná volba, ať už jsou přítomny vážné symptomy deprese či úzkosti nebo nejsou. 1 ze 4 rodičů prý hledal pro svého potomka pomoc, což u 74 % z nich mělo pozitivní efekt.
Zkusit program založený na internetových stránkách
25 % rodičů podpořilo své potomky, aby se obrátili na online program či aplikaci na podporu duševního zdraví. Aplikace často bývají méně zastrašující a přitom účinné a přenosné.
Nechávat komunikaci otevřenou a přitom dávat prostor
1 ze 7 rodičů řeklo, že se jejich potomek stáhl do sebe. To může být pro rodiče znepokojující, takže se mohou pokusit o nadměrnou náhradu. Může být efektivnější ukázat, že dospívající nejsou sami, sdílením vlastních nejistot a obav z našeho změněného světa, zprostředkováním osobních strategií zvládání a kladením otázek, které pomohou vytvořit bezpečný prostor.
Podpora lepších spánkových návyků
1 ze 4 rodičů řekl, že se u jejich potomků objevily negativní změny spánkových vzorců. Vytvoření pravidelného spánkového režimu tak, aby vyhovoval online rozvrhu učení, nebo vytvoření povinností v domácnosti a podpora interakce s přáteli a rodinou, to vše může přispět ke zdravější spánkové praxi.
„Pro rodiče, kteří jsou toho schopni a zdržují se doma, může být dobré v některé dny si se svými potomky zacvičit,“ řekl Shatkin. „Může to být rekreační běh, procházky se psem, tenis nebo cokoli, co můžete bez obav provádět venku.“
Také navrhl vytvoření aktivit nebo rozšíření odpovědností teenagerů, aby měli pocit nějakého řádu a smyslu. Může to být rodinný „filmový večer“, rodinný úklid, nebo mohou pomoct plánovat pokrmy a vařit.
„Děti k tomu někdy nedostanou svolení a prostor, protože rodiče jsou zaneprázdnění nebo vše raději udělají sami. Nyní je příležitost to změnit.“
Zahájit rozhovor brzy
Nejdůležitější věc, na kterou je třeba pamatovat, je skutečnost, že duševní choroba může začít už v nejranějším věku. Čekat na to, až bude dnešním teenagerům přes 20 nebo přes 30 let, a pak teprve duševní zdraví řešit, je špatný postup.
„Máme obrovskou příležitost identifikovat tyto problémy včas, a také mnoha dalším předejít,“ řekl Shatkin.
.
Nový český antigenní test na bázi slin vyrábí společnost BakterMedical. Testy doporučují přední čeští odborníci, protože podle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i ne-zdravotníky a nevyžadují laboratorní vybavení. Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních klubů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštěvou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo odchodem na různé akce. Více o testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/